Ikonografie českých zemských patronů v knižní malbě 16. století

• Název práce v češtině: Ikonografie českých zemských patronů v knižní malbě 16. století
• Název v anglickém jazyce: Iconography of Bohemian Territorial Saint-Patrons in Book Illuminations ; of 16th century
• Klíčová slova: Literátská bratrstva, hudební rukopisy, iluminace, ikonografie, čeští zemští patroni
• Klíčová slova anglicky: Literary Fraternities, Musical Manuscripts, Illuminatins, Iconography, Bohemian Territorial Saint-Patrons
• Akademický rok vypsání: 2009/2010
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav dějin křesťanského umění (26-UDKU)
• Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 20.09.2010
• Datum zadání: 20.09.2010
• Datum a čas obhajoby: 05.09.2012 09:30
• Datum odevzdání elektronické podoby: 28.06.2012
• Datum odevzdání tištěné podoby: 28.06.2012
• Datum proběhlé obhajoby: 05.09.2012
• Oponenti: PhDr. Mgr. Marek Pučalík, Ph.D.

Zásady pro vypracování

1)Úvod.
2) Náboženské poměry v Čechách 16. století a kult zemských patronů.
3) Malířství v Čechách od konce 15. do začátku 17. století, malířské
cechy, písaři a iluminátoři 16. století a jejich dílo.
4) Význam literátských bratrstev a jejich chorální knihy - graduály a
kancionály.
5) Čeští zemští patroni v knižní malbě 16. století, ikonografie a její
vývoj.
6) Závěr.

