Evropská unie čelí především problému efektivnosti a dodržování základních lidskoprávních principů při uplatňování sankčních mechanismů v boji proti terorismu. Z dočasného, preventivního a mimořádného opatření proti jednotlivcům spojovaným spoluprací s teroristickými skupinami, se stává akceptovaná a řádná forma právního a politického postupu proti teroristickým skupinám. I přes jistý vývoj a snahu, kterou EU věnovala zvýšení procesních záruk takto sankcionovaným lidem, v přímé souvislosti s judikaturou Soudního dvora EU, se stále nedá nazvat proces vytváření sankčních seznamů bezchybným. Proto je třeba počítat se změnami sankcionování, které v důsledku mohou znamenat opuštění současného konceptu a jeho celkové nahrazení. Autorka práce bude v práci analyzovat nejdůležitější rozsudky, které v posledním desetiletí ovlivnily současnou podobu sankčního režimu na úrovni EU. Práce se bude věnovat výhradám vznesených evropskými soudními orgány k podobě sankčních systémů. Na základě těchto výhrad budou poté představeny konkrétní návrhy řešení těchto vytýkaných problémů.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
The thesis will deal with contemporary problems of anti-terrorist financial sanctions imposed by the EU on the basis of its Anti-terrorist Strategy. The EU nowadays faces harsh criticism over problems with lacking efficiency and violation of human rights standards while exercising sanction instruments. Current shape of this system helped to create distinctively European judicial bodies. Due to this fact, the most important case rulings on the imposed financial sanctions against individuals suspected of terrorism are in focus of the thesis. Author states, that current conception of sanction mechanism within the EU comes to an end and will be soon replaced or abandoned or radically changed in compliance with the courts´statements and practice of the courts. The author will analyze objections to the current system which have been raised in several important rulings (Kadi, Sison, PMOI) of the European judicial bodies.