Akontabilita ve veřejné správě: případová studie Operačního programu Zaměstnanost

• Název práce v češtině: Akontabilita ve veřejné správě: případová studie Operačního programu Zaměstnanost
• Název v anglickém jazyce: Public Accountability: A Case Study of Operational Programme Employment
• Klíčová slova: veřejná správa, akontabilita, evropské fondy, obsahová analýza
• Klíčová slova anglicky: public administration, accountability, EU funds, content analysis
• Akademický rok vypsání: 2010/2011
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra veřejné a sociální politiky (23-KVSP)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Magdalena Mouralová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 09.06.2011
• Datum zadání: 09.06.2011
• Datum a čas obhajoby: 22.06.2015 00:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice
• Datum odevzdání elektronické podoby: 14.05.2015
• Datum proběhlé obhajoby: 22.06.2015
• Oponenti: prof. PhDr. Arnošt Veselý, Ph.D.

Seznam odborné literatury

KALOUS, J.; VESELÝ, A. 2006.Teorie a nástroje vzdělávací politiky. Praha: Nakladatelství Karolinum.

KALOUS, J.; VESELÝ, A. 2006. Vzdělávací politika České republiky v globálním kontextu. Praha: Nakladatelství Karolinum.

KALOUS, J.; VESELÝ, A. 2006. Vybrané problémy vzdělávací politiky. Praha: Nakladatelství Karolinum.

MATĚJŮ, P.; STRAKOVÁ, J. (eds.). 2006. (Ne)rovné šance na vzdělání: Vzdělanostní nerovnosti v České republice. Praha: Academia.

NEKOLA, M. 2011. Metoda Q ve veřejné politice. In: NEKOLA, M.; GEISSLER, H.; MOURALOVÁ, M. (eds.). Současné metodologické otázky veřejné politiky. Praha: Nakladatelství Karolinum.

SABATIER, P. A.; WEIBLE, CH. M. 2007. The Advocacy Coalition Framework: Innovations and clarifications. In: SABATIER, P. A. (ed.). Theories of the Policy Process. Boulder: Westview Press.

ÚIV. 2010a. Krajská ročenka školství 2009. Praha: ÚIV. Dostupné z WWW <http://www.uiv.cz/clanek/9/1799>

ÚIV. 2010b.Statistická ročenka školství 2009/2010 – Výkonové ukazatele. Kapitoly C,D. Praha: ÚIV, Dostupné z WWW <http://www.uiv.cz/clanek/512/1857>

VALIŠOVÁ, A.; KASÍKOVÁ, H. (eds.). 2011. Pedagogika pro učitele. Praha: Grada Publishing.

VESELÝ, A.; NEKOLA, M. (eds.). 2007. Analýza a tvorba veřejných politik. Přístupy, metody a praxe. Praha: Sociologické nakladatelství.

VESELÝ, A. 2010. Vzdělávací politika. In: POTŮČEK a kol.: Veřejná politika. Praha: Sociologické nakladatelství.
Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání – školský zákon

Předběžná náplň práce

A. vymezení výzkumného problému

Středem pozornosti diplomové práce bude koncept akontability (public accountability) v české veřejné správě a aktuální stav veřejné správy jako takové. Práce bude hledat odpověď na otázku, jak je nastavena akontabilita v české veřejné správě na příkladu přípravy a nastavení operačního programu Zaměstnanost (OPZ). Práce si klade ambice přispět do diskuse o aktuálním stavu veřejné správy.
Accountability je termín v anglicky mluvících zemích velmi frekventovaný, ať už v odborné literatuře či politických dokumentech, v češtině však pro něj neexistuje odpovídající ekvivalent. Na doporučení Veselého (2012), budu v rámci práce používán právě pojem akontabilita. Téma akontability nebylo a není doposud v českém prostředí diskutováno a zpracováno na rozdíl od zahraniční, kde především v anglofonních zemí je koncept accountability běžnou součástí jak v rámci odborných diskusí, tak v rámci reálného vytváření politiky. Diplomová práce bude vycházet především z Veselého studií v oblasti akontability v zemích střední a východní Evropy (Veselý 2012 a 2013) a z Bovensova pojetí akontability jako sociálního vztahu (Bovens 2005 a 2006, Bovens et al. 2008).
Ústřední otázkou, kterou chce práce zodpovědět, je jak vypadá a funguje akontabilita v české veřejné správě.

