Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 368)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Role tří hlavních aktérů v rozpoutání občanské války v Bosně a Hercegovině a její počátky
Název práce v češtině: Role tří hlavních aktérů v rozpoutání občanské války v Bosně a Hercegovině a její počátky
Název v anglickém jazyce: The role of three key players in unleashing of civil war in Bosnia and Herzegovina and its beginnings
Klíčová slova: Jugoslávie, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Srbsko, občanská válka, Slobodan Milošević, Franjo Tudjman, Alija Izetbegović
Klíčová slova anglicky: Yugoslavia, Bosnia and Herzegovina, Croatia, Serbia, civil war, Slobodan Milosevic, Franjo Tudjman, Alija Izetbegovic
Akademický rok vypsání: 2010/2011
Typ práce: bakalářská práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra ruských a východoevropských studií (23-KRVS)
Vedoucí / školitel: PhDr. Miroslav Tejchman, DrSc.
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 06.11.2011
Datum zadání: 06.11.2011
Datum a čas obhajoby: 22.01.2013 00:00
Místo konání obhajoby: FSV UK Jinonice
Datum odevzdání elektronické podoby:03.01.2013
Datum proběhlé obhajoby: 22.01.2013
Oponenti: František Šístek, M.A., Ph.D.
 
 
 
Seznam odborné literatury
Použitá literatura:
DIENSTBIER, Jiří. Daň z krve. Praha: Lidové noviny, 2002. 359stran. ISBN 80-7106-585-4.

DIZDAREVIĆ, Raif. Od smrti Tita do smrti Jugoslávie: svědectví. 1. vydání. Praha: Vašut nakladatelství, 2002. 351 stran. ISBN 80-7236-171-6.

DODER, Duško; BRANSONOVÁ, Louise. Milošević: Vítězný architekt války; zneklidňující portrét vzorného manžela. Praha: Práh, 2000. 273 stran. ISBN 80-7252-023-7.

DONIA, Robert J., FINE, John V.A. Bosnia and Hercegovina: A Tradition Betrayed. New York: Columbia University Press, 1994. 318stran. ISBN 0- 231-10161-9.

DRAKULIĆOVÁ, Slavenka. Ani mouše by neublížili: váleční zločinci u soudu v Haagu. 1. vydání. Praha: BB/art s.r.o., 2006. 183 stran. ISBN 80-7341-921-1.

HLADKÝ, Ladislav. Bosenská otázka v 19. a 20. Století. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2005. 388stran. ISBN 80-210-3674-5.

HLADKÝ, Ladislav. Bosna a Hercegovina – Historie nešťastné země. 1. vydání. Brno: Doplněk, 1996. 218 stran. ISBN 80-85765-61-6.

GABAL, Ivan. Etnické menšiny ve střední Evropě: konflikt nebo integrace. 1. vydání. Praha: G plus G, 1999. 341 stran. ISBN 80-86103-23-4.

GLENNY, Misha; Balkán 1804-1999: nacionalismus, válka a nemoci. 1. vydání. Praha: BB art, 2003. 547 stran. ISBN 80-7257-976-2.

KISSINGER, Henry. Umění diplomacie: Od Richelieua k pádu Berlínské zdi. 3. vydání. Praha: PROSTOR, 1999. 952 stran. ISBN 80-7260-025-7.

KUBÁT, Michal, a kolektiv. Politické a ústavní systémy zemí středovýchodní Evropy. 1. vydání. Praha: Eurolex Bohemia, s.r.o., 2004. 432 stran. ISBN 80-86432-90-4.

LOVRENOVIĆ, Ivan. Bosna a Hercegovina – krátký přehled kulturní historie. Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, 2000. 249 stran. ISBN 80-86130-05-3.

MATVEJEVIĆ, Predrag; STEVANOVIĆ, Vidosav; DIZDAREVIĆ, Zlatko. Strůjci války a míru. 1. vydání. Praha: G plus G, 2003. 150 stran. ISBN 80-86103-67-6.

MALCOLM, Noel. Bosnia – a Short History. New York: New York University Press, 1996. 360 stran. ISBN 978-0-8147-5561-7.

PELIKÁN, Jan; HLAVÍKOVÁ, Lubomíra; CHROBÁK, Tomáš; RYCHLÍK, Jan; TEJCHMAN, Miroslav; VOJTĚCHOVSKÝ, Ondřej. Dějiny Srbska. 1. vydání. Praha: Lidové noviny, 2005. 670 stran. ISBN 80-7106-671-0.

PIRJEVEC, Jože. Jugoslávie 1918-1992. 1. vydání. Praha: Argo, 2000. 537 stran. ISBN 80-7203-277-1.

RYCHLÍK, Jan; PERENĆEVIĆ, Milan. Dějiny Chorvatska, 1. vydání. Praha: Lidové noviny, 2007. 576 stran. ISBN 978-80-7106-885-3.

