Automatizace experimentu na prachových zrnech
| Název práce v češtině: | Automatizace experimentu na prachových zrnech |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | Automation of dust charging experiment |
| Klíčová slova: | prachová zrna, nabíjecí procesy, optická detekce, wolfram |
| Klíčová slova anglicky: | dust grain, charging process, optical detection, tungsten |
| Akademický rok vypsání: | 2011/2012 |
| Typ práce: | diplomová práce |
| Jazyk práce: | čeština |
| Ústav: | Katedra fyziky povrchů a plazmatu (32-KFPP) |
| Vedoucí / školitel: | doc. RNDr. Jiří Pavlů, Ph.D. |
| Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
| Datum přihlášení: | 15.10.2011 |
| Datum zadání: | 03.11.2011 |
| Datum potvrzení stud. oddělením: | 15.12.2011 |
| Datum a čas obhajoby: | 17.05.2013 00:00 |
| Datum odevzdání elektronické podoby: | 25.04.2013 |
| Datum odevzdání tištěné podoby: | 11.04.2013 |
| Datum proběhlé obhajoby: | 17.05.2013 |
| Oponenti: | RNDr. Peter Žilavý, Ph.D. |
| Konzultanti: | doc. RNDr. Lubomír Přech, Dr. |
| Zásady pro vypracování |
| 1) Seznámení se s experimentem, studium literatury.
2) Sestavení elektroniky a naprogramování dílčích jednotek. Sestavení řídícího programu. 3) Ověření funkce řízení experimentu a aktivního tlumení pohybu zrna. 4) Testovací měření na prachových zrnech z materiálů relevantních pro zařízení typu tokamak, zpracování naměřených dat a jejich diskuze. |
| Seznam odborné literatury |
| [1] L. Eckertová a kol.: Fyzikální elektronika pevných látek, Univerzita Karlova, Praha, 1992.
[2] E. Grün, B. A. S. Gustafson, S. Dermott, H. Fechtig: Interplanetary Dust. Astronomy and Astrophysics Library. Springer, Berlin 2001. [3] M. Beránek: Systém pro levitaci prachových zrn, diplomová práce, Univerzita Karlova, Praha, 2007. [4] F. F. Chen: Introduction to Plasma Physics and Controlled Fusion. Springer, New York, 2004. Časopisecká literatura dle dohody s vedoucím práce. |
| Předběžná náplň práce |
| Prach (objekty mikrometrových rozměrů) je nedílnou součástí jak vesmírného tak laboratorního plazmatu. Jako každý předmět v plazmatu se nabíjí na potenciál blízký potenciálu plazmatu. V experimentech s horkým plazmatem (jako je např. tokamak) se kromě standardně očekávaných procesů uplatní i sekundární emise (elektrony mají značné energie) popř. fotoemise (plazma intenzivně září). Výsledný náboj prachového zrnka, který přednostně určuje jeho pohyb po experimentální komoře, je potom dán rovnováhou řady procesů. Právě pohyb prachových zrn (resp. jejich „usazování“) v zařízeních typu tokamak je v poslední době jednou z palčivých otázek zavedení fúze jako zdroje energie. V naší laboratoři simulujeme nabíjení jednotlivými procesy a měříme velice přesně výsledný náboj jednotlivých prachových zrn a jeho časový vývoj.
Cílem práce je zrealizovat automatizaci experimentální aparatury, která je funkční a umožňuje zachytit prachové zrnko. Úkolem práce je sestavení jednotlivých dílů elektronického řízení, jejich naprogramování a sestavení programu pro komplexní řízení experimentu. Pro testování výsledků práce bude použito prachu relevantního pro zařízení tokamak, tj. wolframového či uhlíkového. http://physics.mff.cuni.cz/kfpp/php/dipl-abs.php?id=664 |
| Předběžná náplň práce v anglickém jazyce |
| http://physics.mff.cuni.cz/kfpp/php/dipl-abs.php?id=664 |