Dědění ze zákona

• Název práce v češtině: Dědění ze zákona
• Název v anglickém jazyce: Statutory inheritance
• Klíčová slova: dědické právo, dědění ze zákona, dědické skupiny, dědické tituly, dědické právo s mezinárodním prvkem
• Klíčová slova anglicky: inheritance law, statutory inheritance, statutory classes of heirs, inheritance titles, inheritance law with an international aspect
• Akademický rok vypsání: 2010/2011
• Typ práce: disertační práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra občanského práva (22-KOP)
• Vedoucí / školitel: prof. JUDr. Jan Dvořák, CSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 29.07.2011
• Datum zadání: 29.07.2011
• Datum potvrzení stud. oddělením: 29.07.2011
• Datum a čas obhajoby: 26.09.2018 14:00
• Místo konání obhajoby: 412/4. patro
• Datum odevzdání elektronické podoby: 27.02.2018
• Datum proběhlé obhajoby: 26.09.2018
• Oponenti: prof. JUDr. Josef Salač, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Tato práce pojednává o problematice právní úpravy dědického práva, s důrazem na institut dědění ze zákona, a to z pohledu nejen českého právního řádu, ale též ve srovnání jednotlivých institutů se zahraničními právními úpravami. Cílem práce je odpovědět na otázku, zda současná česká právní úprava může zůstaviteli a dalším zainteresovaným účastníkům řízení o pozůstalosti, poskytnout přehledný, bezpečný a předvídatelný rámec pro platnou úpravu jejich majetkových poměrů vzniknuvších po smrti zůstavitele.
Předkládaná práce je svoji strukturou rozdělena do tří větších částí, obsažených v celkem patnácti kapitolách. První část práce se krátce věnuje postupnému historickému vývoji dědického práva a jeho případných kodifikací na území českých zemí a zemí s nimi historicky souvisejících. Součástí první části práce je také přiblížení účelu dědického práva a zásad jej ovládajících, formulovaných již počátkem 20. stolení vynikajícím českým právníkem Prof. Emanuelem Tilschem.
Jednotlivé instituty, jako jsou dědické třídy (skupiny), nepominutelný dědic či odúmrť, jsou následně z pohledu historicko-komparativního a též z pohledu platných zahraničních právních úprav logicky uspořádány a popsány v dalších částech práce, a to zejména v kapitolách pět až třináct. Ze zahraničních právních úprav jsou pak tyto instituty srovnávány zejména s úpravou německou, rakouskou, francouzskou a québeckou, zakotvenou v těchto zemích již desítky až stovky let v jejich stěžejních právních kodexech BGB, ABGB, Civil Code či Civil Code du Québec.
Poslední dvě kapitoly práce, kapitola čtrnáctá a patnáctá, jsou pak krátce věnovány dědickému právu s mezinárodním prvkem, neboť z důvodu globalizace moderního světa je aktuálně poměrně častým jevem v dědickém právu též existence přeshraničního prvku, významně ovlivňujícího poměry dědiců i celé pozůstalosti. Kapitola patnáctá práce je ze stejného důvodu věnována právní úpravě v rámci Evropské unie, tedy Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 ze dne 4. července 2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení.
Ze závěru práce pak vyplývá, že současná česká právní úprava dědického práva zakotvená v občanském zákoníku není pro uživatele jednoduše přehledná a aplikovatelná v praxi a přirozeně obsahuje též řadu nejasností a aplikačních nepřesností. Vzhledem k neoddiskutovatelnému významu dědického práva ve společnosti se pak jeví jako stěžejní požadavek na zjednodušení právní úpravy dědického práva a jeho vhodnější přizpůsobení potřebám moderní společnosti.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

This thesis discusses the legal regulation of inheritance law with emphasis on the institute of statutory inheritance, from the point of view not only of Czech law but also in comparison of the individual legal institutes with their foreign regulation. The aim of this thesis is to answer the question whether the current Czech legislation can provide a prudent, safe and predictable framework for the valid adjustments of property relations of the decedent and the participants of the inheritance proceedings after the death of the decedent
The submitted thesis is structurally divided into three larger parts which further separate into a total of fifteen chapters. The first part of the thesis briefly discusses the gradual historical evolution of inheritance law and its codification on the territory of Czech lands and of historically related countries. The first part also includes the introduction of the purpose of inheritance law and its controlling principles, formulated at the beginning of the 20th century by the outstanding Czech lawyer Prof. Emanuel Tilsch.
The individual institutes such as statutory classes of heirs, forced heirship or escheat are logically organised and described in detail from a historically-comparative perspective as well as from the perspective of foreign regulations in further parts of the thesis, in particular in chapters five to thirteen. From the foreign regulations, these institutes are compared in particular with German, Austrian, French and Québec regulations, which have been anchored in the legal codes of these countries (BGB, ABGB, Civil Code or Civil Code du Québec) for tens to hundreds of years.
The last two chapters of the thesis briefly discuss inheritance law with an international aspect, because due to the modern world globalization the existence of a cross-border aspect, which significantly influences the relations of the heirs and the entire estate, is currently quite common in inheritance law. The fifteenth chapter of the thesis is, for the same reason, dedicated to the EU inheritance regulation, i.e. Regulation (EU) No 650/2012 of the European Parliament and of the Council of 4 July 2012 on jurisdiction, applicable law, recognition and enforcement of decisions and acceptance and enforcement of authentic instruments in matters of succession and on the creation of a European Certificate of Succession
The conclusion of the thesis indicates that the current Czech legal regulation of inheritance law encompassed in the Czech Civil Code is not easily understandable and applicable in practice for the general public, and it naturally includes a number of confusing provisions and application inaccuracies. Given the undisputable importance of inheritance law in society, the simplification of the regulation of inheritance law and its more appropriate adaptation to the needs of modern society appears to be a key requirement.