B. Cíle diplomové práce

• Popsat, jaké vztahy v rámci akontability existují v rámci OPZ.
• Zjistit, jaké jsou funkce akontability v rámci OPZ, a které převažují.
• Zjistit a vysvětlit, z jakých úrovní je akontabilita a její funkce vyžadovány.
• Odhalit, zda a jaké existují problémy způsobené akontabilitou.
• Vytvořit návrh nástroje pro zkoumání akontability v českém jazykovém prostředí.

C. Výzkumné otázky

• Jak vypadá režim akontability v OPZ?
• Jaké vztahy v rámci akontability existují? Kdo se komu zodpovídá?
• Co je obsahem akontability v jednotlivých vztazích?
• Kdo akontabilitu vyžaduje a zavádí?
• K čemu je akontabilita využívána, jaká je její funkce?
• Vyvolává akontabilita nějaké problémy?

D. Teoretická východiska

V anglicky mluvících zemích se termín accountibility, který se stal znakem moderního demokratického vládnutí (Bovens 2005: 182) a ústředním konceptem, kolem kterého se diskuse o veřejné správě a vládnutí v současnosti odvíjí. Historicky je koncept akontability spojen s účetnictvím a skládáním účtů, kdy v 11. století obyvatelé dokládali v Anglii panovníkovi soupis veškerého svého majetku (Dubnick 2002: 7). V průběhu staletí se ovšem koncept akontability velmi proměnil, od účetnictví vzdálil a stal se symbolem dobrého vládnutí a správy nejen ve veřejném, ale i soukromém sektoru. Především se ale zcela proměnili role v rámci skládání účtů. Již to nejsou občané, kteří skládají účty svému panovníkovi, ale jsou to instituce, které se zodpovídají občanům (Bovens 2005: 183).
V nejširším slova smyslu se termín akontabilita používá jako obecný, nijak blíže nespecifikovaný pojem, který zastřešuje různé další koncepty, především v různorodých strategických dokumentech (Bovens 2006: 8). Akontabilita je používána jako synonymum pro dobré vládnutí a další žádoucí cíle veřejné správy (Veselý 2012: 766). V tomto širokém pojetí je akontabilita především hodnotícím konceptem, který slouží k zhodnocení současného stavu, ovšem neexistuje shoda na konkrétních aspektech, které by správné jednání (dle akontability) vymezovaly (Bovens 2006: 9). V užším slova smyslu, který bude pro tuto práci stěžejní, lze akontabilitu definovat jako sociální vztah mezi dvěma aktéry, ve kterém aktér cítí povinnost vysvětlovat a zdůvodňovat své jednání druhému aktérovi (Bovens 2005: 184).
Práce zasadí akontabilitu do reality víceúrovňového vládnutí (multi level governance), a zároveň ho vztáhne k Lipskyho konceptu liniových pracovníků (street level bureaucracy), vzhledem ke skutečnosti, že pozornost bude soustředěna a akontabilita zkoumána z pohledu posledního článku zodpovědného za implementaci fondů ESI.

E. Výzkumný plán

Pro výzkum bude použit design případové studie. Případovou studii považuji za vhodnou především vzhledem k neprozkoumanosti a neukotvenosti tématu akontibility v českém prostředí. Případová studie umožní hloubkově prozkoumat a pochopit jeden konkrétní případ a je tak vhodná i pro zatím příliš neprobádaná témata.
Výzkumné otázky budou zodpovězeny pomocí obsahové analýzy veřejně politických dokumentů, které nastavují pravidla pro implementaci a realizaci operačních programů v rámci fondů ESI. Obsahová analýza byla zvolena především s ohledem na význam dokumentů, které vymezují prostor a pravidla, kterými se OP a pracovníci, kteří ho implementují musí řídit, a také vzhledem ke skutečnosti, že pojem akontabilita není v českém jazyce zaveden a neexistuje shoda na jeho významu, což by např. vezmi ztížilo, či dokonce znemožnilo realizaci rozhovorů nebo dotazníkového šetření.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The diploma thesis will deal with the concept of public accountability in Czech public administration in the example of preparation and setting of operational programme Employment. The concept of public accountability is deeply and broadly discussed in abroad, but for the context of the Czech Republic it is actually rather new theme. The thesis will look into the policy documents, which sets up the rules for implementation of European structural and investment funds as such and for the OP Employment and use content analysis to find out how accountability relations and regimes look like. The thesis should contribute to the discussions about actual state of Czech public administration and its development.