Digitální forenzní antropologie a pohlavní dimorfismus pánve recentní populace: implikace pro metody odhadu pohlaví.

• Název práce v češtině: Digitální forenzní antropologie a pohlavní dimorfismus pánve recentní populace: ; implikace pro metody odhadu pohlaví.
• Název v anglickém jazyce: Digital forensic anthropology and sexual dimorphism of recent population ; os coxae: implication for sex estimation.
• Klíčová slova: forenzní antropologie, pohlavní dimorfismus, odhad pohlaví, pánev, počítačová tomografie
• Klíčová slova anglicky: forensic anthropology, sexual dimorphism, sex estimation, pelvis, computed tomography
• Akademický rok vypsání: 2010/2011
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra antropologie a genetiky člověka (31-110)
• Vedoucí / školitel: prof. RNDr. Jaroslav Brůžek, CSc., Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 15.12.2010
• Datum zadání: 15.12.2010
• Datum odevzdání elektronické podoby: 27.08.2012
• Datum proběhlé obhajoby: 10.09.2012
• Oponenti: RNDr. Miluše Dobisíková
• Konzultanti: prof. RNDr. Jana Velemínská, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Virtuální antropologie umožňuje získat datové soubory na základě snímků počítačové tomografie. Ramsthaler (2010) uvádí, že výsledky metrických analýz CT snímků byly totožné s výsledky klasické osteometrické studie, proto CT snímky nabízí alternativu kostních sbírek.Studie ukazují, že podle pánevní kosti můžeme velmi přesně odhadnout pohlaví i pomocí geometrické morfometrie (Bytheway a Ross, 2010 ). Pánev je nejvíce pohlavně odlišnou kostí na celém skeletu, jelikož jako jediná kost plní u obou pohlaví rozdílnou reprodukční funkci.Bylo navrženo několik technik pro analýzu pohlavního dimorfismu, které jsou založené na vizuálních, morfoskopických technikách nebo na metrické analýze anatomických struktur. U pánve byla vypracována řada hodnocení, která kvantifikují morfologické znaky. Jedním z nich je třístupňové hodnocení znaků na pánvi podle Brůžka (2002), jenž hodnotí pět znaků: sulcus preauricularis, velký sedací zářez, ischiopubickou větev, arc composé a vývoj kosti stydké a sedací. V posledních letech se však do popředí dostávají objektivnější postupy, zvláště metody geometrické morfometrie, které zachytí geometrii morfologické struktury a uchovají tuto informaci po celou dobu statistické analýzy (Adams et al., 2004). Řada publikací ukazuje (např. González et al., 2007), že nové morfometrické techniky jsou vhodné k objektivnímu popisu pohlavního dimorfismu na pánvi.
Cílem práce je zjistit stupeň pohlavního dimorfismu jedné současné populace a srovnat se stupněm pohlavního dimorfismu v této geografické oblasti v polovině minulého století a diskutovat důsledky pro metody odhadu pohlaví podle kostry.
Materiálem jsou CT snímky 51 mužů a 55 žen jedné současné evropské populace a metrická data 10 lineárních rozměrů stejné geografické provenience z poloviny 20. století dodané školitelem (n=113).

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

Virtual anthropology allows to obtain data files on the computed tomography scans. CT scans offer an alternative to traditional anthropological bone collections, because results of previously published metric analyses of CT images were similar to those of classical osteometric studies on real bones (Ramsthaler, 2010). Studies have shown that there is a high degree of accuracy when using the geometric morphometrics for sex determination of os coxae (Bytheway a Ross, 2010 ). The pelvis is the most sexually dimorphic part of the skeleton due to obstetrical requirements. Several techniques have been proposed for the analysis of sexual dimorphism, based on morphoscopic visual techniques or metric analysis of anatomical structures. It was drawn a lot of evaluation, which quantified morphological pelvic parameters. One of them is evaluation of characters on the pelvis according to Brůžek (2002). Five characters of the os coxae were used. They are: preauricular surface, great sciatic notch, ischiopubic proportion, composite arch and inferior pelvis. In recent years, the more objective techniques have got to the front, especially methods of geometric morphometrics. Geometric morphometrics capture the geometry of morphological structures of interest and preserve this information throughout statistical analyses (Adams et al., 2004). A lot of research has demonstrated (e.g. González et al., 2007) that the use of new morphometric techniques make it possible to describe objectively sexual dimorphism in the pelvis.
The purpose of our research project is to determine the degree of sexual dimorphism in current population and compare the degree of sexual dimorphism in this geographic area in the middle of the last century and discuss the implications for sex estimation according to the skeleton. This study is based on an examination of 106 CT scans (51 males and 55 females) from current European population and also based on a metric data (10 linear dimensions) of the same geographical provenance of the mid-20th century (n=113).