Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 307)
Detail práce
  
Obraz Elišky Rejčky v historiografii
Název práce v češtině: Obraz Elišky Rejčky v historiografii
Název v anglickém jazyce: The Portrait of Elisabeth Richenza of Poland in historiography
Klíčová slova: ženy, královny, Eliška Rejčka [1288–1335], Zbraslavská kronika
Klíčová slova anglicky: women, queens, Elisabeth Richenza of Poland [1288–1335], Chronicle of Zbraslav [Chronicon aulae regiae]
Akademický rok vypsání: 2010/2011
Typ práce: bakalářská práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Ústav českých dějin (21-UCD)
Vedoucí / školitel: PhDr. Dana Dvořáčková, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
Datum přihlášení: 12.05.2011
Datum zadání: 12.05.2011
Datum a čas obhajoby: 10.09.2012 09:30
Datum odevzdání elektronické podoby:29.07.2012
Datum odevzdání tištěné podoby:30.07.2012
Datum proběhlé obhajoby: 10.09.2012
Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
Oponenti: prof. PhDr. Lenka Bobková, CSc.
 
 
 
Zásady pro vypracování
Bakalářská práce si klade za cíl rekonstruovat obraz dvojnásobné královny Elišky Rejčky vytvořený v narativních i diplomatických pramenech a následně reprodukovaný současnou historiografií.
To, co je stěžejním a nepostradatelným činitelem při vnímání královny Richenzy jako historické aktérky, je její obraz tak, jak jej zachytily dobové prameny. Bez něj nelze dostatečně přehodnotit topiku aktuálních historických děl. Pro postavu Elišky Rejčky je tímto zdrojem informací a stanovisek Zbraslavská kronika. Z toho důvodu se práce věnuje především narativní strategii Petra Žitavského, autora převážné části kroniky, který účelově zkresluje celkový profil bývalé královny. Rovněž se zaměřuje na důvody, jež vedly pisatele k manipulaci s charaktery aktérů popisovaného děje.
Do výčtu narativních pramenů patří však i další dobová díla jako kronika Otakara Štýrského, Dalimilova kronika nebo kroniky doby Karlovy. Z nich jsou vybráni zejména ti autoři, kteří přímo, či zprostředkovaně čerpali ze Zbraslavské kroniky a přebírali klíčové interpretace dění první poloviny 14. století. Jedná se o Františka Pražského, Beneše Krabice z Weitmile a Přibíka Pulkavu z Radenína.
S využitím rozboru pramenného materiálu hodnotí práce také eventuální Rejččiny politické ambice skrze kontakty s Janem Lucemburským či jako partnerky Jindřicha z Lipé, ale zejména její vlastní schopnost iniciativního jednání a podněcování diplomatických a obchodních styků. Pozornost se též upíná k zachycení reflexe královnina platného a reálně jí příslušejícího statusu.
Na závěr jsou představena moderní historická díla reflektující Rejččinu osobu. V převážné většině případů si nelze nepovšimnout jednotvárnosti jejich výkladu. I přes konstantní vývoj historické vědy reagující na nové podněty své doby neprodělala Rejččina podoba, vepsaná do historiografie předně Zbraslavskou kronikou, žádnou proměnu. Čím více zůstává nezodpovězených otázek týkajících se motivace její politické a mecenášské činnosti, tím více lpíme na zažité představě kontroverzní osobnosti panovnice. Stejně jako romanopisci i historici se nevyhnuli až nezvykle emotivně podanému vysvětlení její role v politické hře prvních tří desetiletí 14. století. Spatřit to lze zejména tam, kde se projevuje přehnaný zájem o to, co je nepříliš vhodně nazváno „válkou královen“. Tento motiv topiky Petra Žitavského rezonoval na přelomu 19. a 20. století v národnostních snahách dějepisců. To však způsobilo, že je na Rejčku teprve až v době panování Elišky Přemyslovny po boku Jana Lucemburského přitahována pozornost rázu spíše nelichotivého a i ve způsobu podání je tedy kvitován výklad Zbraslavské kroniky. Toto dílo však nepřipouští skrze svou politickou angažovanost, aby o událostech sledovaného období vypovídalo nezaujatě.
Seznam odborné literatury
Prameny:
Aegidius Romanus (Egidio Colonna), De regimine principum Libri III, Romae 1607, Neudruck Darmstadt 1967.
Beiträge zur Geschichte Böhmens. Abtheilung I, Quellensammlung. I. Band, Das Homiliar des Bischofs von Prag. Saec. XII, Ferdinand Hecht (ed.), Prag 1863.
Bible. Písmo svaté Starého a Nového zákona (včetně deuterokanonických knih). Český ekumenický překlad, Praha 2007.
Codex diplomaticus Lusatiae Superioris I. Sammlung der urkunden für die geschichte des Markgrafthums Ober-Lausitz,Gustav Köhler (ed.), Goerlitz 1856.