ŠESTÁK, Miroslav; TEJCHMAN, Miroslav; HAVLÍKOVÁ, Lubomíra; HLADKÝ, Ladislav; PELIKÁN, Jan. Dějiny jihoslovanských zemí. Praha: Lidové noviny, 2009. 768 stran. ISBN 978-80-7106-375-9.

TUDJMAN, Franjo. Dějinný úděl národů: vybrané texty. 1. vydání. Praha: HFStudio, 1997. 483 stran. ISBN 80-238-1261-0

VULLIAMY, Ed. Seasons in hell: understanding Bosnia’s war. New York: St. Martin’s Press, 1994. 370 stran. ISBN 0-312-11378-1.

WINDGASSENOVÁ, Antje. Spojeny s mocí: Ženy světových diktátorů. 1. vydání. Praha: BRÁNA, s.r.o., 2006. 171 stran. ISBN 80-7243-278-8.

ORAVEC, Radek. Bosňácké politické elity mezi Evropou a islámem (1990-2008).
Praha: Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Katedra ruských a
východoevropských studií, 2009, 71 stran.

Internetové zdroje:
www.balkaninsight.com

AHMETASEVIC, Nidzara. Karadzic Cross-Examination of Historian Continues. Balkan Transitional Justice. 9. 6. 2010. Dostupné z: <http://www.balkaninsight.com/en/article/karadzic-cross-examination-of-historian-continues>

BAKSIC, Edhem. O nama. Mladi Muslimani. 13. 4. 2010. Dostupné z: <http://www.mm.co.ba/ba/udruzenje/o-nama/>

BINDER, David. Alija Izetbegovic, Muslim Who Led Bosnia, Dies at 78. The New York Times. 20. 10. 2003. Dostupné z: <http://www.nytimes.com/2003/10/20/obituaries/20IZET.html?pagewanted=all>

IZETBEGOVIĆ, Alija. Islamska deklaracija. sahwa.info. Dostupné z: <http://sahwa.info/downloads/knjige/bos.historija/Islamska%20deklaracija-Alija%20Izetbegovic/Islamska%20Deklaracija%20(Alija%20Izetbegovic).pdf>

PAVELIC, Boris. Fikret Abdic Wants to Go Back to Business. Balkan Transitional Justice. 1. 8. 2012. Dostupné z: <http://www.balkaninsight.com/en/article/fikret-abdic-goes-public-first-time-after-prison>

PURVIS, Andrew. Long Walk To Justice. Time. 9. 7. 2001. Citováno dne: 11. 11. 2012. Dostupné z: <http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,1000262,00.html>

ROKNIĆ, Marko. A Third Entity Would Harm Bosnia-Herzegovina. Bosnian Report. No: 49-50. December-March 2006. Citováno dne: 4. 12. 2012. Dostupné z: <http://www.bosnia.org.uk/bosrep/report_format.cfm?articleid=3049&reportid=170>

Alija Izetbegovic: Alija Izetbegovic, the leader of Bosnia’s Muslims, died on October 19th, agend 78. The Economist. 23. 10. 2003. Dostupné z: <http://www.economist.com/node/2155212>

Ante Markovic’s Testimony. Bosnia Report. No: 36. October-December 2003. Dostupné z: <http://www.bosnia.org.uk/bosrep/report_format.cfm?articleid=1020&reportid=162>

Biografija. Bošnjački institut: Fondacija Adil Zulfikarpašić. ©2012. Dostupné z: <http://www.bosnjackiinstitut.ba/home/sadrzaj/74#/gallery/foto/102009/vakif/adil-beg03.jpg>

Franjo Tudjman: Father of Croatia. BBC News. 11. 12. 1999. Citováno dne: 11. 11. 2012. Dostupné z: <http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/294990.stm>

Hronologija Predsjedništva BiH. Predsjedništvo BiH. 19. 11. 2012. Dostupné z: <http://www.predsjednistvobih.ba/hron/?cid=74,2,1>

Milošević se připravuje na druhé kolo, Koštunica to zcela odmítá. respekt.cz. 29. 9. 2000. Citováno dne: 1. 11. 2012. Dostupné z: <http://respekt.ihned.cz/index.php?p=R00000_d&article[id]=763991&article[what]=Slobodan+Milo%9Aevi%E6+&article[sklonuj]=on>

Prosecutor v. Tihomir Blaškić – judgment. United Nations International Criminal Tribunal for the former Yugoslavia. 3. 3. 2000. Dostupné z: <http://www.icty.org/x/cases/blaskic/tjug/en/bla-tj000303e.pdf>

Statement of Marković from a transcript of the Prlić trial. United Nations International Criminal Tribunal for the former Yugoslavia. 3. 7. 2006. Dostupné z: <http://www.icty.org/x/cases/prlic/trans/en/060703ED.htm>

Životopis dr. Franje Tudjmana. www.hdzusa.com. Citováno dne: 5. 11. 2012. Dostupné z: <http://www.hdzusa.com/dr-franjo-tudman/zivotopis-dr-franje-tudmana/>
Předběžná náplň práce
Předpokládaný cíl:
V rámci bakalářské práce zaměřím svou pozornost na důvody propuknutí války v Bosně a Hercegovině v letech 1992-1995. Mým cílem je objasnit podíl Slobodana Miloševiće, prezidenta Srbska, a Franjo Tudjmana, prezidenta Chorvatska, který měli na válce v Bosně. A také jejich snahu o rozdělení země mezi Srbsko a Chorvatsko. Právě tak se budu soustředit na snahu Aliji Izetbegoviće, prezidenta Bosny a Hercegoviny, udržet Bosnu jako jeden celek, kde by mohli žít Muslimové společně s jinými národy.

Základní charakteristika tématu:
Občanské válce v Bosně a Hercegovině v letech 1992-1995 předcházel rozpad Jugoslávie, což byl stát s dlouholetou historií. V roce 1991 jako první vyhlásilo svou nezávislost Slovinsko, následované Chorvatskem a Makedonií. Na jaře 1992 se konalo v Bosně a Hercegovině referendum o nezávislosti, kde se chorvatská a bosňácká část obyvatelstva vyjádřila pro odtržení od Jugoslávie. Srbští obyvatelé se ovšem odmítli referenda zúčastnit, jelikož byli proti vyhlášení nezávislosti a začali to projevovat otevřenými střety s ostatním obyvatelstvem, což nakonec vedlo až k samotné občanské válce. Nejvíce bosenským Srbům v jejich boji pomáhalo Miloševićovo Srbsko a bosenským Chorvatům zase Chorvatsko v čele s Franjem Tudjmanem. Oba prezidenti se zároveň také sešli, aby projednali případné rozdělení Bosny a Hercegoviny. Vyjednávání o Bosně a Hercegovině probíhalo i pod dozorem EU.

Předpokládaná struktura práce:
Problematice občanské války v Bosně a Hercegovině se budu věnovat chronologicky. V prvních kapitolách se zaměřím na rozpad Jugoslávie, která celé válce předcházela, a proto nemůže být tato skutečnost opomenuta. V následujících kapitolách se zaměřím na životopisy tří bývalých prezidentů dřívějších jugoslávských republik, tedy Slobodana Miloševiće, Franja Tudjmana a Aliji Izetbegoviće. Zpracuji především jejich politickou kariéru. Poté se již budu věnovat dohodám, které byly uzavřeny, ať již pouze mezi Miloševićem a Tudjmanem, tak mezi všemi prezidenty. K těmto dohodám patří Karadjordjevská dohoda, muslimsko-srbská dohoda a Cutileirův plán. Vzhledem k tomu, že se věnuji především létům 1989-1992, zabývám se v poslední kapitole také průběhem roku 1992, kdy a jak došlo k rozpoutání občanské války, a jaký byl průběh jednoho z nejkrvavějších konfliktů druhé poloviny dvacátého století v roce 1992. Kvůli rozsahu dané problematiky, tímto rokem také skončí bakalářská práce.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
Expected goal:
The thesis will focus their attention on the reasons for the outbreak of war in Bosnia and Herzegovina in 1992-1995. My goal is to explain the proportion of Slobodan Milosevic, President of Serbia and Franjo Tudjman, president of Croatia, which had in the war in Bosnia. And their efforts on the distribution of state between Serbia and Croatia. I will focus on trying to Alija Izetbegovic, President of Bosnia and Herzegovina, Bosnia maintain as a whole, where Muslims could live together with other nations.

Basic characteristics of the subject:
Civil war in Bosnia and Herzegovina in the 1992-1995 was preceded disintegration of Yugoslavia, which was a state with a long history. In 1991, the first declared its independence of Slovenia, followed by Croatia and Macedonia. In the spring of 1992, took place referendum on independence in Bosnia and Herzegovina, where the Croatian and Bosnian parts of the population were in favour of secession from Yugoslavia. Serbian population, however, refused to participate in the referendum because they were against the declaration of independence, and began to show open clashes with the rest of the population, which eventually led to the Civil War itself. Most Bosnian Serbs in their fight helped Milosevic’s Serbia and the Bosnian Croats helped Tudjman’s Croatia. Both presidents also met to discuss a possible division of Bosnia and Herzegovina. Negotiations on Bosnia and Herzegovina took place under the supervision of the EU.

Structure of work:
The issue of civil war in Bosnia and Herzegovina, I will devote chronologically. The first chapters will focus on the disintegration of Yugoslavia, that the whole war was preceded, and therefore cannot be the fact neglected. The following chapters focus on the biographies of three former presidents of the former Yugoslav republics, that Slobodan Milosevic, Franjo Tudjman and Alija Izetbegovic. I will process especially their political career. Afterwards, I will devote agreements which have been concluded, whether only between Milosevic and Tudjman, or between all the presidents. These agreements include Karadjordjev’s agreement Muslim-Serbian agreement and Cutileiro’s plan. In the last chapter I am focused on the course of the year 1992, when and how did the civil war, and what was the course of one of the bloodiest conflicts of the second half of the twentieth century in 1992. Due to the extent of the problem, this year also ends Thesis.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK