Taxonomická studie okruhu terčovníku Physconia muscigena

• Název práce v češtině: Taxonomická studie okruhu terčovníku Physconia muscigena
• Název v anglickém jazyce: A taxonomic study of Physconia muscigena group
• Klíčová slova: Physconia muscigena, Physconia bayeri, vnitrodruhová variabilita, taxonomie, TEF1, ITS rDNA, mtSSU
• Klíčová slova anglicky: Physconia muscigena, Physconia bayeri, infraspecific variability, taxonomy, TEF1, ITS rDNA, mtSSU
• Akademický rok vypsání: 2013/2014
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra botaniky (31-120)
• Vedoucí / školitel: RNDr. David Svoboda, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 14.11.2013
• Datum zadání: 28.11.2013
• Datum odevzdání elektronické podoby: 08.08.2016
• Datum proběhlé obhajoby: 15.09.2016
• Oponenti: Mgr. Jaroslav Šoun, Ph.D.

Předběžná náplň práce

V roce 1947 popsal z vápnitých skalních biotopů v ČR lichenolog J. Nádvorník terčovník Physcia bayeri, který se od Physconia muscigena s. str. odlišuje žlutě zbarvenou dření díky přítomnosti sekalonové kyseliny A. Physcia (dnes Physconia) bayeri se od pravé P. muscigena částečně liší též ekologií. Roste zpravidla na xerofilních biotopech v nižších polohách, zatímco P. muscigena potkáváme zpravidla v horských a severských oblastech. V současné době je taxon P. bayeri uznáván pouze na úrovni variety.
Jakou taxonomickou hodnotu P. bayeri ukáží molekulární metody? Mají chemické znaky a ekologie význam v taxonomii této skupiny (či jediného druhu)? Nebo se jedná pouze o produkci sekundárního metabolitu, který může sloužit k přežití v netypických podmínkách? Existují přechodné typy? Náleží všechny evropské populace opravdu k jedinému druhu? Je Physconia muscigena a P. bayeri v ČR skutečně tak vzácná, jak napovídají recentní údaje? Bude kyselina sekalonová zjištěna i v položkách s nezbarvenou dření (využití chromatografických metod) nebo se jedná pouze o látku s proměnlivou koncentrací a nestálým výskytem?