Čína jako nepřítel? Reprezentace Číny v bezpečnostním diskurzu USA

• Název práce v češtině: Čína jako nepřítel? Reprezentace Číny v bezpečnostním diskurzu USA
• Název v anglickém jazyce: China as an enemy? Representation of China in U.S. security discourse
• Klíčová slova: USA, Čína, oficiální diskurz, sektory bezpečnosti, konstrukce identity, stupně jinakosti
• Klíčová slova anglicky: USA, China, official discourse, sectors of security, identity construction, degrees of otherness
• Akademický rok vypsání: 2010/2011
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra mezinárodních vztahů (23-KMV)
• Vedoucí / školitel: PhDr. JUDr. Tomáš Karásek, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 03.02.2011
• Datum zadání: 03.02.2011
• Datum a čas obhajoby: 26.06.2012 00:00
• Místo konání obhajoby: IPS FSV UK, U Kříže 8, 158 00 Praha 5 - Jinonice
• Datum odevzdání elektronické podoby: 17.05.2012
• Datum proběhlé obhajoby: 26.06.2012
• Oponenti: prof. Ing. Petr Drulák, Ph.D.
• Konzultanti: PhDr. JUDr. Tomáš Karásek, Ph.D.

Seznam odborné literatury

Monografie
• BLANKERT, Jan Willem. China rising : will the West be able to cope? : the real long-term challenge of the rise of China. New Jersey : World Scientific, 2009, ISBN: 978-981-283-795-0 , 160 s.
• BLIJ, Harm de. Why geography matters : three challenges facing America : climate change, the rise of China, and global terrorism. New York : Oxford University Press, 2007, ISBN: 0195315820, 308 s.
• CAMPBELL, David. Writing Security : United States Foreign Policy and the Politics of Identity. Minneapolis : University of Minnesota Press, 1992, ISBN: 0-8166-2221-3, 269 s.
• HANSEN, Lene. Security as Practice : Discourse Analysis and the Bosnian War. New York : Routledge, 2006, ISBN: 13:9-78-0-415-33575-1, 258 s.
• KOZÁK, Kryštof (ed.). Zahraniční politika USA na začátku 21. století. Praha : Asociace pro mezinárodní otázky, 2009, ISBN: 978-80-87092-11-8, 312 s.
• LAMPTON, David M. Same Bed, Different Dreams : Managing U.S.-China Relations, 1989-2000. Berkeley : University of California Press, 2001, ISBN: 0-520-21590-7, 518 s.
• SCHMITT, Carl. The Concept of the Political. Chicago : The University of Chicago Press, 2007. ISBN: 9780226738840, 162 s.
• SUETTINGER, Robert M. Beyond Tiananmen : The Politics of U.S.-China Relations 1989-2000. Washington : Brookings Institution Press, 2003, ISBN: 0-8157-8206-3, 570 s.
• TAO, Xie. U.S.-China Relations : China Policy on Capitol Hill. New York : Routledge, 2009, ISBN: ISBN 0-203-89014-0, 203 s.
• WANG, Chi. George W. Bush and China : policies, problems, and partnership. Lanham : Lexington Books, 2009, ISBN: 978-0-7391-2917-3, 137 s.

Články
• CHIN-CHUAN, Lee. Established Pluralism : US elite media discourse about China policy. Journalism Studies. 2002, Vol. 30, No. 3, s. 343-357.DOTY, Roxanne Lynn. States of Exception on the Mexico–U.S. Border: Security, ‘‘Decisions,’’ and Civilian Border Patrols. International Political Sociology. 2007, No. 1, s. 113–137.FRIEDBERG, Aaron L. The Future of U.S.-China Relations : Is Conflict Inevitable?. International Security. 2005, Vol. 30, No. 2, s. 7-45.
• LI, Juan. Intertextuality and national identity: discourse of national conflicts in daily newspapers in the United States and China. Discourse & Society. 2009, Vol. 20, No. 1, s. 85-121.
• Ó TUATHAIL, Gearóid and AGNEW, John. Geopolitics and discourse : Practical geopolitical reasoning in American foreign policy. Political Geography. 1992, Vol. 11, No. 2, s. 190-204.
• RUMELILI, Bahar. Constructing Identity and relativ to diference: understanding the EU’s mode of differentiation. Review of International Studies. 2004, No. 30, s. 27-47.

Zprávy Congressional Research Service
• KAN, Shirley A. China/Taiwan: Evolution of the “One China” Policy—Key Statements from Washington, Beijing, and Taipei. Congressional Research Service. RL30341, 2009, 82 s.
• KAN, Shirley A. U.S.-China Military Contacts: Issues for Congress. Congressional Research Service. RL32496, 2010, 64 s.LUM, Thomas. China’s Assistance and Government-Sponsored Investment Activities in Africa, Latin America, and Southeast Asia. Congressional Research Service. R40940, 2009, 23 s.
• MORISSON, Wayne M. China’s Economic Conditions. Congressional Research Service. RL33534, 2009, 36 s.MORISSON, Wayne M. China-U.S. Trade Issues. Congressional Research Service. RL33536, 2009, 32 s.
• MORISSON, Wayne M. and LABONTE, Marc. China’s Holdings of U.S. Securities: Implications for the U.S. Economy. Congressional Research Service. RL34314, 2009, 16 s.
• MORISSON, Wayne M. and LABONTE, Marc. China’s Currency: An Analysis of the Economic Issues. Congressional Research Service. RS21625, 2010, 39 s.

Dokumenty
Národní bezpečnostní strategie 2002-2010, dokumenty vládních ministerstev a agentur, prezidentské projevy, projevy ministrů, tiskové konference vládních orgánů, …

Předběžná náplň práce

Úvod: Vymezení tématu, výzkumná otázka
Vzestup Číny jako ekonomické supervelmoci v našem století je obecně vnímán jako nesporný fakt. Vojenský rozměr čínského rozmachu s sebou pak pravděpodobně přinese proměnu statusu Číny v jednu ze dvou vůdčích velmocí vedle USA. Pokud přijmeme tyto dva předpoklady, přijdou na řadu dvě klíčové otázky: „jak“ a „kdy“. Otázka „jak“ vyvolává napětí, protože se ptá především po tom, zda můžeme očekávat vojenský konflikt. Otázka „kdy“ se potom ptá, kolik času „nám“ zbývá.
Cílem práce je přispět k pochopení současného vztahu USA a Číny a popsat, jak je Čína reprezentována v americkém oficiálním bezpečnostním diskurzu a jakým bezpečnostně-politickým strategiím dávají jednotlivé reprezentace vzniknout. Výzkum se omezí na období 2001-2010. Práce vychází z předpokladu, že diskurzivní obraz Číny převládající v americké administrativě určuje americkou bezpečnostní politiku. Nejde tedy o interpretaci toho, jaká Čína ve skutečnosti je, ale jak Čínu vnímají orgány odpovědné za navrhování a provádění konkrétních politik (prezident, ministr zahraničí, poradce pro národní bezpečnost). Ačkoli se tedy práce vyhne jakýmkoli predikcím, s ohledem na otázku „jak“ nabídne alespoň základní vodítka.

Post-strukturalistické východisko
Práce staví na ontologických předpokladech post-strukturalismu, tj. radikálně konstruktivistické teorie sociální reality formulované mezi jinými Ernesto Laclauem. Diskurz v tomto pojetí formuje bezpečnostní politiku (stejně jako veškeré sociální procesy) beze zbytku, tj. „není nic mimo text“ (Foucault). Materiální i ideové procesy získávají význam jedině skrze diskurz. Jedinou odlišností v „kvalitě“ procesů je míra jejich usazení (zobjektivnění nebo stabilizace): např. ekonomické ukazatele platí za relativně více usazené prvky diskurzu, o jejichž významu se v daném období nepochybuje. Na druhou stranu americký bezpečnostní diskurz ve vztahu k Číně se jeví jako více nestabilní a mění se i v krátkém období vlivem neustálé reartikulace nebo náhlých diskurzivních zlomů – dislokací, tedy okamžiků, kdy se dosavadní význam (reprezentace) jeví jako neudržitelný.

Metodologie
Metodologickou oporu pro analýzu textů americké bezpečnostní politiky poskytuje práce Lene Hansen. Ze čtyř intertextuálních výzkumných modelů, jež uvádí ve svém „manuálu“ (Security as Practice: Discourse Analysis and the Bosnian War) pro analýzu diskurzu, použiji model 1 zaměřený na oficiální diskurz. Předmětem analýzy tu jsou oficiální texty, které na sebe přímo či nepřímo navazují. Vzhledem ke specifickému americkému prostředí, kde policy-making často vychází z prací think-tanků (např. Council on Foreign Relations) nebo nezávislých (či „nezávislých“) výzkumníků, mohou být do analýzy zařazeny i některé akademické texty a komentáře (součást modelu 3B).
Komplexní rozbor bude sledovat sektorové členění bezpečnosti navržené v 90. letech autory kodaňské školy. V ekonomickém, vojenském, politickém a societálním analytickém sektoru bude možné odděleně zkoumat, zda USA vnímají Čínu jako existenční hrozbu, která je předmětem sekuritizace, a tedy jako nepřítele, jak jej definoval Carl Schmitt (oba koncepty přínosně propojila Roxanne L. Doty v článku States of Exception on the Mexico–U.S. Border: Security, ‘‘Decisions,’’ and Civilian Border Patrols). Alternativou tohoto krajního chápání je obraz Číny jako rivala, partnera či spojence (typologie bude blíže vysvětlena v přípravné teoretické části). Toto konceptuální členění navazuje na anglickou dvojici pojmů „Self“-„Other“, výchozí dyádu ve studiu kolektivních identit. Cílem je na konkrétním případu odlišit více stupňů jinakosti (degrees of otherness) USA vůči Číně. Navržené členění umožňuje jednak komparaci mezi jednotlivými sektory, jednak komparaci v čase a mezi dvěma administrativami (George W. Bush a Barack Obama).
Metodologickým omezením je jednostrannost analýzy, která se zaměřuje pouze na americký diskurz a opomíjí tak čínskou stranu diskurzivního setkání (discursive encounter). Na druhou stranu využití „kodaňského“ rámce pro analýzu umožní vytvořit plastický obraz, jehož ambicí je sloužit dalšímu výzkumu.
Postup (metoda) výzkumu
Sektorové členění, okruhy témat
Ve zvoleném období 2001-2010 jsou každému z bezpečnostních sektorů přiděleny hlavní okruhy témat, které určují charakter amerického postoje k Číně. Zatímco členění sektorů vychází z rozlišení referenčních objektů vnímané hrozby, okruhy dále zaměřují výzkum textu na konkrétní linie konfliktu. Vojenský sektor zahrnuje dva diskurzivní okruhy: (1) geopolitický (vnímání teritoriálních ambic Číny) a (2) diskurz čínského zbrojení. Ekonomický sektor je rozdělen na (1) čínskou obchodní a měnovou politiku a (2) investiční politiku. Menší prostor bude věnován politickému sektoru, kde se v sázce ocitají ideologické základy USA. Čínské spojení autokracie a kapitalismu zpochybňuje nezbytnost demokracie pro dlouhodobou prosperitu a tedy i potřebnost USA jako jejího ochránce. Jeden analytický okruh představuje americký postoj k čínskému režimu a k dodržování standardů lidských práv.
Specifický sektor představuje societální bezpečnost, která jako referenční objekt definuje politickou, popř. národní identitu. Americká politická identita vzniká jako výsledek vnitřní identifikace a souběžné konfrontace s vnějším druhým (zastáncem tohoto pojetí je např. David Campbell). Některé její více usazené složky překonávají krátkodobý kontext (demokratické poslání), jiné jsou vystaveny tlakům na změnu v závislosti na okolí (globální dosah projekce moci USA). Ve výsledku je tak americká národní identita ve stálém ohrožení, které vyžaduje opakovanou artikulaci (sebepotvrzení) jak ve sféře rétoriky (vytyčení národního zájmu), tak v konkrétních politikách (např. garance bezpečnosti na Dálném východě). Koncept americké národní identity se přinejmenším implicitně objevuje ve všech okruzích a zastřešuje tak celou práci (např. ve vojenském sektoru jde o postavení supervelmoci, v ekonomickém sektoru je v sázce status garanta světového ekonomického řádu a v politickém sektoru „eschatologická“ demokratizační úloha USA).

Výběr textů a rozbor
Texty pro analýzu jsou rozděleny na oficiální a akademické. Oficiální texty zahrnují Národní bezpečnostní strategie, dokumenty vládních ministerstev a agentur, prezidentské projevy, projevy ministrů, tiskové konference vládních orgánů. Jde tedy o kombinaci původně řečových aktů a formalizovaných textů. Akademické texty budou použity v případě, že některý z oficiálních textů na ně bude explicitně či implicitně odkazovat. Celkový počet dokumentů by se měl pohybovat kolem jednoho sta.
Samotná analýza textů se zaměří na jejich shodné znaky a intertextuální odkazy v rámci vymezených okruhů. Diskurzivní obrazy budou přiřazeny k předdefinovaným typům (stupňům) jinakosti a bude interpretována vazba na konkrétní politiky. V případě ekonomického sektoru bude zapotřebí provést alespoň stručnou analýzu obchodní a měnové politiky USA ve vztahu k Číně.

Struktura práce
Struktura práce kopíruje sektorové členění. Po úvodní teoretické části a definici stupňů jinakosti budou následovat kapitoly podle jednotlivých sektorů rozdělené dále do podkapitol podle dílčích okruhů.

Předpokládaná struktura:
Úvod
1. Teorie
1.1 Vztah identity a bezpečnosti
1.2 Stupně jinakosti, návrh typologie
2. Diskurzivní analýza – Reprezentace Číny v bezpečnostním diskurzu USA
2.1 Vojenský sektor
2.2 Ekonomický sektor
2.3 Politický sektor
2.4 Societální sektor, shrnutí a formalizace k předchozím kapitolám
Závěr

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The diploma thesis analyzes the American security discourse about China.