Cévní zásobení a prokrvení ženské uretry ve vztahu k poruchám kontinence : stanovení vyšetřovacích metod a jejich praktické použití

• Název práce v češtině: Cévní zásobení a prokrvení ženské uretry ve vztahu k poruchám kontinence :; stanovení vyšetřovacích metod a jejich praktické použití
• Název v anglickém jazyce: Vascularity of Female Urethra in Correlation to Urinary Incontinence :; Diagnostic Algorithms and Its Clinical Implications
• Klíčová slova: Uretra, perfuze uretry, inkontinence moči, ultrazvuk, polypropylenová síťka, jizvení, zkrabacení
• Klíčová slova anglicky: Urethra, urethral perfusion, urinary incontinence, ultrasound, polypropylen implants, shrinkage
• Akademický rok vypsání: 2010/2011
• Typ práce: disertační práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Klinika gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN (11-00790)
• Vedoucí / školitel: prof. MUDr. Alois Martan, DrSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 06.03.2009
• Datum zadání: 06.03.2009
• Datum a čas obhajoby: 09.03.2011 14:00
• Místo konání obhajoby: Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK
• Datum odevzdání elektronické podoby: 26.11.2010
• Datum proběhlé obhajoby: 09.03.2011
• Předmět: Obhajoba dizertační práce (B90002)
• Oponenti: prof. MUDr. Michael Halaška, DrSc.

Předběžná náplň práce

ABSTRAKT
Úvod: Kontinence moči u žen je zajišťována zevním a vnitřním mechanismem. Vnitřní mechanismus, tj. vliv vlastní stavby uretry, inervace, perfuze submukozních plexů apod., nejsou v klinické praxi vyšetřovány. Dlouhodobě je známa souvislost inkontinence a rekonstrukčních výkonů. Nedílnou součástí všech reparačních procesů jsou faktory ischemie a neovaskularizace. Můžeme očekávat, že hojení a jizvení může mít vliv na vnitřní uzávěrový mechanismus. Rekonstrukční výkony se syntetickými implantáty patří mezi operace, kde se jizvící proces projevuje ve větší míře.
Metodika: Do studie jsme zařadili pacientky s defektem předního kompartmentu a randomizovali je do 3 skupin dle operační techniky a inzerce implantátu. Pacientky byly vyšetřeny před a po operaci ultrazvukem, včetně Dopplerovského vyšetření perfuze, a urodynamického vyšetření. Pooperační ultrazvukové vyšetření bylo provedeno 4. pooperační den a 3-5 měsíců po operaci. Byla studována korelace ultrazvukových a urodynamických parametrů.
Výsledky: Celkem jsme zařadili 87 pacientek. Neprokázali jsme korelaci mezi morfologickými změnami způsobenými operacemi a stupněm inkontinence. Metodika hodnocení perfuze oblasti uretry a uretrovezikální junkce pro svou nepřesnost znemožnila korelaci s?ostatními parametry. Maximální uretrální tlak nekoreloval s maximálním průměrem uretry. Operace s implantáty způsobila zesílení přední stěny poševní proti operaci bez implantátů. Pooperační velikost implantátu je po 3-5 měsících více ovlivněna operační technikou než jizvením. Jizvení způsobí 17 % a 18 % ztráty rozměru implantátu.
Souhrn: Metodika měření perfuze uretry a urogenitální oblasti neumožňuje přesné hodnocení prokrvení. Nejsme schopni na základě ultrazvukového vyšetření predikovat vznik úniku moči, nebo naopak její vyléčení při rekonstrukčních výkonech pánevního dna. Poprvé jsme pomocí ultrazvuku rozlišili časné a pozdní postimplantační změny polypropylenového implantátu. Naše práce definovala standard v monitoraci implantátů zařazením časného pooperačního vyšetření. V případě, že toto vyšetření není provedeno, stanovili jsme orientační hranici retrakce kolem 17 %.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

ABSTRACT
Introduction: Intrinsic and extrinsic urethral factors play a significant role in urinary continence mechanism in women. Urethral wall structure including inervation, perfusion of submucosal layer etc. is not? clinically assessed despite its important role in urethral closure function.? The association of incontinence and pelvic floor reconstructive surgery is well known. Every postoperative healing process is associated with factors of ischemia and neovascularisation. According those facts we would expect that the healing and scaring should involve intrinsic urethral mechanism.? After reconstructive surgery Implants further increase scaring process.
Methods: In our study we included patients with anterior compartment defect. We randomized patients into three interventional arms according the surgical approach and use of implants. Before and 3-5 month after the surgery we performed urodynamic studies and pelvic floor ultrasound examination, including Doppler for urethral perfusion assessment. Another early ultrasound scan was added forth day after surgery. We correlated ultrasound and urodynamic parameters.
Results: We randomized 87 patients. We couldn?t find any correlation between the morphologic changes and severity of incontinence. Methods for urethral perfusion assessment showed high inaccuracy therefore where unsuitable for further correlations with another parameters. Maximum closing pressure did not correlate with urethral wall thickness. Implants increased vaginal wall thickness in comparison to surgery without implants. Surgical technique is responsible for postoperative change of the implants dimension loss rather than healing process, which is only 17 % - 18 %.
Conclusion: Methodology of urethral blood perfusion assessment does not allow correct analysis. We didnt find any ultrasound parameters for prediction of urethral function after anterior vaginal wall reconstructive surgery. We were able for the first time differentiate early and late postoperative changes of polypropylen implants. We have defined standard for implants monitoring including the early postoperative ultrasound scan. In case of unavailability of those data we have determined the approximated value of retraction on 17%.