Seznam odborné literatury

Prameny:
a) Netištěné:
Národní knihovna ČR, ORST: graduály Kutnohorský (sign. XXIII.A.2), Staroměstský (sign. XVII.A.40), Malostranský (sign. XVII.A.3), Českobrodský (sign. XVII.B.20), Kouřimský (sign. XIV.A.1), aj.
Památník národního písemnictví v Praze, LA: Žlutický graduál (sign. PS 0)
Muzeum východních Čech, Hradec Králové: Franusův kancionál (kodex) (sign. II A 6)
Okresní muzeum, Klatovy: Klatovský graduál (sign. Ms.C3/403)
Městské muzeum, Chrudim: Chrudimský graduál (sign. 12580)
Státní okresní archiv Kutná Hora: Latinský graduál 1, 2 (bez signatury)
Rakouská národní knihovna (Österreichische Nationalbibliothek): Smíškovský graduál (sign. 15501)
Archiv hlavního města Prahy: Knihy pamětní
Národní archiv Praha: Konfiskační inventáře
b) Tištěné:
Johannes Dubravius: Historiae regni Bohemiae, 1552
Jiří Barthold Pontanus z Breitenberku: Bohemia pia, 1608
Jiří Barthold Pontanus z Breitenberku: Hymnorum sacrorum libri tres, 1602
Martin Kuthen ze Šprinsberka: Kronika o založení země české a obyvatelích jejích, Praha 1539
Jaroslav KOLÁR (ed.): Václav Hájek z Libočan, Kronika česká, Praha 1981
František PALACKÝ (ed.): Staří letopisové čeští od roku 1378 do 1527, Praha 1829
František PALACKÝ a kol. (ed.): Archiv český čili Staré písemné památky české a moravské, I. XXXV., Praha 1840-1846
František ŠIMEK - Miloslav KAŇÁK (edd.): Staré letopisy české z rukopisu Křížovnického, Praha 1959
Ledvinka, Václav - Pešek, Jiří (edd.): Documenta Pragensia XVII, Praha 1998
Antonín GINDELY (ed.): Monumenta historiae bohemica - Staré paměti českých dějin, Praha 1865
Sněmy české od léta 1526 až po naši dobu, I.-X., Praha 1877-1900
Literatura:
Bartlová, M. Šroněk, M.: Public Communication in European Reformation - Artistic and other Media in Central Europe 1380-1620, Praha 2008
Berthod, B.: Dictionnaire iconographique des saints, Paris 1999
Bukovinská, B.: Umělecké řemeslo na dvoře Rudolfa II. v Praze, in: Dějiny českého výtvarného umění II/1. Od počátku renesance do závěru baroka, Praha 1989
Ditchfield, S.: Liturgy, Sanctity in history in Tridentine Italy. Pietro Maria Campi and the preservation of the particular, Cambridge 1995
Ducreux, M.-El.: Der heilige Wenzel als Begründer der Pietas Austriaca: Die Symbolik der Wallfahrt nach Stará Boleslav (Alt Bunzlau) im 17. Jahrhundert, in: Lehman, H. Trepp, A.-Ch. (edd.): Im Zeichen der Krise. Religiosität im Europa des 17. Jahrhunderts, Göttingen 1999
Ducreux, M.-El.: Symbolický rozměr poutě do staré Boleslavi, in: ČČH 95/1997
Fučíková, E.: a kol. (edd.): Rudolf II. a Praha. Císařský dvůr a rezidenční město jako kulturní a duchovní centrum střední Evropy. Katalog vystavených exponátů, Praha 1997
Glomski, Jacqueline L.: Patronage and humanist literature in the age of Jagiellons: court and career in the writing of Rudolf Agricola Junior, Valentin Eck, and Leonard Cox, London 2007
Hejnic, O.: Příspěvky k životopisu humanisty a iluminátora Jana Táborského z Klokotské Hory, in: Památky archeologické a místopisné, seš. 3, 23/1908
Hrejsa, Ferd.: Česká konfese, její vznik, podstata a dějiny, Praha 1912
Hrejsa, Ferd.: Česká reformace, Praha 1917
Hrubá, M.: Možnosti studia předbělohorských testamentů a inventářů pozůstalostí v královských městech severozápadních Čech, in: Hrubá, M. (red.), Města severozápadních Čech v raném novověku, AUP Phil. et Hist. IV., Studia Historica IV./ 2000
Hrubá, M.: Bratrstva a cechy z pohledu měšťanských testamentů královských měst severozápadních Čech v předbělohorské době, in: Od středověkých bratrstev k moderním spolkům, Praha 2000
Chytil, K.: Umění v Praze za Rudolfa II., Praha 1904
Chytil, K: Malířství pražské 15. a 16. věku a jeho cechovní kniha staroměstská z let 1490-1582, Praha 1906
Janáček, Jos.: Rudolf II. a jeho doba, Praha 2003