Codex diplomaticus et epistolaris Moravie VI, Josef Chytil (ed.), Brunae 1854.
Codex diplomaticus et epistolaris Moravie VII, Josef Chytil (ed.), Brunae 1864.
Codex iuris municipalis II, Jaromír Čelakovský (ed.), Pragae 1895.
Engelberti abbatis admontensis, De regimine principum, Ratisbonae 1725.
Chronic des Lesemeister Detmar nach der Urschrift und mit Ergänzungen aus anderen Chroniken, Th. I, F. H. Grautoff (ed.), Hamburg 1829.
Chronica Olivensis auctore Stanislao abbate Olivensi, in: Monumenta Poloniae historica. Pomniki dziejowe Polski, T. 6, Lwowska Komisya Historycznej Akademii Umiejetności, Kraków 1893.
Cronica S. Petri Erfordensis moderna a. 1072–1335, in: Monumenta Germaniae Historica. Scriptores (in Folio) XXX/1, Oswald Holder-Egger (ed.), Hannoverae 1896.
Ioannis Saresberiensis Episcopi Carnotensis Policratici sive de nugis curialium et vestigiis philosophorum libri VIII, t. I-II, Clement Charles Julian Webb (ed.), Frankfurt am Main 1965.
Kronika Beneše z Weitmile, in: Fontes rerum Bohemicarum IV, Josef Emler (ed.), Pragae 1884, s. 457-548.
Kronika Františka Pražského, in: Fontes rerum Bohemicarum IV, Josef Emler (ed.), Pragae 1884, s. 347-456.
Kronika Františka Pražského. Chronicon Francisci Pragensis, Jana Zachová (ed.), in: Fontes rerum Bohemicarum. Series nova 1, Praha 1998.
Kronika Pulkavova, in: Fontes rerum Bohemicarum V, Josef Emler (ed.), Pragae 1893.
Kronika tak řečeného Dalimila, Marie Bláhová (ed.), Praha 2005.
Kroniky doby Karla IV., Marie Bláhová (ed.) et al., Praha 1987.
Monumenta inedita rerum Germanicarum praecipue Cimbricaru, et Megapolensium IV., Ernst Joachim de Westphalen (ed.), Lipsiae 1745.
Neplacha, opata opatovského, krátká kronika římská a česká, in: Fontes rerum Bohemicarum III, Josef Jireček – Josef Emler (edd.), Pragae 1882.
O království ke králi kyperskému, in: Texty k studiu dějin středověké filosofie, Stanislav Sousedík (překlad), Praha 1994, s. 25-94.
Ottokars Österreichische Reimchronik, in: Monumenta Germaniae Historica. Deutsche Chroniken V/1, 2, Joseph Seemüller (ed.), Hannover 1890–1893.
Petra Žitavského kronika zbraslavská, in: Fontes rerum Bohemicarum IV, Josef Emler (ed.), Pragae 1884, s. 1-337.
Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae II, Josef Emler (ed.), Pragae 1882.
Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae III, Josef Emler (ed.), Pragae 1890.
Rocznik Traski, in: Monumenta Poloniae historica. Pomniki dziejowe Polski, T. 2, August Bielowski (ed.), Lwów 1872, s. 827-871.
Rýmovaná kronika česká, in: Fontes rerum Bohemicarum III, Josef Jireček – Josef Emler (edd.), Pragae 1882, s. 1-302.
Staročeská kronika tak řečeného Dalimila V kontextu středověké historiografie latinského kulturního okruhu a její pramenná hodnota (3), Marie Bláhová (ed.), Praha 1995.
Yconomica“ Konrad von Megenberg, Die Werke des Konrad von Megenberg, Ökonomik, Teil II, Buch II, Monumenta Germaniae historica. Staatsschriften des späteren Mittelalters, Sabine Krüger (ed.), Stuttgart 1977.
Zbraslavská kronika. Chronicon Aulae Regiae, Zdeněk Fiala – František Heřmanský – Rudolf Mertlík (edd.), Praha 1976.

Literatura:
Karolína ADAMOVÁ – Ladislav KŘÍŽKOVSKÝ, Dějiny myšlení o státě, Praha 2000.
Karolína ADAMOVÁ, Pojem Corona v českých zemích. Myšlení o státu v historii českého království do počátku 19. století, Plzeň 1995.
Robert ANTONÍN, Alžběta Rejčka a souboj o český trůn v letech 1306–1308, in: Chrám Svatého Ducha a královna Eliška Rejčka v Hradci Králové 13082008. Historická tradice v dějinách města. Od chrámu ke katedrále, Jiří Štěpán (ed.), Hradec Králové 2009, s. 17-31.
Robert ANTONÍN, Zahraniční politika krále Václava II. v letech 1283–1300,Brno 2009.
