Simpsonův paradox

• Název práce v češtině: Simpsonův paradox
• Název v anglickém jazyce: Simpson's paradox
• Akademický rok vypsání: 2009/2010
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky (32-KPMS)
• Vedoucí / školitel: doc. RNDr. Arnošt Komárek, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 05.10.2009
• Datum zadání: 05.10.2009
• Datum a čas obhajoby: 20.06.2011 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 26.05.2011
• Datum odevzdání tištěné podoby: 27.05.2011
• Datum proběhlé obhajoby: 20.06.2011
• Oponenti: doc. Mgr. Michal Kulich, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Student(ka) se seznámí se Simpsonovým paradoxem, přehledně ho popíše a s pomocí vlastních znalostí statistiky vysvětlí důvody pro jeho výskyt. V literatuře vyhledá a shrne některé jeho případy v praxi. Studijní literatura bude k dispozici v angličtině, práce bude psána v češtině nebo slovenštině.

Alespoň pasivní znalost angličtiny nutná.

Úspěšné absolvování předmětů NSTP022, NMAA001, NMAA002, NMAA003, NMAA004 (či jejich ekvivalentů) do okamžiku zápisu bakalářské práce nutné.

Seznam odborné literatury

Agresti, A. (2002). Categorical Data Analysis, Second Edition. Hoboken: John Wiley and Sons. ISBN 0-471-36093-7.

Blyth, C. R. (1972). On Simpson's paradox and the sure-thing principle. Journal of the American Statistical Association, 67, 364-366.

Davis, L. J. (1989). Intersection union tests for strictly collapsibility in three-dimensional contingency tables. Annals of Statistics, 17, 1693-1708.

Dong, J. (1998). Simpson's paradox. Pp. 4108-4110 in Encyclopedia of Biostatistics, vol. 5. Chichester: John Wiley and Sons.

Pavlides, M. G., Perlman, M. D. (2009). How likely is Simpson's paradox? The American Statistician, 63, 226-233.

Samuels, M. L. (1993). Simpson's paradox and related phenomena. Journal of the American Statistical Association, 88, 81-88.

Simpson, E. H. (1951). The interpretation of interaction in contingency tables. Journal of the Royal Statistical Society, Series B, 13, 238-241.

Wagner, C. H. (1982). Simpson's paradox in real life. The American Statistician, 36, 46-48.

Wardrop, R. L. (1995). Simpson's paradox and the hot hand in basketball. The American Statistician, 49, 24-28.

Předběžná náplň práce

Simpsonův paradox ve statistice byl popsán již koncem 19. století a nemá žádnou souvislost s nejmenovaným animovaným seriálem. Jedná se o situaci, kdy se závislost mezi dvěma znaky kvalitativně změní, jestliže uvážíme vliv znaku třetího. Příkladem může být závislost procenta tělního tuku na výšce, jenž je rostoucí (čím delší člověk, tím více tuku), avšak odstraníme-li vliv hmotnosti, závislost se změní na klesající (při jinak shodné hmotnosti, čím delší člověk, tím méně tuku). Důvodem je silná korelace mezi výškou a hmotností. V případě, že se konzument statistické analýzy snaží chybně používat statistické modely k určování příčinných souvislostí, může Simpsonův paradox vést k nesmyslným závěrům (vyhovujícím požadavkům konzumenta...).

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

Simpson's paradox in statistics has been described already at the end of 19th century. It deals with interpretation of dependencies between two factors when there is another variable strongly related to the first two factors.