Politika zaměstnanosti v České a Slovenské republice

• Název práce v češtině: Politika zaměstnanosti v České a Slovenské republice
• Název v anglickém jazyce: Employment Policy in the Czech and Slovac Republics
• Klíčová slova: politika zaměstnanosti, komparace, Česká republika, Slovenská republika, zaměstnanost, nezaměstnanost
• Klíčová slova anglicky: employment policy, comparation, Czech Republic, Slovak Republic, employment, unemployment
• Akademický rok vypsání: 2010/2011
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra veřejné a sociální politiky (23-KVSP)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Miriam Kotrusová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 28.02.2011
• Datum zadání: 28.02.2011
• Datum a čas obhajoby: 13.06.2011 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 20.05.2011
• Datum proběhlé obhajoby: 13.06.2011
• Oponenti: Mgr. Markéta Nekolová

Seznam odborné literatury

Základní literatura k tématu
BABBIE, Earl. The Practice of Social Research . jedenácté vydání. Belmont : Thomson Wadsworth, 2007. 511 s. ISBN 978-0-495-18738-7.
Central Europe in transition: emerging models of welfare and social assistance. In Central Europe in transition: emerging models of welfare and social assistance [online]. Paris : Centre d’´etudes europ´eennes of Sciences Po,, 2008 [cit. 2011-01-31]. Dostupné z WWW: <http://mpra.ub.uni-muenchen.de/8377/1/MPRA_paper_8377.pdf>.

Český statistický úřad [online]. 2011 [cit. 2011-01-31]. Zaměstnanost, nezaměstnanost. Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zamestnanost_nezamestnanost_prace>.
David, Paul A. Path dependence, its critics and the quest for ‘historical economics, in P. Garrouste and S. Ioannides (eds), Evolution and Path Dependence in Economic Ideas: Past and Present. 2000. Edward Elgar Publishing, Cheltenham, England.
David, Paul A. Clio and the Economics of QWERTY. American Economic Review (Papers and Proceedings). 18985. 75: 332-37
Eurostat[online]. 2011 [cit. 2011-01-31].Employment and unemployment. Dostupné z WWW: <http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/employment_unemployment_lfs/data/main_tables>.
JAKUBKA, Jaroslav. Zákoník práce 2010 s výkladem : právní stav k 1.1. 2010. Praha : Grada Publishing, 2010. 96 s. ISBN 978-80-247-3366-1.
MASON, Jennifer. Qualitative researching. London ; Thousand Oaks, Calif. : Sage Publications, 2002. 223 s. ISBN 0-7619-7428-8.
Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2011 [cit. 2011-01-31]. Politika zaměstnanosti. Dostupné z WWW: <http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest>.
Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2011 [cit. 2011-01-31]. Aktivní politika zaměstnanosti a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
Dostupné z WWW: < http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz >.
Ministerstvo práce, socialnych vecí a rodiny Slovenskej republiky [online]. 2008 [cit. 2011-01-31]. Zákonník práce. Dostupné z WWW: <http://www.employment.gov.sk/index.php?SMC=1&id=13265>.
PIERSON, Christopher . The welfare state reader. Cambridge : Polity, 2006. 492 s. ISBN 0-7456-3555-5.
PIERSON, Paul. Increasing Returns, Path Dependence, and the Study of Politics. American Political Science Review, 2000.
POTŮČEK, Martin a kolektiv. Sociální politika v Čechách a na Slovensku po roce 1989. Praha : Karolinum, 1998. 329 s. ISBN 80-7184-622-8.
RADIČOVÁ, Iveta. Sociálna politika na Slovensku. Bratislava : S.P.A.C.E., 1998. 283 s. ISBN 80-967403-7-7.
Sociální politika a sociální kompetence jejích klientů. Sociologický časopis [online]. 2/2000, 36, [cit. 2011-01-31]. Dostupný z WWW: <http://sreview.soc.cas.cz/uploads/b5cd08b48898bb2eb56cd384395fc54496590692_382_143MARES.pdf>.
Sociální práce/Sociálna práca [online]. 2005 [cit. 2011-01-31]. Aktivní politika zaměstnanosti. Dostupné z WWW: <http://www.socialniprace.cz/soubory/2005-1-090221133337.pdf>.
Socioweb [online]. 2003 [cit. 2011-01-31]. Češi a Slováci po deseti letech. Dostupné z WWW: <http://www.socioweb.cz/index.php?disp=temata&shw=145&lst=113>.
Socioweb [online]. 2008 [cit. 2011-01-31]. Rozdělení Československa: Je pro Čechy stále tématem?. Dostupné z WWW: <http://www.socioweb.cz/index.php?disp=temata&shw=303&lst=113>.
ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách : několik zásad pro začátečníky. Praha : Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s. ISBN 80-86429-40-7.
Štatistický úrad Slovenskej republiky [online]. 2010 [cit. 2011-01-31]. Trh práce. Dostupné z WWW: <http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=5613>.
Ústredie práce, sociálnych vecí a rodiny [online]. 2011 [cit. 2011-01-31]. Nástroje aktívnych opatrení trhu práce. Dostupné z WWW: <http://www.upsvar.sk/sluzby-zamestnanosti/nastroje-aktivnych-opatreni-trhu-prace.html?page_id=13313>.
VESELÝ, Arnošt, NEDOKOLA, Martin. Analýza a tvorba veřejných politik: přístupy, metody a praxe. Praha : SLON, 2007. 407 s. ISBN 978-80-86429-75-5.