Robert ANTONÍN, Ideál panovnické moci v narativních pramenech českého středověku, in: Dvory a rezidence ve středověku. II. Skladba a kultura dvorské společnosti, D. Dvořáčková-Malá – J. Zelenka (edd.), Praha 2008, s. 401-417.
Robert ANTONÍN, Moc posledních Přemyslovců v piastovském Polsku na přelomu 13. a 14. století, in: Od knížat ke králům. Sborník u příležitosti 60. narozenin Josefa Žemličky,Eva Doležalová – Robert Šimůnek (edd.), Praha 2007, s. 177-191.
Robert ANTONÍN, Obraz ideálního panovníka ve Zbraslavské kronice, in: Stát, státnost a rituály přemyslovského věku: problémy, názory, otázky. Sborník příspěvků z konference konané dne 18. října 2005 v Brně, Martin Wihoda Demeter Malaťák (edd.), Brno 2006, s. 197-215.
Robert ANTONÍN, Hnězdenská korunovace krále Václava I., in: Časopis Matice moravské, r. 123, Brno 2004, s. 340-341.
Oswald BALZER, Genealogia Piastów, Kraków 2005.
Oswald BALZER, Polonia, Poloni gens Polonica w swietle źródel drugej polowiny wieku XIII., Lwów 1916.
Hans-Joachim BEHR, Literatur als Machtlegitimation. Studien zur Funktion der deutschsprachigen Dichtung am böhmischen Königshof im 13. Jahrhundert, München 1989.
Benedicti minoritae dicti Cronica et eius continuatio, Ladislav Dušek (ed.), in: Zakony Franciszkanskie w Polsce, Jerzy Kłoczowski (red.), tom. I, Franciszkanie w Polsce srednowiecznej, czesc 2 i 3, Francizkanie na zemiach ploskich, Kraków 1993.
František BENEŠ, O pečetích "hradecké královny" Rejčky, in: Hradecký kraj. Sborník statí o přírodních poměrech a dějinných proměnách severovýchodních Čech, r. 2, Hradec Králové 1958, s. 143-147.
Klára BENEŠOVSKÁ, Královna Eliška Rejčka a klášter cisterciaček Aula sanctae Mariae, in: Královský sňatek. Eliška Přemyslovna a Jan Lucemburský – 1310, Klára Benešovská (ed.), Praha 2010, s. 488-497.
Klára BENEŠOVSKÁ, Aula Sanctae Mariae. Abbaye cistercienne féminine de fondation royale. Brno République Tcheque, in: Citeaux et les femmes, Bernadette Barrière – Marie-Elisabeth Henneau (edd.), Paris 2001.
Klára BENEŠOVSKÁ, Das Zisterzienserinnenkloster von Altbrünn und die Persönlichkeit seiner Stifterin, in: Cystersi w kulturze średniowiecznej Europy, Jerzy Strzelcyk (red.), Poznań 1992, s. 83-100.
Marie BLÁHOVÁ, Petr Žitavský o sobě. Zbraslavská kronika jako ego dokument, in: Za zdmi kláštera. Cisterciáci v českých dějinách, D. Dvořáčková-Malá – Petr Charvát – Bohumír Němec (edd.), České Budějovice 2010, s. 67-81.
Marie BLÁHOVÁ, Dílna středověkého historika (Způsob práce Petra Žitavského), in: Piśmiennictwo Czech i Polski w średniowieczu i we wczesnej epoce nowożytnej, Antoni Barciak – Wojciech Iwańczak (edd.), Katowice 2006, s. 11-33.
Marie BLÁHOVÁ, Petr Žitavský, historik a diplomat, in: Duchem, ne mečem. Fakta, úvahy, souvislosti, František Heřmanský (ed.), Praha 2003, s. 29-38.
Marie BLÁHOVÁ, Beneš Krabice z Weitmile, kronika pražského kostela, in: Kroniky doby Karla IV., Marie Bláhová (ed.) et al., Praha 1987, s. 173-254.
Marie BLÁHOVÁ, Kronika Františka Pražského, in: Kroniky doby Karla IV., Marie Bláhová (ed.) et al., Praha 1987, s. 55-168.
Marie BLÁHOVÁ, Přibík Pulkava z Radenína. Kronika česká, in: Kroniky doby Karla IV., Marie Bláhová (ed.) et al., Praha 1987, s. 269-438.
Marie BLÁHOVÁ, Úvod, in: Kroniky doby Karla IV., Marie Bláhová (ed.) et al., Praha 1987, s. 7-9.
Marc BLOCH, Králové divotvůrci, Praha 2004.
Lenka BOBKOVÁ, „Boj“ o Jana, in: Inter laurum et olivam, Ivan Hlaváček (ed.), Praha 2007, s. 653-666.
Lenka BOBKOVÁ, Velké dějiny zemí Koruny české. sv. IV. a, 13101402, Praha–Litomyšl 2003.
