Prostorová a letová aktivita mateřské kolonie vrápence jižního Rhinolophus euryale ve Slovenském krasu

• Název práce v češtině: Prostorová a letová aktivita mateřské kolonie vrápence jižního Rhinolophus euryale ve Slovenském krasu
• Název v anglickém jazyce: Spatial and flight activity of the maternity colony of the Mediterranean horsheshoe bat Rhinolophus euryale in Slovak Karst
• Klíčová slova: VHF telemetrie, Rhinolophus euryale, Slovenský kras, biotop, domovský okrsek
• Klíčová slova anglicky: VHF telemetry, Rhinolophus euryale, Slovak Karst, habitat, home range
• Akademický rok vypsání: 2010/2011
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra zoologie (31-170)
• Vedoucí / školitel: doc. RNDr. Petr Benda, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 11.01.2011
• Datum zadání: 11.01.2011
• Datum odevzdání elektronické podoby: 14.08.2013
• Datum proběhlé obhajoby: 17.09.2013
• Oponenti: Mgr. Peter Kaňuch, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Ve třech částech sezóny (prelaktační, laktační a postlaktační) v letech 2010 a 2011 a v prelaktační části sezóny v roce 2012 byly pomocí radiotelemetrie sledovány změny v letové a prostorové aktivitě a biotopové preferenci u mateřské kolonie samic vrápenců jižních (Rhinolophus euryale) v obci Jasov a okolí ve Slovenském krasu. Mateřská kolonie se ukrývala na půdě kláštera v obci Jasov. Touto oblastí prochází severní hranice areálu rozšíření tohoto druhu.
Celkem bylo za celý výzkum sledováno 35 samic vrápenců po dobu 31 nocí. Ve všech prelaktačních obdobích bylo označeno 17 samic, v laktačních obdobích 12 samic a v postlaktačních obdobích 6 samic. Samice byly označeny vysílačkami a pomocí VHF telemetrie (rádiová telemetrie pomocí velmi krátkých vln) byla sledována jejich letová aktivita za účelem popsání tohoto typu chování a následného porovnání habitatových a prostorových preferencí v jednotlivých porovnávaných obdobích sezóny. Celkový počet zaznamenaných lokací za všechna sledovaná období činil 858.
Porovnávali jsme aktivitu samic během noci v jednotlivých obdobích sezóny, samice se tedy nacházely v různých fázích reprodukčního cyklu. Samice opouštěly své úkryty nejpozději v prelakatačních obdobích, následovaly výlety samic z úkrytu v laktačních obdobích a nejdříve po setmění opouštěly úkryt samice v postlaktačních obdobích (průměrný čas po západu slunce, který samice ještě trávily v kolonii, byl 28,3 minut v prelaktačním období, 23 minut v laktačním období a 20 minut v postlaktačním období).
Porovnávali jsme i podíl jednotlivých typů aktivity (čas strávený lovem a v úkrytu a dobu přeletu) během sledované části noci v jednotlivých obdobích. Lov tvořil největší podíl pozorované aktivity v prelaktačních obdobích, pobyt v úkrytech a čas strávený přelety v tomto období tvořil menší část ze sledované délky noci. V laktačních obdobích samice už trávily více času v úkrytech na úkor lovecké aktivity. Čas strávený přelety byl v tomto období nejmenší ze všech sledovaných období. V postlaktačních obdobích již samice trávily většinu času pobytem v úkrytech a lov tak tvořil jen malou část sledované části noci. Zároveň však v tomto období samice strávily nejvíce času přelety ze všech sledovaných období.
Vzdálenost od úkrytu, ve které se samice nacházely během noci, se odlišovala v jednotlivých sledovaných obdobích. V pre- a postlaktačních obdobích byl největší podíl lokací zaznamenán v okruhu o poloměru mezi 1000 a 1500 m, v laktačních obdobích se samice nacházely dále od úkrytu, kdy největší podíl lokací byl změřen mezi 4000–4500 m.
Počet nalétaných kilometrů jednotlivými samicemi během noci byl nejvyšší v laktačních obdobích, méně kilometrů pak samice nalétaly v prelaktačních obdobích a v postlaktačních obdobích nalétaly samice vůbec nejméně kilometrů ze všech pozorovaných sezón.
Velikost domovských okrsků 100 % MCP (minimální konvexní polygon) pro jednotlivá období činila: 258,74 ha v prelaktačním období 2010, 2456,01 ha v prelaktačním období v roce 2011, 3170,85 ha v prelaktačním období 2012, 484,81 ha v laktačním období 2010, 2505,67 ha v laktačním období 2011, 97,48 ha v postlaktačním období 2010 a 673,74 ha v postlaktačním období 2011.
Biotopy, které samice upřednostňovaly v jednotlivých obdobích, byly vyhodnoceny následovně: ve všech sledovaných částech sezóny samice preferovaly lesní porosty, které byly zároveň nejčastějším typem biotopu ve sledovaném území. Nikdy nelovily v blízkosti jehličnatých stromů. Nejdelší dobu strávily samice lovem v lesích v prelaktačních obdobích, naopak jsme v tuto dobu téměř nezaznamenali jejich pohyb v otevřených biotopech, které byly druhým nejčastěji zastoupeným typem prostředí ve sledovaném území. V laktačních obdobích se snížila průměrná doba, kterou samice strávily v lesních porostech, a naopak došlo k mírnému nárůstu času využitého v otevřených biotopech a liniových porostech. V postlaktačních obdobích byly lesní plochy stále nejnavštěvovanější biotopy, avšak nejméně ze všech pozorovaných období. Využití otevřených biotopů bylo naopak v tomto období nejvyšší.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

In the pre-lacation, lactation and post-lactation periods in 2010 and 2011 and the pre-lactation period in 2012 we used radio-telemetry to determine changes in home range and habitat activity and preference of the maternity colony of the Mediterranean horseshoe bat (Rhinolophus euryale) in Slovak Karst. The colony roosted in the attic of the monastery in Jasov. This area represents the northern margin of the species distribution range.
In total, we tagged 35 females that were radio-tracked for 31 nights. For the all pre-lactation periods 17 females were marked, in the lactation periods 12 females were marked, and 6 females were marked in the post-lactation periods. The females were marked with radiotags and the VHF telemetry (radio telemetry using very high frequencies) was used. We compared the spatial and habitat preferences in the above defined seasons of the annual reproductive cycle. The total number of recorded locations was 858 for all reported periods.
We compared the varios aspects of activity of the females during the night in the particular periods. We have shown that the females left their roost in the pre-lactation periods as the most late. These were followed by the females in the lactation periods and as the most early after the sunsetthe roost was left by the females in the post-lactation periods (the average time after the sunset, which the females spent in the roost was 28.3 minutes in the pre-lactation period, 23 minutes in the lactation period and 20 minutes in the post-lactation period).
We compared the proportions of the activity types (time of foraging, time of flight, time spent in the roost) during night in each of the periods. Foraging time represented for largest proportions of the observed activity in the pre-lactation periods, the time in the roost and the time of flight in this period represented a smaller portion of the whole night length. In the lactation periods the females spent a longer time in their roost at the expense of foraging activities, the time spent by flight was in this period the shortest of all the monitored periods. In the post-lactation periods the females spent most of their night time in the roost and the time spent by foraging formed only a small part of their nocturnal activities. In this period the females spent the longest time by flight of the all monitored period.
The distance from the roost, in which the females were found during the night was also measured in the particular periods. In the pre-and post-lactation periods, the largest shared area of the recorded locations was in the circuit of the radius between 1000 and 1500 m. In the lactation periods, the females foraged in larger distance from their roost, where the largest proportion of locations was measured in the radius between 4000 and 4500 m.
We measured the length of distances flown by the females during the night in particular periods. This distance was the largest in the lactation periods, shorter in the pre-lactation periods and in the postlactation periods, the females flown the shortest distances from all of the observed periods.
We determined the area of the home range for each of the periods and these were: 258,74 ha in the pre-lactation period in 2010, 2456,01 ha in the pre-lactation period in 2011, 3170,85 ha in the pre-lactation period in 2012, 484,81 ha in the lactation period in 2010, 2505,67 ha in the lactation period in 2011, 97,48 ha in the postlactation period in 2010 and 673,74 ha for the post-lactation period in 2011. Furthermore, we evaluated the habitat preferences in each of the periods. In all monitored seasons the females preferred forests, which were also the most common type of habitat in the study area. We never found females to forage near coniferous trees. Females foraged most largely in the forests in the pre-lactation periods, while we almost did not found any movement in the open habitats, which were the second most represented habitats in the study area. In the lactation periods the females reduced the average time spent in the forests and increased the time spent in open habitats and line biotopes. In the post-lactation periods the forests were still the most visited areas, but in the smalest level of all the observed periods and the uses of open habitats were the largest in these periods from all the observed.