Předběžná náplň práce

1. Vymezení předmětu zkoumání a strukturace výzkumného tématu
Od rozpadu Československa v roce 1993 uplynulo již sedmnáct let. Generace, ze které pocházím, období Československé republiky sice zažila, ale už si ji vůbec nepamatuje. O to, jak se žilo v Československu, o vztazích Čechů a Slováků, kladech i záporech společného soužití i důvodech rozpadu se dozvídáme z vyprávění, nebo studiem literatury.
Za tak dlouhou dobu od rozdělení prošly obě země určitým vývojem. Politika zaměstnanosti, kterou se ve své práci zabývám, prochází, stejně jako celá oblast sociální politiky neustálým vývojem a její forma se přizpůsobuje současným potřebám státu. Jak hodně odlišnými směry se politiky zaměstnanosti vydaly a v jakém stavu jsou tyto politiky dnes, to jsou jedny z otázek, na které se pokusím ve své práci odpovědět.
Některé rozdíly, které měly vliv na uspořádání politiky zaměstnanosti, jsou znát na první pohled. V roce 1993 dosahovala míra nezaměstnanosti v České republice 4,3 %, tudíž politika zaměstnanosti, především té její aktivní složky, nebyla skoro potřeba. Na Slovensku přesahovala míra nezaměstnanosti 13 %, tak vysoká nezaměstnanost v ČSR nikdy nebyla. Je jasné, že slovenská vláda musela reagovat na nastalou situaci rychleji. [Potůček, 189]. Další rozdíly mezi zeměmi, které měly vliv na uspořádání politiky zaměstnanosti, mohou být skryté. Právě ty bych ráda odhalila a popsala.
Náměty a otázky podobného rázu mě z historického a sociologického hlediska zaujaly natolik, že jsem si toto téma vybrala pro svou bakalářskou práci. Jde o téma velmi zajímavé a rozsáhlá a pomůže mi proniknout do porozpadového vývoje obou zemí.
Ještě v roce 1989 v České ani Slovenské republice neexistoval trh práce a nezaměstnanost byla uměle udržována na nulové úrovni. Centrálně plánovaná ekonomika uměle vytvářela a udržovala pracovní místa. Práce byla jak právem, tak i povinností. Od roku 1989 však česká i slovenská společnost procházela podstatnými změnami. Do ekonomiky se prosadily tržní rysy, výrazně se změnily vlastnické vztahy, zvýšily se majetkové rozdíly mezi lidmi a společenskými skupinami. Stejně tak se změnil i trh práce, kde se střetávala nabídka s poptávkou po práci, která se stala výsadou a možností, nikoliv povinností. Projevem nerovnováhy na tomto trhu je nezaměstnanost, která dnes patří mezi palčivé sociální problémy v České i Slovenské republice (míra nezaměstnanosti dle Eurostatu dosáhla v 1. pololetí 2010 v České republice 7,6 % a na Slovensku 14,8 %, v roce 2008 dosahovala v Česku 4,5 % a na Slovensku 9 %). Díky zvyšující se míře nezaměstnanosti se zvyšují i náklady na politiku zaměstnanosti, aktivní i pasivní, což zatěžuje státní rozpočet.
Nezaměstnaní lidé se dostávají do svízelných finančních situací a jsou závislí na státní pomoci, což nepřispívá ani hospodářskému rozvoji, ale ani lidské psychice.
Ve své práci se pokusím zjistit, jak se k problému nezaměstnanosti staví jednotlivé země. Využiji k tomu komparaci politiky zaměstnanosti České a Slovenské republiky. Analyzuji historický vývoj obou politik, stručně charakterizuji její současný stav a pravděpodobný budoucí vývoj.
Politika zaměstnanosti má svou aktivní a pasivní složku. Do aktivní politiky zaměstnanosti spadají rekvalifikace, investiční pobídky, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, příspěvky na zapracování a příspěvky při přechodu na nový podnikatelský program. [MPSV]. Pasivní politikou zaměstnanosti jsou především dávky v nezaměstnanosti.
Zaměřím se především na politiku aktivní, i když pasivní složka politiky zaměstnanosti se samozřejmě zcela pominout nedá. Budu se zajímat i o úspěšnost či neúspěšnost strategií v boji s nezaměstnaností v jednotlivých státech.
2. Teoretická východiska
Ve své práci bych ráda využila teorii nazvanou path dependence. Vycházet budu z díla Paula Davida, který vůbec poprvé použil termín path dependence, bylo to v roce 1985 v článku and the Economics of QWERTY. Palu David formuloval tuto teorii primárně pro ekonomii, kde měla vysvětlit proces evoluce u technologií, později u institucí. V této oblasti totiž neplatilo pravidlo, že to nejlepší a nejefektivnější řešení se ujme, že ta nejfunkčnější instituce přežije. I přes to je však dosahováno rovnovážného vztahu. Jakýmsi protikladem je v ekonomii neoklasická ekonomická tradice, která je založena na myšlence, že rovnováhy může být dosaženo bez ohledu na počáteční podmínky, nebo předcházející události.
Do sociálních věd přinesl teorii path dependence Paul Pierson.
Tato teorie obecně vyjadřuje závislost mezi současností a minulostí. Současný stav věci, v mém případě politiky zaměstnanosti a vývoj států v této oblasti, je podmíněn a limitován stavem minulým, tedy svou vlastní historií.
Existují dvě odlišné intenzity závislosti přítomnosti na historii. První, kterou můžeme nazvat slabou formou závislosti je založena na myšlence, že minulost ovlivňuje současnost. Druhá intenzita, silná forma závislosti předestírá, že mezi současností a minulostí je velmi pevný vztah, události v minulosti pevně udávají směr dalšího vývoje. Půjdeme-li do extrému, můžeme na základě teorie path dependence tvrdit, že na základě analýzy minulého vývoje a znalosti současné situace je možné předpovídat budoucí vývoj dané věci. Teorie path dependence ukazuje, že minulé instituce a akce mají dopad na volby skupin a jednotlivců.
V sociologii je path dependence nejčastěji využívaná při historických srovnávacích analýzách vývoje a vytrvalosti sociálních, kulturních i politických institucí.
Teorie path dependence není jen přímočarou teorií, jde o propracovaný a provázaný teoretická rámec, který obsahuje mnoho dimenzí a dá se do něho zasadit skoro každý jev, který má nějaký důvod.
Vývoj politiky zaměstnanosti v Československu po pádu komunismu tak byl dle této teorie zcela jistě podmíněn komunistickým režimem. Je společná historie České a Slovenské republiky dostatečně silným důvodem pro to, aby se politiky zaměstnanosti vyvíjely stejným směrem? Nebo i přes sílu této teorie nabral vývoj zcela odlišný směr, a pokud ano, čím je tento směr podmíněn? To jsou otázky, které využití této teorie v mé bakalářské práci přináší a které se také pokusím rozluštit.
3. Cíle bakalářské práce
Tématem mé bakalářské práce je analýza politik zaměstnanosti v České a Slovenské republice. Hodlám popsat aktuální stav aktivní i pasivní politiky zaměstnanosti a také jejich historický vývoj od roku 1993. Mým dalším cílem bude analýza a vysvětlení faktorů ovlivňující podobnost nebo rozdílnost politik zaměstnanosti v České a Slovenské republice. Mimo jiné se pokusím odpovědět na tyto otázky:

• Jaký je vývoj trhu práce v ČR a SR?
• Jaká je hospodářská a sociální situace ČR a SR
• Jaký je vývoj politiky zaměstnanosti ČR a SR? V čem se liší a podobají politiky zaměstnanosti ČR a SR?
• Jaká je institucionální struktura orgánů politik zaměstnanosti?
• Jak se od roku 1993 vyvíjely politiky zaměstnanosti ČR a SR?
• Potvrzuje, či vyvrací vývoj politiky zaměstnanosti v Čechách a na Slovensku teorii path dependence?
4. Metody a prameny
Ve své práci budu používat kvalitativní i kvantitativní metody výzkumu.
Využiji metodu komparace, která mi pomůže zjistit, jestli se od sebe politiky zaměstnanosti Čech a Slovenska liší, a pokud ano, tak v čem. V sociální politice se komparace využívá často, neboť přináší inspiraci a návod k tomu, jak zlepšit vlastní politiku určitého druhu na základě zkušeností ostatních států.
Komparace je obecně srovnávání dvou či více textů, přístupů, teorií apod. na základě předem určených kritérií (určení těchto kritérií je také nejdůležitějším metodologickým počinem), jejichž prizmatem se lze na srovnávané objekty dívat. Výsledkem komparace je nějaký typ klasifikace, „který je vždy tzv. Prokrusovým ložem, protože představuje větší či menší znásilnění mnohotvárného světa idejí a myšlenek anebo mezilidských vztahů.“ [Šanderová, 71].
Pro komparaci využiji analýzu veřejně dostupných dokumentů, jako jsou různé zákony, předpisy a ustanovení vlád.
Další metodou, kterou použiji, je sekundární analýza dat, především dat Českého a Slovenského statistického úřadu, úřadů práce a výzkumných agentur. Sekundární analýza dat a dokumentů je „práci s prameny a daty, která jsou již k dispozici“ [Veselý, Nekola, 158]. Výsledky z této sekundární analýzy budu komparovat také.
5. Hodnotová východiska
Ráda bych svoji práci pojala jako hodnotově neutrální a myslím, že se mi to vzhledem k tématu podaří. Budu se zabývat analýzou, čili popisem, porovnáváním a případně potvrzováním či vyvracením teorií, vše objektivně, na co nejneutrálnějším podkladu.
Zároveň bych se ráda vyvarovala hodnocení jednotlivých politik, nebo navrhování lepších alternativ. Jde mi čistě o zjištění, jakými směry se politiky zaměstnanosti jednotlivých zemí vydaly, zda rozpad ČSR měl nějaký vliv na jejich vývoj, nebo se víceméně vyvíjejí stejným směrem. Nechystám se hodnotit, co je na které politice lepší, nebo horší, předpovídat a jakým směrem se budou dále ubírat.
6. Předpokládaná struktura bakalářské práce
1) Úvod
Představení tématu
2) Teoretická východiska
Vymezení tématu práce, definování pojmů, teoretické koncepty (především path dependence), hodnotová východiska (zde se pokusím vytvořit hodnotově neutrální práci)
3) Metody
Metodologie (použiji metodu komparační analýzy především sekundárních dat a dokumentů, které se vztahují k tématu politiky zaměstnanosti v České nebo Slovenské republice).
4) Deskriptivní část
Stručný historický přehled (zaměřím se jen na oblast vývoje politiky zaměstnanosti, s důrazem na politiku aktivní, a s tím souvisejících aspektů, jako je vývoj trhu práce, chudoby, nezaměstnanosti, ekonomický rozvoj apod.).
Analýza vývoje nezaměstnanosti v České a Slovenské republice (určím si časové mezníky, buď po určitém časovém orientu, nebo to budou roky, kdy se vývoj nezaměstnanosti rapidně změnil).
Současný stav pasivní politiky zaměstnanosti v České a Slovenské republice (popis veškerých složek pasivní politiky zaměstnanosti, jejich provázanost s další formou sociální pomoci a samozřejmě stručný vývoj pasivní politiky zaměstnanosti od rozpadu ČSR).
Současný stav aktivní politiky zaměstnanosti v České a Slovenské republice (stručný vývoj aktivní politiky zaměstnanosti po rozpadu ČSR, možnosti, které nynější podoba této politiky nabízí, její účinnost ve vztahu k výdajům, vyhledávanou této složky politiky zaměstnanosti mezi občany apod.).
5) Analytická část
Komparace vybraných politiky zaměstnanosti České a Slovenské republiky (rekvalifikační kurzy, příspěvky na vzdělávání, vytváření nových pracovních míst)
Analýza a vysvětlení faktorů ovlivňující podobnost nebo rozdílnost politik zaměstnanosti v České a Slovenské republice (pokusím se odpovědět na otázku, zda stejná historie znamená i stejný vývoj politiky zaměstnanosti, nebo již od rozpadu ČSR uplynul dostatek času, aby zde mohly vzniknout nějaké rozdíly)
6) Závěry
Celkové shrnutí, potvrzení, nebo vyvrácení teorie path dependence.