Lenka BOBKOVÁ, Vedlejší země České koruny v politice Lucemburků a jejich následovníků (13101526), in: Korunní země v dějinách českého státu. I. Integrační a partikulární rysy českého státu v pozdním středověku. Sborník příspěvků přednesených na kolokviu pořádaném dne 4. června 2002 na FF UK, Lenka Bobková (ed.), Ústí nad Labem 2003, s. 9-34.
Lenka BOBKOVÁ, Země Koruny české za Jana Lucemburského a Karla IV., in: Od Velké Moravy k NATO. Český stát a střední Evropa, Jiří Přenosil (ed.), Praha 2002, s. 41-52.
Lenka BOBKOVÁ, Koruna království českého za vlády Lucemburků. I., in: Historický obzor. Časopis pro výuku dějepisu a popularizaci historie, r. 6, č. 7-8, Praha 1995, s. 164-172.
Lenka BOBKOVÁ, Územní politika prvních Lucemburků na českém trůně, Ústí nad Labem 1993.
Mieczysław Boczar, Człowiek i wspólnota. Filozofia moralna, społeczna i polityczna Jana ze Salisbury, Warszawa 1987.
Václav BOK, Německá a česká literatura 13. a 14. století, in: Speculum medii aevi. Zrcadlo středověku. Sborník přednášek proslovených v rámci cyklu o kultuře a literatuře středověku, který proběhl na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, Lenka Jiroušková (ed.), Praha 1998, s. 163-179.
Tomáš BOROVSKÝ, Kláštery, panovník a zakladatelé na středověké Moravě, Brno 2005.
Milena BRAVERMANOVÁ, in: Gabriela Blažková et al., Příběh Pražského hradu, Praha 2003, s. 190-200.
Pavel BRODSKÝ, Pečeti Elišky Přemyslovny, in: Časopis Národního muzea v Praze. Řada historická, r. 152, č. 1-4, Praha 1983, s. 39-40.
Kateřina ČADKOVÁ, Ženská zbožnost 13. věku stejné výzvy, různý prostor?, in: Církev, žena a společnost ve středověku. Sv. Anežka česká a její doba, Ústí nad Orlicí 2010, s. 87-96.
Dějiny českého výtvarného umění. Od počátku do konce středověku I/1-2, Rudolf Chadraba – Josef Krása (edd.), Praha 1984.
Jiří ČAREK, O pečetech českých knížat a králů z rodu Přemyslova, Praha 1934.
Józef DOBOSZ, Słownik władców polskich, Poznań 1997.
Małgorzata DUCZMAL, Ryksa Piastówna. Królowa Czech i Polski, Poznań 2010.
Dana MALÁ, Skladba pražského dvora za vlády Václava II., in: Medievalia historica Bohemica, r. 9, Praha 2003, s. 97-163
Lucie DUŠKOVÁ, Eliščina Katedrála sv. Ducha v Hradci Králové, in: Informace královéhradecké diecéze, r. 18, č. 1, Hradec Králové 2008, s. 25.
Dana Dvořáčková-Malá – Jan Zelenka, Curia ducis, curia regis. Panovnický dvůr za vlády Přemyslovců, Praha 2011.
Dana DVOŘÁČKOVÁ-MALÁ, Královský dvůr Václava II., České Budějovice 2011.
Dana DVOŘÁČKOVÁ-MALÁ, Eliška Rejčka (Richenza Velkopolská) a Rudolf Kaše, in: Královský sňatek. Eliška Přemyslovna a Jan Lucemburský – 1310, Klára Benešovská (ed.), Praha 2010, s. 304-305.
Dana DVOŘÁČKOVÁ-MALÁ, K pojetí dobré vlády v Kronice zbraslavské, in: Za zdmi kláštera. Cisterciáci v českých dějinách, Dana Dvořáčková-Malá – Petr Charvát – Bohumír Němec (edd.), České Budějovice 2010, s. 82-97.
Dana DVOŘÁČKOVÁ, Splendor curiae regis. Život a kultura na dvoře posledních Přemyslovců, disertační práce obhájená na Ústavu českých dějin FF UK, Praha 2010.
Dana DVOŘÁČKOVÁ-MALÁ, Dvorský ceremoniál, rituály a komunikace v dobovém kontextu, in: Dvory a rezidence ve středověku. III. Všední a sváteční život na středověkých dvorech, Dana Dvořáčková-Malá – Jan Zelenka (edd.), Praha 2009.
Edith ENNENOVÁ, Ženy ve středověku, Praha 2001.
Zdeněk FIALA, O kronice Zbraslavské a jejích autorech; Poznámky, in: Zbraslavská kronika. Chronicon Aulae Regiae, Zdeněk Fiala – František Heřmanský – Rudolf Mertlík (edd.), Praha 1976, s. 5-19; s. 421-518.
