První bulharský stát v historické paměti období byzantské nadvlády a druhého bulharského carství

• Název práce v češtině: První bulharský stát v historické paměti období byzantské nadvlády a druhého bulharského carství
• Název v anglickém jazyce: The First Bulgarian State in Historical Memory of the Byzantine Rule and the Second Bulgarian Tsardom
• Klíčová slova: středověk, historická paměť, Bulharsko, kontinuita,
• Klíčová slova anglicky: Medieval era, Historical Memory, Bulgaria, Continuity,
• Akademický rok vypsání: 2010/2011
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra jihoslovanských a balkanistických studií (21-KJBS)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Marek Příhoda, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 28.04.2011
• Datum zadání: 28.04.2011
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum a čas obhajoby: 04.06.2012 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 19.05.2012
• Datum proběhlé obhajoby: 04.06.2012
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Václav Čermák, Ph.D.

Zásady pro vypracování

1) Úvod
Definice cílů, stručný popis využitých pramenů a sekundárních zdrojů.
2) Historická paměť ve středověkém Bulharsku očima moderní bulharské historiografie
Shrnutí základních přístupů k tomuto tématu a stručná analýza klíčových prací.
3) Období Byzantské nadvlády
3.a: Formování vztahů na dobytém území
Co zůstalo a co ne (alespoň zpočátku), instituce, kláštery, elity, povědomí.
3.b: Rozpad historické paměti
- ztráta šlechty
Osud bulharské vyšší šlechty a carského rodu jakožto důležitých nositelů paměti, jejich likvidace či postupná asimilace.
- ztráta centra a rozpad kalendáře
Rozpad preslavského písemnictví a kultů, a státní ideologie, doložený na osudu preslavského kalendáře, archeologických „osudech“ Preslavi
3.c: Uchovávání historické paměti, její proměny a význam pro obnovení bulharského státu
- Jazyk jako prostředek odlišnosti a vymezování se?
- Místa paměti a jejich význam: Hmotné památky na dobu 1. Bulharského státu
- Ochridské arcibiskupství a oblast jihozápadního Bulharska jako místa paměti + jejich specifika
- Proroctví a eschatologie: Historicko-apokalyptická literatura a role bulharského státu a vládce v ní.
- Písemná nebo ústní paměť? : Jaká forma paměti měla převahu a jaký to mělo mít pro 2. bulharské carství význam.
4) Druhé bulharské carství
4.a. Periodizace vývoje his. paměti v druhém bulharském carství
– Poukázání na hluchá místa, pro které nemáme prameny (vláda Terterovců) a na výpíchnutí období, 14. století, kdy se začínají ve velkém překládat byzantské kroniky.
4.b. Mýtus počátku
– Role mýtu počátku pro představu o dějinách státu a etnika, přítomnost, absence či deformace mýtu počátku v 2. bulharském carství, porovnání s ostatními pravoslavnými prostředími (Srbsko, Valašsko, Moldávie, Rusko, Byzanc).
4.c. Vládce a vladařská instituce
– význam vladařské instituce a jejích niancí (chán, kníže, car), reflexe jednotlivých „topoi“ spojených s vládci 1. bulharského státu, vztah k nim na základě původní bulharské tvorby a redakcí překladů byzantských kronik.
4.d. církev
- Vztah k církevní otázce a k instituci patriarchátu za 1. bulharského carství.
5) Závěr

Seznam odborné literatury

ANGELOV, Dimităr. Istorija na Bălgarija. Tom 3: Vtora bălgarska dăržava. Sofija, 1983.
ASSMANN, Jan. Kultura a paměť. Praha, 2001.
BAKALOV, Georgi. Istoija na Bălgarite: Ot drevnostta do kraja na XIV vek. Sofija, 2003.
BILJARSKI, Ivan. Pokroviteli na carstvoto: Sveti car Petăr i sveta Petka. Sofia, 2004.
BOŽILOV, Ivan. Bălgarite văv Vizantijskata imperija. Sofija, 1995.
BOŽILOV, Ivan. Sedem etjuda po Srednovekovna istorija. Sofija, 1995.
DUJČEV, Ivan. Iz starata bălgarska knižnina 1. Sofija, 1943.
DUJČEV, Ivan. Iz starata bălgarska knižnina 2. Sofija, 1943.
HALBWASCH, Maurice. Kolektivní paměť. Praha, 2009.
IVANOV, Jordan. Bălgarski starini iz Makedonija. 2 izdanie. Sofija, 1931.
MILTENOVA, Anisava (ed.). Istorija na bălgarskata srednovekovna literatura. Sofija, 2008.
TĂPKOVA-ZAIMOVA, Vasilka. Dolni Dunav. Graničnata zona na vizantijskija zapad. Sofija, 1976.
WEINGART, Miloš. Byzantské kroniky v literatuře církevněslovanské 1-2. Bratislava, 1922.