Vegetace krasových závrtů v Banátu po opuštění jejich tradičního zemědělsko-sadařského využívání
| Název práce v češtině: | Vegetace krasových závrtů v Banátu po opuštění jejich tradičního zemědělsko-sadařského využívání |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | |
| Akademický rok vypsání: | 2012/2013 |
| Typ práce: | diplomová práce |
| Jazyk práce: | čeština |
| Ústav: | Katedra botaniky (31-120) |
| Vedoucí / školitel: | prof. RNDr. Pavel Kovář, CSc. |
| Řešitel: | skrytý - zadáno vedoucím/školitelem |
| Datum přihlášení: | 22.11.2012 |
| Datum zadání: | 23.01.2013 |
| Předběžná náplň práce |
| V oblasti téměř dvousetletého českého osídlení rumunského Banátu je přetvořená polokulturní krajina, především v krasové oblasti v okolí obce Svatá Helena, charakteristická přítomností desítek/stovek větších či menších závrtů (terénních depresí vzniklých zpravidla zborcením podzemních dutin ve vápencovém podloží). Po kolonizaci původně lesní krajiny převážně zemědělskou komunitou v 1. polovině 19. století se závrty s úrodnou sedimentární zeminou na dně a s příhodným mikroklimatem staly významným prvkem obživy a zemědělského hospodaření v krajině. Obvyklé prostorové schéma přispívající ke zdejšímu typickému krajinnému rázu obnáší ornou půdu na plochém dně závrtu a zatravněné svahy se sadem na preferovaných expozicích, případně po celém svahovém obvodu. V souvislosti s vysidlováním oblasti v posledních letech je opouštěna a ladem ponechávána nejen orná půda v širším prostoru, ale také mikroprostory mnoha závrtů, kde nastupuje spontánní vegetační sukcese. Kombinace podmínek v závrtech patrně umožňuje dlouhodobější přežívání lesních druhů a jejich významný příspěvek pro krajinný species-pool resp. zvyšování biodiverzity.
Cílem práce je zmapovat větší počet tradičně obhospodařovaných závrtů v okolí Svaté Heleny a pomocí fytocenologických záznamů po různé délce opuštění zjistit trendy vegetační sukcese a podíly druhů náležících k různým vegetačním formacím. Metodické přístupy by měly zahrnovat zjištění co nejpřesnějších dat o historii každého studovaného závrtu (zejména datování ukončené exploatace) včetně historických mapových podkladů, leteckých snímků a informací od obyvatel) a originální fytocenologické snímky pořizované na hlavních stanovištích uvnitř závrtu (tj. dno a hlavní orientace svahů vůči světovým stranám). Dalším parametrem k zaznamenání by měl být rozměr (např. hloubka a průměr na úrovni hrany závrtu). Hypotetický vývoj ve smyslu unifikace nebo naopak diferenciace porostů podle srovnatelných (výše jmenovaných) stanovišť by měl být odvozen z takto získaných dat. Školitel: Pavel Kovář Konzultant: Jaroslav Vojta |