Dušan FOLTÝN et al., Encyklopedie moravských a slezských klášterů, Praha 2005.
James George FRAZER, Zlatá ratolest, Plzeň 2007.
Antonín FRIEDL, Malíři královny Alžběty. Studie o vzniku české školy malířské XIV. století, Praha 1930.
František GRAUS, Několik poznámek ke středověkému učení o společnosti, in: Československý časopis historický, r. 7, Praha 1959, s. 205-231.
Václav Hájek z Libočan, Václava Hájka z Libočan Kronika česká. IV, Čechy královské r. 12541347, Praha 1933.
Cecilie HÁLOVÁ-JAHODOVÁ, Brno. Stavební a umělecký vývoj města, Praha 1947.
Jana Hana HLAVÁČKOVÁ, VI.3.1K – Antifonář královny Elišky Rejčky; VI.3.2K – Žaltář 13171323, in: Královský sňatek. Eliška Přemyslovna a Jan Lucemburský –1310, Klára Benešovská (ed.), Praha 2010, s. 498-500; 501-502.
Zdeňka HLEDÍKOVÁ, Alžběta Rejčka, in: Dějiny a současnost, r. 13, č. 5, Praha 1991, s. 7-12.
Jitka HRIČKOVÁ, Cisterciácký klášter Aula sanctae Mariae na Starém Brně a jeho hospodářský vývoj v letech 1323–1526, bakalářská práce obhájená na FF MUNI v Brně 2008.
Pavel HRUBOŇ, Papežská kurie a ženské kláštery na Moravě ve středověku (od prvních ženských založení do konce vlády Karla IV.), in: Církev, žena a společnost ve středověku. Sv. Anežka česká a její doba, Ústí nad Orlicí 2010, s. 121-130.
Kateřina CHARVÁTOVÁ, Václav II. a Cîteaux,in: Od knížat ke králům. Sborník u příležitosti 60. narozenin Josefa Žemličky,Eva Doležalová – Robert Šimůnek (edd.),Praha 2007, s. 158-164.
Katěřina CHARVÁTOVÁ, Václav II. Král český a polský, Praha 2007.
Kateřina CHARVÁTOVÁ, Dějiny cisterckého řádu v Čechách 11421420. 2. svazek, Kláštery založené ve 13. a 14. století, Praha 2002.
Kateřina CHARVÁTOVÁ, Chronicon Aulae Regiae jako klášterní kronika, in: Marginalia historica V. Sborník Katedry dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a Výzkumného centra pro dějiny vědy, společného pracoviště ÚSD AV ČR a UK v Praze, Praha 2002, s. 307-355.
Kateřina CHARVÁTOVÁ, Pohled. Historie, in: Řád cisterciáků v českých zemích ve středověku. Sborník vydaný k 850. výročí založení kláštera v Plasech, Daniela Houšková (ed.), Praha 1994, s. 98-99.
Kateřina CHARVÁTOVÁ, Petr Žitavský, opat Zbraslavského kláštera (1316–1339), in: Sborník Společnosti přátel starožitností 2. PhDr. Rudolfu Turkovi, DrSc., k významnému životnímu jubileu, Praha 1991, s. 87-107.
Kateřina CHARVÁTOVÁ, Zbraslav pohřebiště posledních Přemyslovců, Dějiny a současnost, r. 13, č. 5, Praha 1991, s. 57-59.
Kateřina CHARVÁTOVÁ, Ženská větev cisterciáckého řádu v Čechách a na Moravě (13.–15. století),in:Medievalia historica Bohemica, r.1, Praha 1991, s. 297-315.
Iloš CHRONEK et al., Brno v architektuře a výtvarném umění, Brno 1981.
Wojciech IWAŃCZAK, Elżbieta Ryksa z domu Piastów córka Przemysla II., in: Kobieta w kulturze średniowiecznej Europy. Prace ofiarowane Profesor Alicji Karlowskiej-Kamzowej, Antonieg Gąsiorowski (ed.), Poznań 1999, s. 55-59.
Wojciech IWAŃCZAK, Po stopách rytířských příběhů. Rytířský ideál v českém písemnictví 14. století, Praha 2001.
Libor JAN, Vznik zemského soudu a správa středověké Moravy, Brno 2000.
Kazimierz JASIŃSKI, Ryksa Elżbieta Bohemie et Polonie bis regina, in: Przemysł II. Odnowienie Królestwa Polskiego, pod red. J. Krzyżaniakowej, Poznań 1997, s. 269-280.
Ernst Hartwig Kantorowicz, Die zwei Körper des Königs. Eine Studie zur politischen Theologie des Mittelalters, München 1990.
Peter KETSCH, Aspekteder rechtlichen und politisch-gesellschaftlichen Situation von Frauen im Mittelalter (500–1150), in: Kuhn Annette Jörn Rüsen, Frauen in der Geschichte II, Düsseldorf 1982.