Janáček, Jos.: České dějiny. Doba předbělohorská. 1526-1547, Praha 1984
Jedin, H.: Kardinal Caesar Baronius. Der Anfang der katholischen Kirchengeschichtschreibung im 16. Jahrhundert, Mnichov 1978
Kratochvílová, M.: Severočeské iluminované graduály, Diplomová práce, Praha UK 2002
Kropáček, J.: České kancionály 16. století a iluminátor Fabián Puléř, Diplomová práce, Praha UK 1952
Kuthan, J. Šmied, M.: Korunovační řád českých králů, Praha 2009
Linka, J.: Kult českých patronů v díle Jiřího Fera-Plachého SJ, in: Čornejová, I. (ed.): Úloha církevních řádů při pobělohorské rekatolizaci, Praha 2003
Macek, Jos.: Víra a zbožnost jagellonského věku, Praha 2001
Macek, Jos.: Jagellonský věk v českých zemích (1471-1526). Díl 1: hospodářská základna a královská moc, Praha 1992
Macek, Jos.: Jagellonský věk v českých zemích (1471-1526). Díl 2: šlechta, Praha 1994
Macek, Jos.: Jagellonský věk v českých zemích (1471-1526). Díl 3: města, Praha 1998
Mikulec, J.: Barokní náboženská bratrstva v Čechách, Praha 2000
Mikulec, J.: Rekatolizace šlechty v Čechách. Čí je země toho je i náboženství, Praha 2005
Mikulec, J.: Katolický zemský patriotismus Harantovy doby, in: Historie - Otázky - Problémy, 1/2009
Mikulec, J.: Tradice a symbolika české státnosti u barokních vlastenců, in: Malý, K. Soukup, L. (edd.): Vývoj české ústavnosti v letech 1618-1918, Praha 2006
Neumann, J.: Rudolfinské umění I. a II., Umění, 25/1977, 26/1978
Pánek, Jar.: Zápas o Českou konfesi, Praha 1991
Pánek, Jar.: Stavovská opozice a její zápas s Habsburky 1547-1577. K politické krizi feudální třídy v předbělohorském českém státě. Praha 1982
Pešek, Jiří: Měšťanská vzdělanost a kultura v předbělohorských Čechách 1547-1620 (Všední dny kulturního života), Praha 1993
Pešina, J.: Česká gotická desková malba, Praha 1976
Pudilová, J.: Dílna Jana Táborského z Klokotské Hory, Diplomová práce, Praha UK 1973
Roeder, H.: Saints and their attributes: with a guide to localities and patronage, London 1955
Royt, Jan: Poznámky k ikonografii a kultu českých zemských patronů v 17. a 18. století v Čechách, in: Sborník Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy, Dějiny umění-historie VII., Praha 2006
Royt, Jan: Obraz a kult v Čechách 17. a 18. století, Praha 1999
Royt, Jan: Sv. Jan Nepomucký, in: Karlův most, Praha 2007
Royt, Jan: Svatý Václav v úctě a umění (1), in: Svatý Václav ochránce České země, Praha 2008
Royt, J.: Pozdně gotická nástěnná malba, in: Fajt, J.: Gotika v západních Čechách (1230-1530), Praha 1996
Royt, Jan: Devoční zobrazení ve středověku a zbožnost, in: Čornejová, I. (ed.): Locus pietatis et vitae. Praha 2008
Říčan, Rud. a kol.: Čtyři vyznání. Vyznání augsburské, bratrské, helvetské a české se čtyřmi vyznáními staré církve a se čtyřmi články pražskými, Praha 1951
Šmahel, Fr.: Husitské Čechy. Struktury, procesy, ideje, Praha 2008
Šroněk, M. Horníčková, K. (edd.): Umění české reformace (katalog výstavy)- v tisku
Vacková, J.: Závěsné malířství a knižní malba v letech 1526-1620, in: Dějiny českého výtvarného umění II/1. Od počátku renesance do závěru baroka, Praha 1989, s. 93-105
Válka, Jos.: Česká společnost v 15.- 18. století. Úvod do problematiky sociálních dějin pozdního feudalismu I. Předbělohorská doba, Praha 1972
Válka, Jos.: Česká společnost v 15.- 18. století II. Bělohorská doba. Společnost a kultura manýrismu, Praha 1983
Válka, Jos.: Husitství na Moravě - Náboženská snášenlivost - Jan Amos Komenský, Praha 2005
Válka, Jos.: Doba náboženské koexistence a tolerance, Přerov 1995
Vocel, E.: Miniatury české XVI. století, in: Památky archeologické III., 1858-59
Vlnas, Vít: Jan Nepomucký, česká legenda, Praha 1993
Winkelbauer, Th.: Konfese a konverze. Šlechtické proměny vyznání v českých a rakouských zemích od sklonku 16. do poloviny 17. století, in: Český časopis historický 98/2000

Předběžná náplň práce

Náboženská situace a úcta k zemským patronům v Čechách v době předbělohorské:
Čechy, resp. země Koruny české se v průběhu 16. století vyprofilovaly v konfesijně značně pestrou mozaiku, jejíž nábožensko-politické směřování usilovalo o vytvoření prostředí, jehož právní rámec by umožňoval toleranci mezi jednotlivými náboženskými směry a tedy i jejich soužití v rámci jedné komunity. Dovršením těchto snah se stal Rudolfův Majestát, který nahradil pouze ústně schválenou Českou konfesi, jejíž nároky na právní platnost, resp. písemné potvrzení zůstávaly nevyslyšeny. Zatímco byl však Majestát prosazen cestou konfliktní, Česká konfese byla skutečnou snahou o smírné, kompromisní řešení.
Obraťme nyní svou pozornost k otázce, jakou roli v tomto prostředí hráli zemští patroni a nakolik úcta k nim odrážela nábožensko-politický vývoj českých zemí. Zemští patroni, jejichž přímluvy a ochrana měly zemi zajistit klid, mír a hojnost, se v českém prostředí těšili mimořádné úctě a tato úcta zde byla velmi silně zakořeněna. To souviselo zejména s jejich těsnou vazbou k počátkům, resp. státoprávnímu konstituování českých zemí. Vedle svatého Václava, tradicí a pak i ustanovením Karla IV. věčného panovníka zemí Koruny české, to byla zejména sv. Ludmila a sv. Vojtěch, kteří jsou významně spjati s christianizací Čech, a také sv. Vít, který byl vůbec prvním českým zemským patronem. V tomto kontextu je přirozené, že kult českých zemských patronů výrazně přesahoval do roviny nadkonfesijní a byl v podstatě nedílnou a všeobecně respektovanou součástí zemských tradic. Nadkonfesijní přístup k tradičním zemským symbolům, mezi něž lze jistě počítat i kult českých zemských patronů, se později jednoznačně projevil v postoji většiny české šlechty k tzv. očištěním chrámu sv. Víta za vlády Fridricha Falckého. Vztah k nim se často zajímavým způsobem odrážel v charakteru jejich atributů. Jakou podobu, formu a význam kult světců v jednotlivých náboženských skupinách českých zemí vykazoval, to je hlavní otázka, kterou bych se chtěla ve své prácí zabývat.
Z výše řečeného ovšem vyplývá další okruh problémů, ke kterým bych chtěla obrátit pozornost: nakolik a jakým způsobem se měnila podoba, resp. složení okruhu zemských patronů a jejich ikonografie, a to jednak z hlediska konfesijního, jednak z hlediska teritoriálního, tj. v Českém království, resp. v jednotlivých zemích Koruny české, případně v zemích habsburského soustátí. Hledání určitého nadkonfesijního jednotícího prvku ve vztahu k zemským patronům, resp. hledání paralel a rozdílů v přístupu jednotlivých konfesí, by bylo jednou z hlavních os mé práce.
Okruh zemských patronů se v průběhu času pozvolna proměňoval a zároveň rozšiřoval. Více méně přirozený vývoj byl zásadně usměrněn až katolickou reformací, resp. protireformací, kdy se kult zemských patronů stal významnou součástí jejího ideového působení. V souvislosti s tím dochází jednak k významnému rozšíření okruhu zemských patronů o některé, dosud jen lokálně uctívané světce - Ivan, bl. Hroznata, Cyril a Metoděj, bl. Mlada -jednak k vyloučení některých dříve mezi nekatolíky uctívaných osobností - mezi nimi především Mistra Jana Husa, jehož četná vyobrazení byla po Bílé hoře v souvislosti s protireformační činností důsledně likvidována a zachovala se proto pouze sporadicky - zejména právě v knižní malbě, podobně jako v poněkud menší míře v případě jeho následovníka Jeronýma Pražského. Zatímco "pobělohorskému českému nebi" se v minulosti věnovala řada historiků i kunsthistoriků (J. Mikulec, V. Vlnas, J. Royt,....), chybí bohužel dosud podobné zpracování pro dobu předcházející.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The research subject of this thesis are illuminated manuscripts, not only liturgical books but first of all musical manuscripts of the rife literary fraternities their hymn-book and graduals. These sources came up in the different religious groups both Catholics and non-Catholic. The ambition of this thesis is research of relation for Bohemian territorial Saint-Patrons and iconographic analysis of style and character of depiction in different religious environments.