Vyvlastnění u liniových staveb (zejména dle Energetického zákona a Zákona o elektronickcýh komunikacích) - individuální téma

• Název práce v češtině: Vyvlastnění u liniových staveb (zejména dle Energetického zákona a Zákona o elektronickcýh komunikacích) - individuální téma
• Název v anglickém jazyce: Expropriation relating to construction lines (particularly under the Energy Act and the Electronic Communications Act.)
• Klíčová slova: vyvlastnění, zákon o vyvlastnění a jeho novela č. 405/2012 Sb., liniová stavba
• Klíčová slova anglicky: expropriation, Act of expropriation and its amendment n. 405/2012 Sb., construction line
• Akademický rok vypsání: 2011/2012
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra správního práva a správní vědy (22-KSP)
• Vedoucí / školitel: prof. JUDr. Jakub Handrlica, LL.M., Ph.D., DSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 22.11.2011
• Datum zadání: 23.11.2011
• Datum potvrzení stud. oddělením: 26.09.2013
• Datum a čas obhajoby: 25.09.2013 17:30
• Místo konání obhajoby: 105
• Datum odevzdání elektronické podoby: 17.06.2013
• Datum proběhlé obhajoby: 25.09.2013
• Oponenti: JUDr. Ing. Josef Staša, CSc.

Předběžná náplň práce

Cílem předkládané práce je analyzovat problematiku vyvlastnění (expropriace) u liniových staveb v sektoru energetiky a telekomunikací, které jsou považovány za strategická síťová odvětví průmyslu. Samotný institut vyvlastnění je koncipován jako nejkrajnější zásah do vlastnického práva, jehož ochrana je zaručena v rovině nejvyšší právní síly v ústavním pořádku České republiky. Tato práce se skládá ze tří velkých kapitol, jejichž obsah je vymezen následujícím způsobem:

Kapitola první charakterizuje základní pojmy této práce, a to pojem stavby, liniové stavby a vyvlastnění. Pojem stavby lze chápat jak ve smyslu občZ, tak ve smyslu stavZ, s tím, že je nezbytné od sebe úpravy uvedených předpisů odlišit. Pojem liniové stavby se jeví značně komplikovaným, a to vzhledem ke skutečnosti, že stavZ neobsahuje jeho legální vymezení. Z hlediska úvah do budoucna se jeví účelným, aby tento často užívaný termín byl zákonodárcem inkorporován právě do úpravy stavZ. Pojem vyvlastnění má v českém právním řádu dva významy, s tím, že jinak na něj nahlíží uznávaná právní teorie, a jinak je pojat v zoVyvl. Právní úpravu institutu vyvlastnění nalezneme jak v ústavním pořádku České republiky, tak v občZ a v klíčové úpravě zoVyvl. Vyvlastňovací (expropriační) tituly jsou taxativně obsaženy v separátních zákonných předpisech, jež současně vymezují i zvláštní podmínky, za nichž je možné k vyvlastnění přistoupit. Významné místo v popisované problematice zaujímá urychlovací zákon, který představuje modifikaci postupu v rámci vyvlastňování, avšak neobsahuje žádné další vyvlastňovací tituly, přičemž jeho působnost je omezena pouze na vybrané typy staveb.

Druhá kapitola se zabývá právní úpravou zoVyvl, účinnou od 1.1.2007, s tím, že reflektuje změny účinné od 1.2.2013, které přinesla novela zoVyvl. ZoVyvl upravuje obecné hmotněprávní podmínky vyvlastnění, poskytnutí náhrady při vyvlastnění, jakož i navrácení práv dosavadnímu vlastníkovi. Dále jsou v této kapitole uvedeny vyvlastňovací tituly obsažené v energZ a zoElKom. Za účelem zachování právní jistoty došlo na základě přechodných ustanovení uvedených předpisů k inkorporaci oprávnění provozovatelů sítí k cizím nemovitostem a omezení v jejich užívání daných zákony již zrušenými, což vyústilo ve vytvoření „labyrintu“ aplikovatelných právních úprav v síťových odvětvích energetiky a telekomunikací. Následně je tak nutné u každé stávající liniové stavby zkoumat, jaký právní předpis byl platný a účinný v době, kdy vznikl právní vztah mezi provozovatelem sítě a vlastníkem nemovitosti, přičemž forma uspořádání tohoto právního vztahu není v aplikovatelných předpisech stejná. EnergZ a ZoElKom požadují, aby provozovatel sítě v případě nově zřizované liniové stavby v elektroenergetice, plynárenství, teplárenství a telekomunikacích uzavřel s vlastníkem dotčené nemovitosti věcné břemeno v souladu s ustanoveními občZ. Zároveň však za taxativně daných podmínek umožňují zřízení věcného břemene v rámci vyvlastňovacího řízení. Závěr druhé kapitoly se blíže věnuje koncepci náhrad poskytovaných při vyvlastnění a jejich úschově.

Třetí kapitola je věnována charakteristice vyvlastňovacího řízení v souladu s úpravou zoVyvl. Přibližuje problematiku působnosti vyvlastňovacích úřadů, účastníků vyvlastňovacího řízení a ustanovení opatrovníka, doručování písemností, zahájení řízení a ústního jednání, jakožto obligatorní části vyvlastňovacího řízení. Dále vymezuje zákonem stanovené případy, kdy je možné, aby vyvlastňovací řízení bylo přerušeno a zastaveno a popisuje rozhodnutí o vyvlastnění, jehož výroková část je oddělena na výroky o vyvlastnění práv k pozemku nebo ke stavbě a výroky o náhradě za vyvlastnění. Za určitých podmínek je rovněž možné, aby bylo vyvlastnění zrušeno. Samotný konec třetí kapitoly se zabývá nejen současnou právní úpravou soudní ochrany ve věci vyvlastnění, ale i jejím vývojem v posledních několika letech.

Právní úpravu zoVyvl můžeme považovat za poměrně progresivní, s tím, že přínos novely zoVyvl z hledisek její dostatečnosti a efektivity bude možné objektivně zhodnotit až v průběhu času. V případě možných úvah do budoucna se jeví účelným zvážit, zda nezahrnout úpravu obsaženou v urychlovacím zákoně do zoVyvl, s tím, že by se aplikovala pouze na vybrané druhy liniových staveb.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The aim of this thesis is to analyse the problematics of expropriation by construction lines in the area of energetics and telecommunications, which are considered to be strategic net branches of industry. Expropriation itself is regarded as an utmost intervention in the law of property, whose guarantee is secured with the highest legal power in the constitutional order of the Czech republic. As far as the structure of this thesis is concerned, it is divided into three main chapters described as following:

The first chapter deals with basic definitions of the key words of this work, namely: construction, construction line and expropriation. Construction can be perceived in the sense of not only Civil code, but also Building act and it is crucial to differ these two regulations one from another. Construction line seems to be the source of a wide range of complications due to the fact that there is no legal definition of this term in the Building act. It should be taken into serious consideration to define this term in the future. The term of expropriation has two different meanings in the czech legal system, the first meaning represented by the widely acknowledged legal theory, the second one expressed in the key regulation of this institute – the Act of expropriation. The regulation of expropriation itself is involved in the constitutional order of the country, in the content of the Civil code and in the previously stated Act of expropriation. Expropriational titles are enumerated in seperate acts, which also comprise special conditions of expropriation. The Act of acceleration, which is of a special importance in the whole problematics, modificates the procedure of expropriation, however does not contain further expropriational titles. Its field of force is limited onto special types of structures.

The focus in the second chapter is given on the Act of expropriation, in force since 1.1.2007, in connection with its amendment n. 405/2012 Sb., in force since 1.2.2013. The Act of expropriation regulates general conditions of expropriation, providing of compensation, expropriational procedure as well as restoration of rights to the owner. Further, there are special expropriational titles given by the Energy Act and the Electronic Communications Act described in this chapter. In order to assure legal security, temporary provisions of these both acts incorporate the parts of acts already abolished that regulate authorisation of net operators towards the property, which results in a ´labyrinth´ of possibly applicable legal acts in these areas. By every single existing construction line, it is therefore necessary to analyse which legal act was in force at the time of conceiving the relationship between the operator and owner of the property. The form of this stated relationship itself has developed within the years and is not of equal character in all the acts. Currently, the Energy Act as well as the Electronic Communications Act demand that the operator obtains an easement in accordance with the Civil code in order to regulate the relationship with the owner. Under strictly given conditions, the both acts allow establishment of the easement within the expropriational procedure. The end of second chapter mentions the concept of compensation for expropriation and its deposit.

The third chapter is devoted to detailed description of expropriational procedure in accordance with the Act of expropriation. It defines the competence of expropriational offices, participants of the procedure and the problematics of custody, delivering of documents, way of opening of the procedure and verbal negotiation that represents an obligatory part of it. Furthermore, it describes the situations when the procedure is interrupted and stopped. The attention is also drawn onto the decision about expropriation, whose enunciation is separated into the part about expropriation and the part about compensation. Under given circumstances, an abolishment of expropriation is plausible. The very end of the third chapter addresses essentials of an appeal against the decision about expropriation and its impacts as well as judicial protection in case of expropriation with its development in the past decades.

To conclude, it remains necessary to state that the Act of expropriation itself is considered to be progressive, the benefit of the amendment n. 405/2012 Sb. as for its effectiveness is to be assessed within the future. It is to be recommended to incorporate the regulation comprised in the Act of acceleration into the Act of expropriation with special focus on strategic construction lines and therefore simplify the current situation.