Wilhelm Kleineke, Englische Fürstenspeigel vom Policraticus Johanns von Salisbury bis zum Basilikon Doron König Jakobs I., Halle (Salle) 1937.
Božena KOPIČKOVÁ, Eliška Přemyslovna. Královna česká 1292–1330, Praha 2003.
Božena KOPIČKOVÁ, Urozená paní, in: Člověk českého středověku, Martin Nodl František Šmahel (edd.), Praha 2002, s. 57-91.
Božena KOPIČKOVÁ, Žena Evropského středověku v zajetí své doby, in: Milena Lenderová et al., Eva nejen v ráji. Žena v Čechách od středověku do 19. století, Praha 2002, s. 13-44.
Božena KOPIČOVÁ, Ženské cisterciácké kláštery v Čechách a na Moravě ve vztahu k církevní hierarchii (13.–počátek 15. století), in: Český časopis historický, r. 91, č. 3, Praha 1993, s. 385-400.
Marie Anna KOTRBOVÁ, Starobrněnský klášter, Brno 1968.
Eberhard KRANZMAYER, Die steirische Reimchronik Ottokars und ihre Sprache, Wien 1950.
Jiří KUTHAN, Královna Alžběta Rejčka (†1335), in: Chrám Svatého Ducha a královna Eliška Rejčka v Hradci Králové 13082008. Historická tradice v dějinách města. Od chrámu ke katedrále, Jiří Štěpán (ed.), Hradec Králové 2009, s. 113-128.
Jiří KUTHAN, Počátky a rozmach gotické architektury v Čechách. K problematice cisterciácké stavební tvorby, Praha 1983.
Jiří KUTHAN, Cisterciácký klášter a pohřebiště posledních Přemyslovců na Zbraslavi, in: Pražský sborník historický,r. 11, Praha 1978, s. 81-100.
František KUTNAR Jaroslav MAREK, Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví. Od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století, Praha 1997.
Jan KVĚT, Iluminované rukopisy královny Rejčky. Příspěvek k dějinám české knižní malby ve století XIV., Praha 1931.
Jacques LE GOFF Nicolas TRUONG, Tělo ve středověké kultuře, Praha 2006.
Ursula LIEBERTZ-GRUEN, Das Andere Mittelalter. Erzählte Geschichte und Geschichtserkentnis und 1300, Studien zu Ottokar von Steiermark, Jans Enikel, Seifried Helbling, München 1984.
Karel Maráz, Václav III. (1289–1306). Poslední Přemyslovec na českém trůně, České Budějovice 2007.
Josef MAYER, Sochy z gotického průčelí domu U zvonu na Staroměstském náměstí v Praze, in: Umění XXV, Praha 1977, s. 97-124.
Lenka MAZANCOVÁ, Chrám Svatého Ducha v Hradci Králové. Oltáře a oltářní beneficia v době předhusitské, in: Medievalia historica Bohemica, r. 10, Praha 2005, s. 291-321.
Jaroslav MEZNÍK, Lucemburská Morava 1310–1423, Praha 1999.
Moravo, Čechy, radujte se! Němečtí a rakouští básníci v českých zemích za posledních Přemyslovců, Václav Bok Jindřich Pokorný (edd.), Praha 1998.
František MUSIL, Hradec Králové, Eliška Rejčka a rok 1308, in: Chrám Svatého Ducha a královna Eliška Rejčka v Hradci Králové 13082008. Historická tradice v dějinách města. Od chrámu ke katedrále, Jiří Štěpán (ed.), Hradec Králové 2009, s. 11-15.
Jana NECHUTOVÁ, Latinská literatura českého středověku do roku 1400, Praha 2000.
Václav NOVOTNÝ, Kronika Zbraslavská. Otisk úvodu k čes. překladu, Praha 1905.
Helena OUKUPOVÁ, Anežský klášter v Praze, Praha 2011.
Krzysztof OŹÓG, Piastowie. Leksykon biograficzny, Kraków 1999.
František PALACKÝ Josef KALOUSEK, Dějiny národu českého: w Čechách a w Morawě. Dílu II., Od roku 1253 do 1333. částka I., Praha 1877.
Anna PETITOVÁ-BÉNOLIEL, Les Cisterciens et les femmes au Moyen Age. Situation en Bohême et en Moravie entre le milieu du XIIe et la fin du XVe siècle, D. E. A., Université de Paris IV-Sorbonne, 1994.
Tomáš PETRÁČEK, Evangelium, církev a žena. Několik tezí k postavení ženy ve středověkém křesťanstvu, in: Církev, žena a společnost ve středověku. Sv. Anežka Česká a její doba, Ústí nad Labem 2010, s. 79-85.
