Mateřství při studiu na vysoké škole

• Název práce v češtině: Mateřství při studiu na vysoké škole
• Název v anglickém jazyce: Motherhood among undergraduate women
• Klíčová slova: mateřství, studenti vysokých škol, kvalitativní výzkum
• Klíčová slova anglicky: motherhood, maternity, university students, qualitative research
• Akademický rok vypsání: 2011/2012
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Marta Vohlídalová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 24.01.2012
• Datum zadání: 27.07.2012
• Datum a čas obhajoby: 25.06.2013 00:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice, U Kříže 8, Praha 5
• Datum odevzdání elektronické podoby: 15.05.2013
• Datum proběhlé obhajoby: 25.06.2013
• Oponenti: PhDr. Hana Maříková, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Výzkumná metoda
Hlavní metodologií bude kvalitativní výzkum. Provedu polostrukturované rozhovory s vysokoškolskými studentkami a pokusím se zjistit jejich názory na mateřství a vnímání okolností, které s ním souvisí. Bude mě zajímat jak názor na jejich vlastní plánování a výkon mateřské role, tedy jak jí rozumí, jak si ji samy pro sebe definují, tak názor na současné sociální normy, které ve společnosti z hlediska mateřství přetrvávají. Zaměřím se na studentky magisterského cyklu, protože se jedná o dívky, které budou brzy končit školu a tato problematika pro ně bude aktuálnější než pro studentky bakalářského cyklu. Dále bych chtěla udělat několik rozhovorů s dívkami, které při svém studiu na vysoké škole dítě porodily, abych věděla, jak pro ně byla tato situace složitá z hlediska „porušení sociální normy“, tedy očekávání, která vůči nim společnost má. Celkově plánuji dělat 15 – 20 rozhovorů.

Seznam odborné literatury

Literatura
Friedan, Betty. 2002. Feminine mystique. Praha: Pragma.
Horská, Pavla, Milan, Kučera, Eduard, Maur, Milan, Stoukal. 1990. Dětství, rodina a stáří v dějinách Evropy. Praha: Panorama.
Kuchařová, Věra. 2003. „Některé obsahové změny postojů k manželství a rodičovství.“ Pp. 189-204 in Modernizace a česká rodina. Brno: Barrister &Principal.
Mareš, Petr. 2002. „Hodnota dítěte.“ Pp. 159-175 in Děti, mládež a rodiny v období transformace. Brno: Barrister &Principal.
Meyers, Diana Tietjens. 2001. „The Rush to motherhood: Pronatalist diskurse and women´s autonomy“. Signs 26 (3): 735 – 773.
Možný, Ivo. 2008. Rodina a společnost. Praha: SLON.
Potančoková, Michaela. 2007. „Konštrukcia plánovaného rodičovstva v období štátneho socializmu v bývalom Československu“ Gender, rovné příležitosti, výzkum [online] 8 (2) [cit. 5.1.2012] Dostupné z: http://www.genderonline.cz/view.php?cisloclanku=2008012706.

Předběžná náplň práce

Demografické chování mladých lidí prochází od Sametové revoluce velkými změnami. Existuje o něm mnoho studií, které jsou většinou kvantitativní povahy. Reflektují hlavně majoritní trend, kterým je odkládání mateřství do pozdějšího věku. Není zde však mnoho studií, které by se zabývaly odchylkami od tohoto trendu. Jednou z odchylek je i porod dítěte v době vysokoškolského studia. Studentky vysokých škol, které otěhotní v rámci studia, jsou ve specifické situaci, protože studují školu a předpokládá se, že tuto školu dokončí. Podle vzorce rodinného a partnerského chování mají dokončit vzdělání a pak mít rodinu. Studentky, které mají v průběhu svého studia dítě, tento normativní trend porušují, a proto se na ně chci zaměřit jako na skupinu se specifickým demografickým chováním.

V úvodu bych ráda popsala současné demografické trendy a příčiny, proč docházelo k jejich proměnám. Dále budu reflektovat současnou sociální a rodinnou politiku. Vnímání sociálních norem by se mohlo objevit v rámci rozhovorů. Obecně budu rozhovory analyzovat v rámci posouvání mateřství v demografickém chování. V rozhovorech by se mohlo objevit i téma rodinných a partnerských startů.

Hlavní metodou budou narativní rozhovory. Budu sledovat, jaké body budou považovat dívky za nejdůležitější, čemu budou přisuzovat největší důraz. Analýzu pak budu provádět metodou grounded theory, tedy postupně analyzovat a kódovat.

Témata, která by se mohla v rozhovorech objevit:
 Jak reagovaly na své těhotenství, jak to přijali lidé okolo.
 Strategie, které volí, aby mateřství zvládaly.
 Role partnera, rodiny. Ekonomické zázemí.
 Jakým způsobem kombinují péči a studium.
 Jak to reflektují, jak to zpětně hodnotí.

Cílová skupina: dívky, které v době otěhotnění studovaly VŠ nebo VOŠ (terciární stupeň vzdělání) do 26 let věku – doba, do které může být člověk oficiálně student.

Výzkumná otázka: Jakým způsobem dívky prožívaly a zvládaly mateřství v sociálním kontextu, který je tu nastavený? Jak se vyrovnávaly se situací, že „jdou proti proudu“?