Multikulturní výchova na základních školách v České republice

• Název práce v češtině: Multikulturní výchova na základních školách v České republice
• Název v anglickém jazyce: Multiculture Education in Czech Basic Schools
• Klíčová slova: Multikulturní výchova, minority, odlišnosti, xenofobie, opatření
• Klíčová slova anglicky: Multicultural education, minorities, dissimilarities, xenofobia, problem-solving
• Akademický rok vypsání: 2010/2011
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra veřejné a sociální politiky (23-KVSP)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Karolína Dobiášová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 02.02.2011
• Datum zadání: 02.02.2011
• Datum a čas obhajoby: 01.02.2012 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 08.01.2012
• Datum proběhlé obhajoby: 01.02.2012
• Oponenti: PhDr. Marie Jelínková, Ph.D.

Seznam odborné literatury

BARŠA, P. Politická teorie multikulturalismu Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2003. 348 s. ISBN 80-7325-020-9

Bílá kniha Evropské komise - nový podnět pro evropskou mládež Praha : MŠMT, 2002. 95 s. ISBN 80-86033-74-0

BROŽ, M. – KINTLOVÁ, P. – TOUŠEK, L. Kdo drží Černého Petra: Sociální vyloučení
v Liberci, Plzni a Ústí nad Labem. [online] [cit. 2008-11-20]. Dostupný z www:
<http://www.epolis.cz/download/pdf/publications_14_1.pdf >. Praha: Člověk v tísni, 2007.
ISBN 978-80-86961-27-9

Burjanek, A. 2001 „Xenofobie po česku – jak si stojíme mezi Evropany“, Sociální studia 6: 73–89,

CÍLKOVÁ, E., SCHÖNEROVÁ, P. Náměty na Multikulturní výchovu : poznáváme jiné národy Praha : Portál, 2007. 168 s. ISBN 978-80-7367-238-6

GULOVÁ, L; ŠTĚPAŘOVÁ, E. Kabinet multikulturní výchovy : Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity Brno : Paido, 2004. 19 s. ISBN 80-7315-073-5

HAVLÍK R. 2007 „Postoje k cizincům a menšinám ve světle sociologického výzkumu“. Paideia:Philosophical E-Journal of Charles University 4 (2) Dostupné z: <http://userweb.pedf.cuni.cz/paideia/download/havlik.pdf>.

CHALOUPKOVÁ J., P. ŠALAMOUNOVÁ 2006. “Postoje k imigrantům a dopadům migrace v evropských zemích”. Sociologický Časopis/Czech Sociological review 5 (1): 79-92.


Interkulturní vzdělávání : příručka nejen pro středoškolské pedagogy : projekt Varianty Praha : Lidové noviny, 2002. 518 s. ISBN 80-7106-614-1

KIRYKOVÁ, S. Interkulturní výchova v zemích integrující se Evropy In Vědecká pojednání. S. 71-76.

KOLEKTIV AUTORŮ. Interkulturní vzdělávání I : projekt Varianty. Praha: Člověk v tísni, 2002. Str. 355-479. [online]. [cit. 2007-07-12].
URL:<http://www.varianty.cz/cdrom/podkapitoly/b05cizinci.pdf>.

Koncepce integrace cizinců v roce 2005 a její další rozvoj přijatá usnesením vlády ČR č. 126 ze dne 8. února 2006.[online]. [cit. 2010-12-27]. Dostupné na www:
<http://www.cizinci.cz/files/clanky/324/KIC_aktualizovana.pdf

LEONTIYEVA, Yana. Imigranti v ČR – jsou přínosem nebo zátěží? Socioweb [online]. [cit. 2010-11-15]. Dostupný z WWW:
< http://www.socioweb.cz/index.php?disp=temata&shw=330&lst=105 >.

LEONTIYEVA, Yana VOJTOVÁ, Michaela. Výzkum migrantů v ČR – víme jak na to? Socioweb [online]. [cit. 2009-12-28]. Dostupný z WWW
<http://www.socioweb.cz/index.php?disp=teorie&shw=253&lst=115 >.

Leontiyeva, Y. 2003. „Cizinci v ČR: „my“ a „oni“?“. Naše společnost 2003/3-4.

Leontiyeva, Y. 2006. „Postoje k imigrantům v České republice a v Evropě“. SDA Info VIII (2)

MARÁDOVÁ, E. Multikulturní porozumění Praha : Vzdělávací institut ochrany dětí, 2006. 44 s. ISBN 80-86991-82-2
MAREŠ, M. Etnické menšiny a česká politika : analýza stranických přístupů k etnické a imigrační politice po roce 1989 Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2004. 139 s. ISBN : 80-73250500
Nečitelní cizinci : jak se (ne)píše o cizincích v českém tisku Praha : Multikulturní centrum Praha, 2003. 94 s. ISBN 80-239-1137-6
Obsahová analýza učebnic pro základní školy - Závěrečná zpráva. Praha: Člověk v tísni, společnost při ČT, o.p.s., projekt Varianty, leden 2002, dostupné na: http://www.varianty.cz/download/pdf/analysis_3.pdf
ONDRÁČKOVÁ, J. Kuchařka pro učitele občanské výchovy In Učitelské listy. Roč. 6, č. 4 (1998/99), s. 16.
ONDRÁČKOVÁ, J. Kuchařka pro učitele občanské výchovy In Učitelské listy. Roč. 6, č. 8 (1998/99), s. 16-17.
ONDRÁČKOVÁ, J. Kuchařka pro učitele občanské výchovy In Učitelské listy. Roč. 6, č. 6 (1998/99), s. 20-21.
ONDRÁČKOVÁ, J. Kuchařka pro učitele občanské výchovy In Učitelské listy. Roč. 6, č. 5 (1998/99), s. 15.
POTŮČEK, M. et al. Veřejná politika. 2005 (2.ed. 2010). Praha: Sociologické nakladatelství.
PRŮCHA, J. Multikulturní výchova : příručka (nejen) pro učitele Vyd. 1. Praha : Triton, 2006. 263 s. První pomoc pro pedagogy. 4. ISBN 80-7254-866-2
PRŮCHA, J. Multikulturní výchova : teorie, praxe, výzkum Vyd. 1. Praha : ISV, 2001. 211 s. ISBN 80-85866-72-2
PRŮCHA, J. Multikulturní výchova: Teoretické koncepce a výzkumné přístupy. In Sborník referátů z konference Multikulturní výchova v období globalizace. Olomouc : Pedagogická fakulta UP, 1999. 7-12 s. ISBN 80-902298-3-3.
ŠOTOLOVÁ, Eva. Vzdělávání Romů. Praha: Grada, 2001

VESELÝ, Arnošt NEKOLA, Martin. Analýza a tvorba veřejných politik. Praha: Sociologické nakladatelství, 2007.

Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon

Zpráva o realizaci Koncepce integrace cizinců v roce 2009 a návrh dalšího postupu přijatá usnesením vlády č. 224 ze dne 22.3.2010- [online]. [cit. 2011-1-30]. Dostupné na www.
<http://www.cizinci.cz/files/clanky/537/usneseni16022009.pdf


http://www.msmt.cz/
www.migraceonline.cz
www.socioweb.cz
http://www.cizinci.cz
http://www.multikultura.cz/multikulturni-vychova/
http://czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/uvod
http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy
http://rvp.cz/
http://www.varianty.cz/
www.vuppraha.cz
www.nuov.cz

Předběžná náplň práce

1. Vymezení předmětu zkoumání a strukturace výzkumného tématu

Jak shrnuje Yana Leontiyeva ve svém článku Imigranti v ČR - jsou přínosem nebo zátěží? , výsledky výzkumů veřejného mínění ukazují, že postoje české veřejnosti k imigraci, národnostním, etnickým a náboženským menšinám jsou poměrně negativní. Česká veřejnost odmítá koncept multikulturalismu a spíše než integraci menšin, požaduje jejich asimilaci. Výzkum CVVM v roce 2009 ukázal, že „…imigrace je českou veřejností vnímaná jednoznačně jako zátěž a negativní jev pro celou společnost. (…) (36 %) ovšem vnímá cizince jako celkovou hrozbu pro jejich způsob života. Na druhé straně jen čtvrtina respondentů souhlasí s tvrzením, že přistěhovalci obohacují jejich kulturu (25 %),…z deseti vybraných zemí se Češi jeví jako národ s nejskeptičtější ‚náladou‘ ohledně přínosu imigrace. Nakonec Češi (…) jsou nejméně ze všech ochotní přiznat, že kulturní různorodost spojená s přílivem nových imigrantů jejich zemi obohacuje.“ (Leontiyeva, 2009)
Aby bylo dosaženo změny postojů české společnosti ke kulturním a etnickým odlišnostem, je potřeba s těmito odlišnostmi začít cíleně seznamovat českou populaci již na základních školách. Základní škola by měla děti nejen naučit číst, psát, počítat atd., měla by je rovněž naučit žít v kulturně rozmanité, pluralitní společnosti, měla by vychovávat k toleranci a pochopení. Znalost a informovanost přispívá k vytváření pozitivních nebo alespoň neutrálních postojů a odstraňuje předsudky a xenofobii.
„Multikulturní výchova (Multicultural Education / interkulturelle Erziehung) je relativně nový pedagogický pojem (fenomén), který teprve začátkem 90. let minulého století vstoupil do České republiky. I přesto, že je již dnes multikulturní výchova (dále již jen MKV) akceptována v Rámcových vzdělávacích programech pro základní a gymnaziální vzdělávání, je MKV stále málo terminologicky ukotvená a ujasněná. Její uplatňování ve školství je problematické a složité. (…) MKV chápeme jako výchovu k životu v existující multikulturní společnosti, která je etnicky, kulturně a sociálně variabilní.“ (http://www.multikultura.cz/...) Nejde však jen o to, seznámit děti z majoritní společnosti s odlišnými kulturami a menšinami, smyslem multikulturní výchovy je rovněž zohlednění přítomnosti žáků různých ras a etnických skupin a podpora jejich integrace. Cílem multikulturní výchovy je podpořit soužití majoritní společnosti s menšinami a naopak.
„Problematika multikulturní výchovy, výchovy k lidským právům i výchovy proti extremismu, rasismu a intoleranci je integrální součástí RVP (rámcového vzdělávacího programu – pozn.autora) předškolního, základního a středního vzdělávání a jako taková je v rámci kurikulární reformy implementována do jednotlivých školních vzdělávacích programů (ŠVP). Rámcové vzdělávací programy stanoví zejména konkrétní cíle, formy, délku a povinný obsah vzdělávání. Jsou závazné pro tvorbu ŠVP, hodnocení výsledků vzdělávání dětí a žáků, tvorbu a posuzování učebnic a učebních textů a dále jsou závazným základem pro stanovení výše přidělovaných finančních prostředků.“ (Zpráva o realizaci Koncepce integrace cizinců v roce 2009, 2010: 28)
Ve své diplomové práci se zaměřím na to, jak probíhá multikulturní výchova na českých základních školách. Pokusím se zmapovat současný stav situace, aktivity vlády a neziskového sektoru v oblasti multikulturní výchovy, připravenost pedagogů a skutečný průběh multikulturní výchovy na školách. Zaměřím se rovněž na výukové materiály pro pedagogy, tedy nakolik jsou multikulturně zaměřené učebnice, se kterými pedagogové na základních školách pracují. Dále se zaměřím na výsledky multikulturní výchovy, tedy na znalosti současných žáků o jednotlivých menšinách a atd. Na základě těchto poznatků se případně pokusím navrhnout opatření pro zlepšení multikulturní výchovy v ČR.

2. Předpokládaná teoretická východiska

Teorie sociálního vyloučení

„Sociálním vyloučením (exkluzí) rozumíme proces, kdy jsou jednotlivci či celé skupiny vytěsňovány na okraj společnosti a je jim omezován nebo zamezen přístup ke zdrojům, které jsou dostupné ostatním členům společnosti.“ (Brož, M. – Kintlová, P. –Toušek, L. 2007: 6) Vyloučení se může objevovat v různých oblastech života, můžeme proto rozlišovat vyloučení prostorové, ekonomické, kulturní, sociální vyloučení v užším smyslu či symbolické vyloučení. Prostorové vyloučení je nejzřetelnější, jedná se o soustředění určité skupiny osob v lokalitách, které jsou označovány jako ghetta. Ekonomickým vyloučením se myslí uzavření přístupu na trh práce a tím pádem ztížený přístup k finančním zdrojům vedoucí k závislosti na sociálních dávkách. Kulturním vyloučením se rozumí omezování přístupu ke vzdělání a znalostem. Omezení kontaktů a styků vyloučených pouze na kontakty s lidmi ve stejné pozici, to je sociální vyloučení v užším smyslu. Pokud hovoříme o symbolickém vyloučení, máme na mysli vyloučení v rovině symbolů, významů a označení určité skupiny osob, ačkoli tato označení nemusí být pravdivá, ve svých důsledcích se pravdivými mohou stát.


Teorie lidského kapitálu

Za její nejvýznamnější představitele jsou považováni ekonomové Theodor Schultz a Gary Becker. Tato teorie pohlíží na vzdělávání jako na investici do schopností člověka, jako na rozšiřování lidského kapitálu. Zásoba znalostí a dovedností jsou výsledkem vzdělání. Teorie se zabývá nejen investováním do lidského kapitálu z důvodu budoucí ekonomické prosperity, tedy vyššího výdělku, ale lidský kapitál by měl být rozvíjen komplexně, investice by se měly projevit nejen v ekonomické oblasti, ale rovněž v rodinném, občanském a osobním životě. Investováním do lidského kapitálu prostřednictvím vzdělání lze tedy u jedinců rozvinou schopnosti vzájemného tolerantního soužití.


Kulturní pluralismus

Tento směr se zabývá kulturní, náboženskou a jazykovou rozmanitostí a soužitím osob z těchto různorodých kulturních prostředí. Upozorňuje na skutečnost, že v moderních společnostech žijí mezi sebou lidé z různých kultur. Kulturní pluralismus hledá podmínky a meze jejich pokojného soužití, zaměřuje se na podmínky komunikace, výhody či naopak rizika takovéto kulturní rozmanitosti. Pozitivní úlohu v dosažení obohacujícího soužití více kultur může samozřejmě sehrát i škola.



3. Cíle diplomové práce

 Zjistit, jak probíhá multikulturní výchova na českých základních školách a navrhnout případné změny v této oblasti.

Dílčí cíle:
• Zjistit činnosti a připravenost pedagogů v oblasti multikulturní výchovy na českých základních školách
• Analyzovat aktivity vlády a neziskového sektoru v oblasti multikulturní výchovy
• Analyzovat multikulturní zaměření výukových materiálů
• Zjistit, jaký je současný stav znalostí menšin u českých žáků ZŠ


4. Výzkumné otázky a hypotézy

Jak probíhá multikulturní výchova na českých základních školách?
Jaká je připravenost a aktivita pedagogů v oblasti multikulturní výchovy na českých základních školách?
Jaká je aktivita vlády a neziskového sektoru v oblasti multikulturní výchovy v ČR?
Nakolik jsou multikulturně zaměřené výukové materiály používané na ZŠ?
Jaký je současný stav znalostí menšin u českých žáků ZŠ?

5. Předpokládané metody a prameny

Metody
Analýza statistických dat
Studium dokumentů (koncepce, zákony), odborné literatury a článků
Sekundární analýza výzkumných zpráv a studií
Polostrukturované rozhovory s pedagogy, případně dalšími odborníky na problematiku
Předpokládané je i krátké dotazníkové šetření mezi žáky posledních ročníků ZŠ

Prameny
Aktualizovaná Koncepce integrace cizinců + Každoroční zprávy o její realizaci
Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon
Rámcové vzdělávací programy


6. Předpokládaná struktura diplomové práce

1) Úvod
2) Teoretická východiska
3) Metody
4) Deskriptivní část
5) Analytická část
6) Závěry

Shrnutí:

Z průzkumů a odhadů vyplývá, že mezi českou populací převládá poměrně negativní mínění o vzájemném soužití české majoritní společnosti s etnickými, kulturními, náboženskými a jinými menšinami. Příčiny této situace mohou být spatřovány v nedostatečné multikulturní výchově. Proto se pokusím analyzovat stav multikulturní výchovy, a její výsledky, na českých základních školách, aktivity pedagogů a jejich připravenost, aktivity vlády a nevládních organizací atd. Na základě získaných poznatků se případně pokusím navrhnou změny v této oblasti.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

Summary:

The results of surveys and estimates ratify that in Czech Republic there is quite negative sentiment about koexistence between czech majority and ethnic, cultural, religious or other minorities. The cause of this situation can be seen in unsatisfactory multiculture education. That’s why i will try to analyse the state of multiculture education and its results in czech basic schools, activities of educationists and their preparedness, activities of government and nongovermental organizations and so on. On the basis of this analysis i will eventually try to propose changes in this field.