Petr PIŤHA, Katedrála jako fenomén, in: Chám Svatého Ducha a královna Eliška Rejčka v Hradci Králové 13082008, Historická tradice v dějinách města. Od chrámu ke katedrále, Jiří Štěpán (ed.), Hradec Králové 2009, s. 11-15.
Antonín PODLAHA, Soupis rukopisů knihovny metropolitní kapituly pražské I, Praha 1910.
Antonín PODLAHA Eduard ŠITTLER, Poklad Svatovítský. Soupis památek historických a uměleckých, Praha 1903.
Emanuel POCHE, Umělecká řemesla gotické doby, in: Dějiny českého výtvarného umění I/2, Helena Lorenzová (ed.), Praha 1984, s. 440-496.
Emanuel POCHE, Zwei böhmische Königskronen, in: Umění XXVI, č. 6, Praha 1978, s. 481-494.
Miloslav POJSL – Dobroslav LÍBAL, Brno. Starobrněnský klášter, in: Řád cisterciáků v českých zemích ve středověku. Sborník vydaný k 850. výročí založení kláštera v Plasech, Daniela Houšková (ed.), Praha 1994, s. 130-134.
Miloslav POJSL, Oslavany. Historie, in: Řád cisterciáků v českých zemích ve středověku. Sborník vydaný k 850. výročí založení kláštera v Plasech, Daniela Houšková (ed.), Praha 1994, s. 120.
Miloslav POJSL, Předklášteří u Tišnova. Historie, in: Řád cisterciáků v českých zemích ve středověku. Sborník vydaný k 850. výročí založení kláštera v Plasech, Daniela Houšková (ed.), Praha 1994, s. 123.
Jaroslav POLC, Světice Anežka Přemyslovna, Praha 1988.
PetrPOLEHLA–Petr KUBÍNet al., Církev, žena a společnost ve středověku. Sv. Anežka Česká a její doba,Ústí nad Labem 2010.
Krzysztof RATAJCZAK, Edukacja kobiet w kregu dynastii piastowskiej w średniowieczu, Poznań 2005.
Jakub RAZIM, Jindřich Korutanský jako český král ve světle dobových svědectví, rigorózní práce obhájená na FF UK v Praze 2007.
Shulamith SHAHAR, Die Frau im Mittelalter, Königstein 1981.
Miloslav SOVADINA, Jindřich z Lipé. II. Dominium nostrum atque bona nostra, in:Časopis Matice moravské, r. 122, Brno 2003, s. 21-59.
Miloslav SOVADINA, Jindřich z Lipé. I. První muž království. Část 2, in:Časopis Matice moravské, r. 121, Brno 2002, s. 3-32.
Miloslav SOVADINA, Jindřich z Lipé I. První muž království. Část 1, in:Časopis Matice moravské, r. 120, Brno 2001, s. 5-36.
Jiří SPĚVÁČEK, Jan Lucemburský a jeho doba 1296–1346, Praha 1994.
Jiří SPĚVÁČEK, Král diplomat. (Jan Lucemburský 12961346), Praha 1982.
Pavel SPUNAR, Kultura českého středověku, Praha 1995.
Dana STEHLÍKOVÁ, IV.1.14K – Majestátní pečeť české a polské královny Elišky Přemyslovny; IV.1.15K – Sekretní pečeť královny Elišky Přemyslovny, in: Královský sňatek. Eliška Přemyslovna a Jan Lucemburský – 1310, Klára Benešovská (ed.), Praha 2010, s. 295-296.
Dana STEHLÍKOVÁ, IV.1.16K – Majestátní pečeť české a polské dvojkrálovny Elišky Rejčky; IV.1.17K – Sekretní pečeť české a polské dvojkrálovny Elišky Rejčky, in: Královský sňatek. Eliška Přemyslovna a Jan Lucemburský – 1310, Klára Benešovská (ed.), Praha 2010, s. 296-297.
Dana STEHLÍKOVÁ, IV.3.1K – Pohřební koruna krále Rudolfa I. Habsburského, zvaného Kaše, in: Královský sňatek. Eliška Přemyslovna a Jan Lucemburský – 1310, Klára Benešovská (ed.), Praha 2010, s. 306.
Dana STEHLÍKOVÁ – Alena SAMOHÝLOVÁ, Pohřební korunovační klenoty krále Rudolfa I., in: Pohřební výstava českého krále Rudolfa. Nejstarší Habsburkové na Pražském hradě (kat. výst.), Milena Bravermanová (ed.), Praha 1996, s. 41-47.
Karel STEJSKAL, Pešek a Oldřich, malíři královny Rejčky, in: Dějiny a současnost, r. 9, č. 9, Praha 1967, s. 34-37.
Karel STLOUKAL, Eliška Rejčka, hradecká královna. Pojednání městského historického a průmyslového musea v Hradci Králové, Hradec Králové 1942, č. 20.
Karel STLOUKAL, Královna Rejčka,in: Královny, kněžny a velké ženy české, Karel Stloukal (ed.), Praha 1940, s. 97-106.
