Souvislost výskytu depresivní symptomatiky a závislosti na nikotinu u prezenčních bakalářských studentů adiktologie

• Název práce v češtině: Souvislost výskytu depresivní symptomatiky a závislosti na nikotinu ; u prezenčních bakalářských studentů adiktologie
• Název v anglickém jazyce: Connection of depressive symptomology and nicotine dependence ; in a group of internal students of adictology
• Klíčová slova: deprese, závislost na tabáku, nikotin
• Klíčová slova anglicky: depression, tobacco dependence, nicotine
• Akademický rok vypsání: 2010/2011
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN (11-00610)
• Vedoucí / školitel: MUDr. Lenka Štěpánková, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 24.01.2011
• Datum zadání: 24.01.2011
• Datum a čas obhajoby: 23.06.2011 00:00
• Místo konání obhajoby: Centrum adiktologie Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN
• Datum odevzdání elektronické podoby: 27.05.2011
• Datum proběhlé obhajoby: 23.06.2011
• Předmět: Obhajoba bakalářské práce (B01638)
• Oponenti: doc. MUDr. Karel Dohnal, CSc.

Seznam odborné literatury

Dörner, K. & Plog, U. (1999). Bláznit je lidské: učebnice psychiatrie a psychoterapie. Praha: Grada. Přeloženo z německého originálu: Irren ist menschlich. Lehrbuch der Psychiatrie und Psychoterapie. Bonn: Psychiatrie-Verlag, 1996.

Drogy info (2010). Fagerströmův test nikotinové závislosti. Aktualizováno 4.5.2010.
http://www.drogy-info.cz/index.php/o_nas/evaluace/banka_evaluacnich_nastroju/fagerstroemuv_test_nikotinove_zavislosti_ftnd

Fagerström, K., O. & Schneider, N. G. (1989). Measuring nicotine dependence: a review of the Fagerström Tolerance Questionnaire. Journal of Behavioral Medicine. 12.

Gilman, S. L. & Zhou, X. (2006). Příběh kouře – Člověk a kouření od úsvitu dějin až po současnost. Praha: Dybbuk
Smoking: A Cultural History, překlad Martin König

Honzák, R. (1999). Deprese, Depresívní nemocný v nepsychiatrické ordinaci. Praha: Galén.

Kalina, K., & Radimecký, J. (Eds.). (2003). Drogy a drogové závislosti 1: Mezioborový přístup. Praha: Úřad vlády ČR.
Králíková, E. Závislost na tabáku. Kapitola 3/10.

Kalina, K. a kol. (2008). Základy klinické adiktologie. Praha: Grada.

Kohoutek, R. (n.d.). Slovník-cizích–slov-abz. Internetová forma.
chttp://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/nucleus-accumbens
Kolektiv autorů Sananim (2007) Drogy: otázky a odpovědi. Praha: Portál

Kozák J. T. a kol. (1993). Rizikový faktor kouření. Praha: KPK .

Králíková, E. (2011). Farmakoterapie závislosti na tabáku. Zdravotnické noviny, 2/2011, internetový zdroj: http://www.zdn.cz/clanek/zdravotnicke-noviny/farmakoterapie-zavislosti-na-tabaku-457736

Kurzová, H., Honzák, R., Krombholz J. (2003). Psychiatrie v ordinaci praktického lékaře. Praha: Karolinum.

Léčba závislosti na tabáku v evropských ordinacích: motivace lékařů, ekonomický přínos a častější intervenování. Elektronická verze ke stažení. Pdf. http://www.mhw.cz/media/archiv/doc/lecba_zavislosti_na_tabaku_je_nejefektivnejsi_ve_vsech_urovnich_zdravotnickych_zarizeni/tabac_et_Liberte_sum_pro_tiskovku.pdf

Maršálek, M., (2008). Schizofrenie a drogové závislosti Psychiatrie pro praxi. 9 (6) http://www.solen.cz/artkey/psy-200806-0005.php. Pdf.

Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů. (2009). Geneva: World Health Organization. 10 revize, aktualizovaná druhá verze k 1.1. 2009. Pdf. http://www.uzis.cz/cz/mkn/index.html

Nešpor, K. (2000). Návykové chování a závislost. Praha: Portál.

Raboch, J., Anders, M., Hellerová P. & Uhlíková P. (Eds.) (2010). Psychiatrie: Doporučené postupy psychiatrické péče III. Brno: Tribun EU. Králíková E., Štěpánková L., Hellerová P., 6. Syndrom závislosti na tabáku

Rahn, E., Mahnkopf, A. (2000). Psychiatrie, učebnice pro studium i praxi. Praha: Grada. Přeloženo z německého originálu Lehrbuch Für Studium und Beruf, Bonn: Psychiatrie – Verlang, 1999.

Raboch, J. & Zvolský, P. et al. (2001). Psychiatrie. Praha: Galén. Popov, P. Návykové poruchy. Poruchy vyvolané užíváním tabáku. Kapitola 5.8. Čéšková, E., Afektivní poruchy. Depresivní epizody. Kapitola 3.3.

Rodu, B. & Godshall, W. T. (2008). Minimalizace rizik spojených s užíváním tabáku: alternativní strategie pro odvykání kouření pro zapřísáhlé kuřáky. Adiktologie 8 (2)

Roth, J., Preiss, M. & Uhrová, T. (1999) Deprese v neurologické praxi. Praha: Galén. Elektronická verze. http://cz.lundbeck.com/cz/Professionals/what_we_do/depression/documents/neurologie01.pdf.

Sovinová, H. & Csémy, L. (n.d.). Kouření cigaret a pití alkoholu v České republice. Praha: Státní zdravotní ústav. Kapitoly: Sovinová, H., Csémy, L. & Sadílek, P.Kouření v České republice. Str. 4. Kernová, V. & Kebza, V. Str.19.). Elektronická verze. http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/edice/plne_znani/brozury/Koureni_20a_20Alkohol.pdf

Šimon,J. (2002). Tabakismus. ČLS JEP. Projekt MZ ČR. Elektronická podoba. www.cls.cz/dokumenty2/os/t250.rtf

Štěpánková, L. & Králíková, E. (2010). Léčba závislosti na tabáku u pacientů s psychiatrickou komorbiditou. Psychiatrie pro praxi. 11 (1).

Vrána, K. (2006). Analýza: závislost na tabáku se léčit vyplatí. Demografický informační portál. On-line článek. 29.1.2006. http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=261

Vymětal, J. (2003). Lékařská psychologie. Praha: Portál.

Zung, W.W.K. (1965). A Self–Rating Depression Scale. Archives of General Psychiatry. 16.

Předběžná náplň práce

Ve své bakalářské práci se chci zabývat souvislostí výskytu depresivní symptomatiky a závislosti na nikotinu. Mým výzkumným souborem jsou prezenční bakalářští studenti adiktologie. Výzkumná data budu shromažďovat formou anonymních dotazníků. Cílem práce je zjistit, jaká je prevalence depresivity u kuřáků a nekuřáků a porovnání těchto skupin. Zaměřuji se na otázku, zda je výskyt depresivní symptomatiky větší u kuřáků oproti nekuřákům.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

In my thesis I want to address the context of depressive symptomatology and nicotine dependence. My research file is a set of full-time bachelor students addictology. Research data will be collected through anonymous questionnaires. The goal is to ascertain the prevalence of depression in smokers and nonsmokers and compared these groups. I focus on the question of whether the greater incidence of depressive symptoms among smokers than non-smokers.