Symetrická koncepce státu

• Název práce v češtině: Symetrická koncepce státu
• Název v anglickém jazyce: Symmetrical Concept of the State
• Klíčová slova: legitimita, teorie veřejné volby, filozofický anarchismus
• Klíčová slova anglicky: legitimacy, Public Choice, philosophical anarchism
• Akademický rok vypsání: 2011/2012
• Typ práce: disertační práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra politologie a sociologie (22-KPS)
• Vedoucí / školitel: prof. JUDr. Jan Kysela, Ph.D., DSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 04.04.2012
• Datum zadání: 04.04.2012
• Datum potvrzení stud. oddělením: 04.04.2012
• Datum a čas obhajoby: 29.06.2018 12:30
• Místo konání obhajoby: 117/1. patro
• Datum odevzdání elektronické podoby: 22.02.2018
• Datum proběhlé obhajoby: 29.06.2018
• Oponenti: doc. JUDr. PhDr. Pavel Maršálek, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Doktorská práce kriticky hodnotí státovědné a politickofilozofické uchopení pojmu moderního státu, krize státu a legitimity státu, a to z pozice široce pojaté teorie veřejné volby (politické ekonomie) v deskriptivní rovině a z pozice filozofického anarchismu v normativní rovině. Jednotícím prvkem obou paradigmat je symetrie předpokladů při analýze státu, kdy specifika státu v porovnání s dalšími společenskými institucemi nehrají roli explanans, nýbrž explanandum. Koncepty tradiční státovědy (suverenita, vůle lidu, legitimita) jsou tudíž zasazeny do kontextu obecných společenských jevů, z nichž jsou (nebo by měly být) vyvozovány.
Symetrický přístup se vymezuje především proti fiktivní povaze některých státovědných konceptů, které jsou v práci nahlíženy jako předpoklady „státovědného modelu“, jejichž nereálnost není sama o sobě na závadu uvnitř modelu, zároveň však vyvolává otázku po vnější (praktické i normativní) relevanci takovéhoto modelu.
První část práce argumentuje pro využitelnost – a nepominutelnost - politickoekonomického instrumentária (metodologický individualismus, behaviorální symetrie, tržní selhání, spontánní řád, incentivy, význam institucí, behaviorální ekonomie) při analýze státu („politického trhu“). Důraz je kladen na proud teorie veřejné volby reprezentované Jamesem Buchananem a na styčné body, které tento proud sdílí se současnou českou debatou o krizi moderního státu.
Druhá část vymezuje pojem legitimity jako morální vlastnost (ospravedlnění) státu, která zakládá jeho politickou autoritu a tomu odpovídající morální politický závazek na straně občanů (obsahovou nepodmíněnost státní moci). Předmětem práce je normativní legitimita, jejíž morální (vnější) relevance je vyvozena prostřednictvím obecných morálních imperativů. Polemika je vedena především s pojetím legitimity jako se systémově-imanentním, a tedy soběstačným pojmem. Dále jsou diskutovány některé aspekty praktické relevance normativní legitimity jako „regulativní ideje“ a normativní asymetrie privilegující všeobecnou politickou participaci jako nezbytnou podmínku legitimity.
Na závěr je konstatováno, že se státovědnými koncepty by mělo být zacházeno obezřetně, s vědomím, že se jedná o modely, jejichž relevance se spíše snižuje. Naopak symetrická paradigmata - politická ekonomie a filozofický anarchismus - představují stále relevantnější alternativu pro tradiční státovědné koncepty, avšak na rozdíl od postmoderny nejsou dosud v českém politickofilozofickém diskurzu dostatečně reflektovány.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The doctoral thesis uses the perspective of Public Choice (political economy) on a descriptive level and the perspective of philosophical anarchism on a normative level to critically assess the concept of modern state (and its crises and legitimacy), as it is used in Staatswissenschaften and political philosophy. Common theme of both paradigms is insistence on symmetry of assumptions when analyzing the state; particularities of the state, as compared to other social institutions, do not play the role of explanans, but that of explanandum. Traditional concepts of political philosophy (sovereignty, will of the people, legitimacy) are consistently put in the context of the general social phenomena, from which they are (or should be) derived.
The symmetrical approach asserts itself primarily against the fictional nature of some political concepts; in this thesis, fictional concepts are approached as assumptions of a “political model” and their unrealistic nature is not seen problematic so far as they stay within the model. However, at the same time, the question about the external (normative and practical) relevance (validity) of such a model arises.
First part of the thesis argues for applicability – and in fact, indispensability – of the economic toolkit (methodological individualism, behavioral symmetry, market failure, spontaneous order, incentives, importance of institutions) in analysis of the state (“political market”). Spotlight is put on the Public Choice tradition represented by James Buchanan and on the intersections between this tradition and the ongoing Czech debate on the crises of the modern state.
Second part specifies the notion of legitimacy as a moral property (justification) of the state which results in state having political authority and its citizens having political obligation (content-independent duty to obey) in moral terms. The thesis deals with normative legitimacy, the moral (external) relevance of which is derived from general moral imperatives. Consequently, the thesis disputes the approach which sees legitimacy as systematically immanent and morally self-standing. Further, some aspects of practical relevance of the normative legitimacy (which serves as a “regulative idea”) are discussed; finally, normative asymmetry privileging universal political participation as a prerequisite of legitimacy is challenged.
In the conclusion, the thesis calls for cautious use of political concepts, bearing in mind their external limitations resulting from the fact that they are models and as such not directly relevant in the real world. In contrast, symmetrical paradigms – political economy and philosophical anarchism – are of growing relevance as alternatives to the traditional Staatswissenschften, but (unlike post-modern alternatives) are not adequately reflected in the Czech political discourse.