Aleksander Swieżawski, Przemysł, król polski, Warszawa 2006.
Gabriela V. ŠAROCHOVÁ, Radostný úděl vdovský. Královny-vdovy přemyslovských Čech, Praha 2004.
Markéta ŠPŮROVÁ, Středoevropské zbožné ženy z panovnického prostředí ve 13. století a jejich vztah k rodovým fundacím, in: Od knížat ke králům. Sborník u příležitosti 60. narozenin Josefa Žemličky, Praha 2007, s. 230-236.
Josef ŠRÁMEK, Alžběta Richenza, hradecká královna a mecenáška – 2. díl, in: Informace královéhradecké diecéze, r. 18, č. 11, Hradec Králové 2008, s. 25.
Josef ŠRÁMEK, Eliščina katedrála. Alžběta Richenza, hradecká královna a mecenáška, in: Informace královéhradecké diecéze, r. 18, č. 10, Hradec Králové 2008, s. 25.
Josef ŠRÁMEK, Eliška Rejčka, paní věnných měst (12881335), in: Chrudimské vlastivědné listy, r. 17, č. 5, Chrudim 2008, s. 17-19.
Josef ŠUSTA, České dějiny. Díl 2, část 1, Soumrak Přemyslovců a jejich dědictví, Praha 1935.
Josef ŠUSTA, Dvě knihy českých dějin. Kus středověké historie našeho kraje. Kniha druhá, Počátky lucemburské 13081320, Praha 1919.
Josef ŠUSTA, Václav II. a koruna polská,in:Český časopis historický, r. 21, Praha 1916, s. 313-334.
Jaroslav ŠŮLA, Stručný přehled dějin farnosti chrámu Sv. Ducha v Hradci Králové, in: Chrám Svatého Ducha a královna Eliška Rejčka v Hradci Králové 1308–2008. Historická tradice v dějinách města. Od chrámu ke katedrále, Jiří Štěpán (ed.), Hradec Králové 2009, s. 89-95.
Kateřina TELNAROVÁ, „Anna královna česká“. Nejstarší dcera Václava II. a její osudy, in: Medievalia historica Bohemica, r. 13, č. 1, Praha 2010, s. 77-110.
Emma URBÁNKOVÁ – Karel STEJSKAL, Pasionál Přemyslovny Kunhuty. Passionale abbatissae Cunegundis, Praha 1975.
Vratislav VANÍČEK, Velké dějiny zemí Koruny české. sv. III, 12501310, Praha–Litomyšl 2002.
Jakub VÍTKOVSKÝ, Stavebníci a mistři panovnického chrámu Sv. Ducha v Hradci Králové – architektura a skulptura na rozhraní Janovy a Karlovy éry, Stručný přehled dějin farnosti chrámu Sv. Ducha v Hradci Králové, in: Chrám Svatého Ducha a královna Eliška Rejčka v Hradci Králové 1308–2008. Historická tradice v dějinách města. Od chrámu ke katedrále, Jiří Štěpán (ed.), Hradec Králové 2009, s. 97-103.
Jakub VÍTOVSKÝ, Fresco of Theban Legion from the Royal Chapel, the Alram Estate and the Royal House in Brno=Brněnský Alramův dvorec, královský dům a nástěnná malba v čele se sv. Gereonem z královské kaple, in: Court Chapels=Dvorské kaple, Jiří Fajt (ed.), Praha 2003, s. 194-200, 431-435.
Jana VÍTOVÁ, Majetkové poměry královny Elišky Rejčky, bakalářská práce obhájená na FF MUNI v Brně 2010.
Pavel Vlček – Petr Sommer – Dušan Foltýn, Encyklopedie českých klášterů, Praha 1997.
Martin WIHODA, Moravská markraběnka Heilwida,in: Od knížat ke králům. Sborník u příležitosti 60. narozenin Josefa Žemličky,Eva Doležalová – Robert Šimůnek (edd.),Praha 2007, s. 96-104.
Martin Wihoda, Zlatá bula sicilská. Podivuhodný příběh ve vrstvách paměti, Praha 2005.
Josef ŽEMLIČKA, Století posledních Přemyslovců. Český stát a společnost ve 13. století, Praha 1986.
Josef ŽEMLIČKA, Přemyslovci. Jak žili, vládli a umírali, Praha 2005.
Josef ŽEMLIČKA, Kdo na český trůn? Nástupnická otázka po 4. srpnu 1306, in: Za zdmi kláštera. Cisterciáci v českých dějinách, Dana Dvořáčková-Malá – Petr Charvát – Bohumír Němec (edd.), České Budějovice 2010, s. 99-109.
Žena v českých zemích od středověku do 20. století,Milena Lenderová–Božena Kopičková–Jana Burešová–Eduard Maur (edd.), Praha 2009.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK