Nastolení politiky boje proti extremismu

• Název práce v češtině: Nastolení politiky boje proti extremismu
• Název v anglickém jazyce: Agenda-setting of the politics of fight against extremism
• Klíčová slova: Extremismus, okno politiky, okno problémů, Policy entrepreneurs, politika boje proti extremismu, proud politiky, proud problémů, teorie tří proudů, veřejněpolitický proud.
• Klíčová slova anglicky: Extremism, Multiple Stream Theory, Policy Entrepreneurs, Policy Stream, Policy Window, politics of fight against extremism, Politics Stream, Problem Stream.
• Akademický rok vypsání: 2010/2011
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra veřejné a sociální politiky (23-KVSP)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Vilém Novotný, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 25.02.2011
• Datum zadání: 25.02.2011
• Datum a čas obhajoby: 23.06.2011 00:00
• Místo konání obhajoby: ISS
• Datum odevzdání elektronické podoby: 19.05.2011
• Datum proběhlé obhajoby: 23.06.2011
• Oponenti: doc. Dr. Ing. Štefan Danics, Ph.D.

Seznam odborné literatury

CHARVÁT, Jan. 2007. Současný politický extremismus a radikalismus. Praha : Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-098-6.
DANICS, Stefan. 2010. Extremismus, rasismus a antisemitismus. Praha : Policejní akademie České republiky v Praze, 2010. ISBN: 978-80-7251-286-7.
FIALA Petr; STRMISKA Maxmilián. 1998. Teorie politických stran. Brno : Barrister & Principal, 1998. ISBN 80-85947-31-5.
KINGDON, John, W. 2003. Agendas, alternatives, and public policies. Londýn : Longman, 2003. ISBN 03211121856.
MAREŠ, Miroslav. 2003. Pravicový extremismus a radikalismus v ČR. Brno : Barrister & Principal, 2003. ISBN 80-86598-45-4 .
MAREŠOVÁ Alena at al. 1999. Kriminologické a právní aspekty extremismu. Praha : Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 1999. ISBN 80-86008-59-2.
SABATIER, Paul, A. at al. 2007. Theories of the Policy Process. Boulder, Colorado : Westview Press, 2007. ISBN-10: 0813343593.
VESELÝ, Arnošt a NEKOLA, Martin. 2007. Analýza a tvorba veřejných politik: přístupy, metody a praxe. Praha : SLON, 2007. ISBN 978-80-86429-75-5.
ZAHARIADIS, Nikolaos. 2003. Ambiguity and Choice in Public Policy. Washington, D.C. : Georgetown University Press, 2003. ISBN 0-87840-135-0 (pbk. : alk. paper

Předběžná náplň práce

Vymezení předmětu zkoumání
Předmětem zkoumání diplomové práce je analýza nastolování politiky (agenda-setting) boje proti extremismu v České republice. Jedná se o případovou studii v rámci teorie Multiple Streams Framework amerického vědce Johna W. Kingdona a její pozdější částečné modifikace z výzkumů řeckého badatele N. Zachariadiase.
Dle Ústavy je Česká republika svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana . Příslušnost ke kterékoli národnostní nebo etnické menšině nesmí být nikomu na újmu , to je ustanovení Listiny základních práv a svobod. Tato práva a svobody jsou vzhledem ke komunistické historii českého státu poměrně nová, a přesto si některé organizované skupiny nebo jednotlivci těchto „výdobytků“ svobody neváží, kritizují je a v horším případě i podnikají různé fyzické útoky proti ústavně zakotveným právům.
Ultrapravicové (extremistické) strany a hnutí se vyskytují téměř ve všech politických systémech s etablovaným stranickým systémem. Ultrapravicové politické strany se dokonce v poslední době dostávají i do parlamentů vyspělých demokratických zemí , Českou republiku nevyjímaje. Důvodů proč tomu tak je, existuje několik, a proto politologové rozčlenili ultrapravicovou (i ultralevicovou) část stranického spektra. Ne všechna hnutí jsou extremistická, nicméně jejich ideje a rétorika se leckdy extrémní může zdát. Mezi ultrapravicové uskupení řadíme politické strany radikální a strany extrémistické (Mareš, 2003 str. 32). Vzhledem k tomu, že vliv české ultralevice byl ve sledovaném období spíše marginální (Ministerstvo vnitra České republiky, 2010) v dalším textu se zabýváme pouze českou ultrapravicí.
Proniknutí extremismu do povědomí obyvatel ČR lze dát do souvislosti s všeobecným uvolněním poměrů po roce 1989. V této době však tento jev nebyl považován za zásadní problém , o čemž svědčí nezákonná, ale mnohdy veřejná propagace nacismu, rasismu a dalších extremistických názorů . V průběhu doby vzniklo několik radikálních a ultrapravicových politických stran a neoficiálních sdružení příznivců extremismu. Jejich činností se od počátku zabývali odborníci na extremismus a mezinárodní organizace zabývající se tímto tématem, ale ucelenou agendou Ministerstva vnitra ČR se tento jev stal až od poloviny devadesátých let . Důvodem byl postupný přechod od verbálních projevů k násilným činům (Marešová, 1999 str. 6), o čemž svědčí i prudký nárůst trestných činů s extremistickcým podtextem na konci devadesátých let (MV ČR, 2008). V této době toto téma také více proniklo do denního tisku a dalších multimédií.
Již v této době odborníci upozorňovali na to, že projevy extremismu nelze zvládnout pouze prostřednictvím legislativních norem (Marešová, 1999 str. 7). Česká vláda se touto problematikou začala okrajově zajímat, mj. byl zřízen post ministra pro lidská práva a menšiny, ale k přijetí politiky, respektive Strategie boje proti extremismu došlo až v květnu roku 2010.
Vzhledem k povaze této diplomové práce není středobodem zkoumání problematika extremismu jako fenoménu, ale proces vzniku a přijetí výše zmiňované Strategie boje proti extremismu. Laicky řečeno, jedná se o výzkum událostí, zainteresovaných aktérů a dalších jevů, které způsobily, že se extremismus dostal do vládní agendy.

Teoretická východiska
Teorie Multiple Streams Framework
Multiple Streams Framework je základním teoretickém východiskem celé diplomové práce. Jedná se o teorii amerického vědce J. W. Kingdona Uvedený autor teorii koncipoval v rámci amerického prezidentského systému, na prostředí parlamentní demokracie ji aplikoval Nikolaos Zahariadis, který vytvořil několik případových studií týkajících se evropských zemí.
Prostřednictvím této teorie je vysvětlen proces nastolení politiky boje proti extremismu v České republice. Teorie Multiple Streams Framework vychází z předpokladu, že každá politika vzniká v prostředí víceznačnosti názorů a navíc je určitým způsobem časově omezená. Teorie pracuje s třemi nezávislými proudy, které se problému věnují. Prvním je proud problémů, ve kterém se dějí skutečnosti, které zajímají aktéry z jiných proudů (Zahariadis, 2003, s. 153). Jde o věcnou záležitost, podpůrný prostředek pozdějších událostí, který zároveň může sloužit jako důkazní materiál v dalších fázích přijímání dané politiky (Zahariadis, 2003, s. 153)
Dalším proudem je tzv. Politics Stream. Tento proud je založen na stranické ideologii, tedy na tom, zda problémy vznikající v prvním proudu jsou v souladu s programy a ideologií politických stran. Ideologie a programy jednotlivých politických stran se však formulují v určitém národním prostředí, jehož nálada a postoj k danému tématu může přispět ke změně proklamovaných cílů jednotlivých politických stran (Zahariadis, 2003, s. 154).
Posledním proudem je tzv. Policy Stream, v jehož rámci dochází ke střetávání různých idejí, jejichž původci jsou specialisté z řad úředníků, vědců a jiných výzkumníků. Ideje jsou prezentovány formou různých diskusí, policy papers, nebo se mohou dostat do podvědomí na základě doslechu. Pokud má být daná politika realizována, je velmi důležité, aby základní ideje „přežily“ (Sabatier, 2007, s. 23).
Ve chvíli, kdy se jednotlivé proudy střetnou, otevře se na omezenou dobu tzv. Policy Window. Pokud se toto okno otevře, nastoupí Policy Entrepreneurs, jacísi političtí inovátoři, kteří se různými přesvědčovacími technikami snaží o to, aby se dané téma stalo součástí vládní agendy. Pokud jsou úspěšní, začne vznikat nová politika, nebo se pozmění politika stávající.
Nutno dodat, že Zahariadis nepracuje čistě s Policy Windows, jako místem střetu jednotlivých proudů. Rozlišuje navíc, z jakého podnětu se okno otevřelo, pokud základy pro otevření vycházejí z proudu problémů, nazývá oblast střetu oknem problémů, a pokud základy vycházejí z Politics stream, pak oblast střetu nazývá Politics Windows. (Zahariadis, 2003, s. 153). Hlavními autory teorie jsou již zmínění J. W. Kingdon a N. Zahariadis.

Definice extremismu
Druhým teoretickým východiskem je teorie extremismu. Základní rozdělení extremismu je na pravicový a levicový. Kritériem pro vymezení těchto typů je ideová orientace (Mareš, 2003, s. 23-32). V dalším textu se však již jedná o extremismus pravicový, protože právě jeho projevy byly východiskem pro nastolení politiky boje proti extremismu. Pravicový extremismus je označován jako antiteze demokratického státu, s čímž souvisí i jeho další projevy – rasismus, xenofobie a další. Na základě výše uvedené definice je popsána problematika extremismu v českém prostředí. Hlavními autory zabývajícími se extremismem jsou M. Mareš, J. Charvát a Š. Danics.

Strukturace výzkumného problému
Strukturace výzkumného problému vychází z diagramu Multiple Streams Framework, který vytvořil jeden z hlavních teoretiků tohoto směru Nikolaos Zahariadis.
První částí analýzy je Proud problémů (Problem stream), je to oblast, ve které dochází ke vzniku budoucího problému. Atributy tohoto proudu jsou základem první části analýzy.
Prvním atributem jsou Indikátory (Indicators) tj. okolnosti poukazující na možnost vzniku problému (Zahariadis, 2003, s. 152). V případě této diplomové práce se jedná o statistiky trestných činů s extremistickým podtextem, existence oficiálních i neoficiálních extremistických uskupení, jejichž programy se neshodují se základními hodnotami vyspělých demokratických systémů a současně jsou založeny na porušování lidských práv.
Druhým atributem jsou Klíčové události (Focusing Events). Jedná se o události, které na problém zcela jasně poukážou a nasměrují jej do popředí veřejného i politického zájmu (Zahariadis, 2003, s. 153). V tomto případě se jedná o rasisticky motivovaný útok na romskou rodinu ve Vítkově na jaře roku 2009 a např. „milice“ extremistických politických stran založených na „ochranu“ většinového obyvatelstva před nepřizpůsobivými občany.
Třetím atributem je Zpětná vazba (Feedback). V kontextu teorie jde o dopady řešení určitého problému. V některých případech může nastolení jakéhokoliv řešení způsobit vznik problému nového (Zahariadis, 2003, s. 154). Zde lze uvést jako příklad zrušení Dělnické strany a následná aktivace Dělnické strany sociální spravedlnosti.
Dalším atributem jsou Policy Images, jde o vnímání a přístup k problému ze strany široké veřejnosti, státní správy a potažmo i vládních úředníků. Problém může být skrytý a pak záleží na obratnosti Policy Entrepreneurs, zda se jim podaří problém přesně definovat a dostat ho tak do popředí politického zájmu (Zahariadis, 2003, s. 154). Extremismus a jeho projevy jsou však obecně chápány jako negativní jevy, takže v tomto případě se žádné zjevné Policy Images nevyskytují.
Posledním atributem proudu problémů je Problem load. V kontextu teorie jde o to, že o pozornost politiků usiluje nesčetné množství problémů, což má za následek neefektivní využívání dostupných informací týkajících se jednotlivých problémů (informací je mnoho a ne všechny jsou brány v potaz při nastolování určité politiky). Snaha o nastolení politiky na základě neanalytického výběru informací znemožňuje předvídat, jak efektivní bude finální výstup a jeho implementace (Zahariadis, 2003, s. 154). Bez důkladné analýzy tohoto atributu nelze říci, jaké informace hrály roli při nastolování politiky boje proti extremismu.
Druhou ucelenou částí analýzy je Politics stream a jeho atributy. Prvním atributem je Stranická ideologie. V klasickém stranickém levo-pravém stranickém systému patří ideologie k základním faktorům rozlišujícím jednotlivé politické strany. Konkrétní problémy vzniklé v proudu problémů mohou jednotlivé politické strany přijímat „za své“ na základě stranické ideologie (Zahariadis, 2003, s. 154). Vzhledem k profilování politických stran jakožto demokratických subjektů, nehraje tento atribut v analýze žádnou významnou roli, protože boj proti projevům extremismu je vlastní každé politické straně.
Druhým atributem je Nálada veřejnosti (National Mood). Většina jednotlivců obvykle o základních hodnotách smýšlí v mezích kulturní tradice. Změna v náladě veřejnosti může způsobit změnu v dosavadních veřejných politikách nebo politického systému jako celku (Zahariadis, 2003, s. 154). Ve vztahu k diplomové práci se může jednat o veřejný názor v lokalitách, na které byly zamířeny akce extremistických skupin. Současně lze využít výsledky studentských voleb, které v problémových lokalitách vykazují podporu Dělnické strany sociální spravedlnosti (např. Varnsdorf).
Další částí analýzy je Policy stream, v jehož rámci dochází k „souboji“ názorů soutěžících o pozornost v politických kruzích (Zahariadis, 2003, s. 154). Analýza tohoto proudu bude zaměřena na všeobecně přijímané hodnoty, technické možnosti a nejdůležitější částí bude analýza integrace problémů do politického rozhodování.
Po analýze základních stavebních kamenů teorie, tedy jednotlivých proudů, bude následovat analýza činnosti politických inovátorů (Policy Entrepreneurs). Závěrečnou částí bude analýza oblasti střetu jednotlivých proudů. Zatím nelze říci, zda se bude jednat o Problem Window nebo Politics Window. Poslední dvě části analýzy jsou velmi složité, a proto je zatím nemohu představit a rozvést na konkrétních případech.
Část diagramu nazvaná Párování (Coupling) je již konkrétním výstupem všech předchozích částí. Je to souhrn, který jasně definuje, zda byla politika nastolena na základě otevření Problem Window, tedy jako reakce na problém (konsekvenční spojení) nebo zda byla nastolena na základě otevření Politics Window, tedy jako nastolení řešení problému, který by mohl nastat (doktrinální spojení) (Zahariadis, 2003, s. 155). V kontextu diplomové práce se zdá, že by mohlo jít o konsekvenční spojení, ale toto tvrzení je zapotřebí pomocí analýzy ověřit. Součástí uvedeného okna diagramu je také rozhodovací styl, který byl při nastolování politiky uplatňován. Opět i zde není možné uvést konkrétní příklad, protože bez důkladné analýzy rozhodovacího stylu, není možné tento styl zařadit.

Cíl diplomové práce
Cílem diplomové práce je zjistit, jakým způsobem se problém extremismu dostal do politické agendy.
Výzkumné otázky
Byl problém s projevy extremismu natolik závažný, že se jeho řešení stalo jednou z profilových politik vlády?
Jsou za proniknutí extremismu do vládní agendy zodpovědná média?
Nebylo nastolení politiky proti extremismu pouze úhybným manévrem zakrytí skutečného problému, týkajícího se sociálního a v mnoha případech také fyzického vyloučení romských skupin obyvatelstva?

Výchozí předpoklady
Výchozí předpoklady práce úzce souvisí s výzkumnými otázkami. První předpoklad se týká prvních dvou výzkumných otázek. Jedná se o heuristiku říkající, že strategie boje proti extremismu (oficiální název užívaný MV ČR) vznikla na základě mediální kampaně, nikoliv jako reakce na vážný veřejný problém. Hlavním zdrojem pro potvrzení tohoto předpokladu je analýza statistických údajů o počtu trestných činů s extremistickým podtextem, analýza velikosti a počtu veřejných extremistických shromáždění a obsahová analýza mediálních sdělení. Dalšími prameny jsou průzkumy veřejného mínění a jejich následné komentáře ze strany odborné veřejnosti (např. průzkum společnosti SANEP a následný komentář Zdeňka Zbořila) (SANEP.cz, 2010).
Druhý předpoklad se týká poslední výzkumné otázky. Dle této heuristiky je řešení problematiky extremismu pouze zástupným problémem. Skutečný problém spočívá v neřešené sociální situaci menšin, především Romů. Východiskem jsou statistické údaje týkající se problémových oblastí (Litvínov, Chomutov). Nebude přesně možné určit, jakého množství lidí se sociální problémy týkají, protože Romové se ke své národnosti nehlásí, ale lze vyjít z údajů týkajících se problémových oblastí. Ověření heuristiky spočívá v analýze programů a chování extremistických politických stran (např. DS) a prohlášení a chování dalších neoficiálních extremistických subjektů (např. Národní odpor).

Metody sběru dat
Vzhledem k původnímu prediktivnímu charakteru teorie Multiple Stream Framework, J. W. Kingdon využíval především metodu panelového elitního rozhovoru a analýzu dostupných pramenů. Základem metody byl periodicky se opakující rozhovor založený na stejných otázkách se stejným vzorkem respondentů v období několika let, v Kingdonově případě se jednalo o vysoce postavené úředníky státní správy, členy administrativy apod..
Pro tuto diplomovou práci není tato metoda použitelná. Důvodem je retrospektivní charakter výzkumu, takže není možné za pomoci rozhovorů vysledovat důvody zájmu či nezájmu o problém extremismu v daném čase. Rozhovory s hlavními aktéry nastolení politiky boje proti extremismu provedené v současné době, byť zaměřené na minulost, by nepřinesly odpovědi na otázky v rámci agenda – setting politiky, buď by byly zkreslené, nebo by se zřejmě týkaly již implementace a evaluace politiky.
Vzhledem k využití Kingdonovy teorie jako hlavního teoretického rámce celé práce a současně s jejím retrospektivním pojetím, je tedy ke sběru dat využita druhá metoda, která byla také základem Kingdonova zkoumání. Jedná se o analýzu dostupných pramenů týkajících se období před nastolením politiky boje proti extremismu. Hlavním zdrojem dat jsou dokumenty primární a především sekundární povahy a numerické záznamy, tedy statistická data.
Důležitým zdrojem poznatků je i obsahová analýza mediálních zpráv, protože média se danému tématu podrobně věnovala. Zde je zajímavý především vývoj zájmu médií o dané téma v kontextu skutečného stavu předmětu zkoumání.

Metody analýzy dat
Vedle analýzy všech dostupných typů pramenů je jednou z nejdůležitějších metod analýzy dat analýza aktérů, protože na základě této metody lze identifikovat jednotlivce a skupiny, kterých se agenda-setting politiky boje proti extremismu týkala. Postup analýzy vychází z knihy Arnošta Veselého a Martina Nekoly Analýza a tvorba veřejných politik: přístupy, metody a praxe (Veselý et al., 2007).
Další použitou metodou je analýza událostí. Tato metoda je založena na analýze dostupných primárních a sekundárních pramenů a statistických dat týkajících se zkoumaného problému. Na základě analýzy událostí může být vysvětleno formování politiky reagující na daný problém. Postup analýzy také vychází z výše uvedené knihy.
Poslední metodou je dimenzionální analýza, která je založena na hledání odpovědí na otázky „co, kde, kdy, kolik, jak závažné“ (Veselý et al., 2007, s. 225-231) v rámci výzkumného problému. V jistém smyslu tato metoda může suplovat metodu panelových rozhovorů respektive jejich vyhodnocování, protože je nutné vytvořit soubor otázek, na které se v rámci určitého časového období hledají odpovědi. Analýza opět vychází z dostupných pramenů primární a sekundární povahy a statistických dat a současně z orálních výpovědí očitých svědků.
Vzhledem k výše popsané nemožnosti provést smysluplný panelový interview a jeho následné kvantitativní vyhodnocení, lze v souhrnu lze říci, že jde o kvalitativní analýzu dat za využití metodologie především analýzy politiky a historické vědy.

Předpokládaná struktura diplomové práce
1. Úvod
2. Teoretická východiska
2.1. Definice politického systému České republiky
2.2. Extremismus v České republice
2.3. Vymezení extremistických skupin v rámci českého stranického systému
3. Extremistická skutečnost v České republice
3.1. Politické strany
3.2. Neoficiální extremistické subjekty
3.3. Extremistická mládež
3.4. Extremistické akce veřejné
3.5. Extremistické akce neveřejné
4. Protiextremistické akce
5. Analytická část
6. Závěry

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

Qualification of the research issue
The research issue of the thesis is an analysis of agenda-setting of the politics of fight against extremism in the Czech Republic. It is a case study based on Kingdon´s Multiple Stream Theory and its partial modification by N. Zahariadis.

Theoretical resources:
The Multiple Stream Theory is the basic theoretical resource of the whole thesis. Author of this theory, J. W. Kingdon his work framed onto American presidency system and another researcher N. Zahariadis applied it onto European politics systems. His work is important especially for using it on parliamentary systems.
With regard to the subject of research, the second theoretical resource is definition of extremism.

Aim of thesis
The aim of the thesis is to discover, how the extremism became part of government agenda.
Research questions:
1) Was problems with extremism as serious that the politics of fight against extremism became one of the most important themes of the end of one Cabinet?
2) Was Media in charge of the infiltration the problem of extremism into government?
3) Wasn´t agenda-setting of the politics of fight against extremism just a jink for covering the real problem concerning with social and physical exclusion of Gypsy groups of population?

Methods of collection data
Analysis of primary and secondary documents.
Content analysis of medial reports.

Methods of analysis
Analysis of actors.
Dimensional analysis.