Laik a jeho povolání ke svatosti. Pokoncilní perspektiva

• Název práce v češtině: Laik a jeho povolání ke svatosti. Pokoncilní perspektiva
• Název v anglickém jazyce: The Layman and his Vocation to the Holiness. The Postconciliar Perspective
• Klíčová slova: laik, svatost, dokumenty, literatura, povolání, křesťan
• Klíčová slova anglicky: layman, holines, documents, literature, occupation, Christian
• Akademický rok vypsání: 2008/2009
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra teologické etiky a spirituální teologie (do 2018) (26-KTE)
• Vedoucí / školitel: ThLic. Pavel Vojtěch Kohut, Th.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 27.10.2009
• Datum zadání: 27.10.2009
• Datum a čas obhajoby: 13.06.2012 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 30.03.2012
• Datum odevzdání tištěné podoby: 14.04.2012
• Datum proběhlé obhajoby: 13.06.2012
• Oponenti: doc. RNDr. ThLic. Karel Sládek, Ph.D.

Zásady pro vypracování

1. Positum práce tvoří koncilní dokumenty a dokumenty pokoncilního magisteria, týkající se laiků, budiž ovšem přihlíženo také k hojné sekundární literatuře na toto téma pokoncilního data.
2. Stanovuji následující pracovní osnovu:
I. Dějinná geneze a teologická východiska laického stavu
II. Základní rozměry laických spiritualit
III. Charakteristiky laické svatosti
3. První část práce ať ozřejmí problematickou genezi a vývoj laického stavu (s ohledem na utváření klerického a řeholního stavu jako jakýsi "zbytek" věřících) a načrtne současné teologické pojetí laika na základě iniciačního zasvěcení ke všeobecnému kněžství a světský ráz ("indoles saecularis") laika. Je dobré, aby tato část zdůraznila napětí, existující mezi historickým vznikem a vývojem na straně jedné, a současným teologickým pojímáním na straně druhé.
4. Druhá část ať zmapuje tři antinomické ("pólové") dvojice možných podob laických spiritualit: manželství a rodina - zasvěcený život laiků, lidová zbožnost - církevní hnutí a společensko-politická angažovanost - církevní služby. Z této části ať zřetelně vyniká bohatost podob laických spiritualit, a tím i základní požadavek na laickou svatost: "vtělenost" do konkrétního způsobu života.
5. Třetí část práce ať naopak ozřejmí společné prvky laické svatosti tím, že nejprve ozřejmí teologický pojem svatosti věřících, následně přiblíží teologickou povahu laické svatosti a nakonec (na základě druhé části) zdůrazní jako typický projev laické svatosti pluralitu životních modelů.

Seznam odborné literatury

Prameny:
Věroučná konstituce o církvi Lumen gentium, in: Dokumenty II. vatikánského koncilu, 2. vydání, Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2002
Dekret o apoštolátu laiků Apostolicam actuositatem, in: Dokumenty II. vatikánského koncilu, 2. vydání, Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2002
Dekret o misijní činnosti církve Ad gentes, in: Dokumenty II. vatikánského koncilu, 2. vydání, Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2002
Jan Pavel II.: Christifideles laici. Posynodní apoštolský list, Praha: Zvon, 1996
Jan Pavel II.: Familiaris consortio. Apoštolská adhortace, Praha: Zvon, 1992
Kongregace pro bohoslužbu a svátosti: Direktář o lidové zbožnosti a liturgii, Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2007

Sekundární literatura:
Misztal Henryk: Svatí a blahoslavení laici, Olomouc: Matice cyrilometodějská, 2004
Neuner Peter:, Laici a klérus? Společenství Božího lidu, Praha: Vyšehrad, 1998
Boublík Vladimír: Boží lid, Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997
Kohut Pavel Vojtěch: Všeobecné povolání ke svatosti, in: MKR Communio 4 (2003) 267-283
Kurt Koch: Konfrontace nebo dialog? Palčivé otázky dneška a křestanská víra, Praha: Vyšehrad, 2000

Předběžná náplň práce

1. Positum práce tvoří koncilní dokumenty a dokumenty pokoncilního magisteria, týkající se laiků, budiž ovšem přihlíženo také k hojné sekundární literatuře na toto téma pokoncilního data.
2. Stanovuji následující pracovní osnovu:
I. Dějinná geneze a teologická východiska laického stavu
II. Základní rozměry laických spiritualit
III. Charakteristiky laické svatosti
3. První část práce ať ozřejmí problematickou genezi a vývoj laického stavu (s ohledem na utváření klerického a řeholního stavu jako jakýsi "zbytek" věřících) a načrtne současné teologické pojetí laika na základě iniciačního zasvěcení ke všeobecnému kněžství a světský ráz ("indoles saecularis") laika. Je dobré, aby tato část zdůraznila napětí, existující mezi historickým vznikem a vývojem na straně jedné, a současným teologickým pojímáním na straně druhé.
4. Druhá část ať zmapuje tři antinomické ("pólové") dvojice možných podob laických spiritualit: manželství a rodina - zasvěcený život laiků, lidová zbožnost - církevní hnutí a společensko-politická angažovanost - církevní služby. Z této části ať zřetelně vyniká bohatost podob laických spiritualit, a tím i základní požadavek na laickou svatost: "vtělenost" do konkrétního způsobu života.
5. Třetí část práce ať naopak ozřejmí společné prvky laické svatosti tím, že nejprve ozřejmí teologický pojem svatosti věřících, následně přiblíží teologickou povahu laické svatosti a nakonec (na základě druhé části) zdůrazní jako typický projev laické svatosti pluralitu životních modelů.1. Positum práce tvoří koncilní dokumenty a dokumenty pokoncilního magisteria, týkající se laiků, budiž ovšem přihlíženo také k hojné sekundární literatuře na toto téma pokoncilního data.
2. Stanovuji následující pracovní osnovu:
I. Dějinná geneze a teologická východiska laického stavu
II. Základní rozměry laických spiritualit
III. Charakteristiky laické svatosti
3. První část práce ať ozřejmí problematickou genezi a vývoj laického stavu (s ohledem na utváření klerického a řeholního stavu jako jakýsi "zbytek" věřících) a načrtne současné teologické pojetí laika na základě iniciačního zasvěcení ke všeobecnému kněžství a světský ráz ("indoles saecularis") laika. Je dobré, aby tato část zdůraznila napětí, existující mezi historickým vznikem a vývojem na straně jedné, a současným teologickým pojímáním na straně druhé.
4. Druhá část ať zmapuje tři antinomické ("pólové") dvojice možných podob laických spiritualit: manželství a rodina - zasvěcený život laiků, lidová zbožnost - církevní hnutí a společensko-politická angažovanost - církevní služby. Z této části ať zřetelně vyniká bohatost podob laických spiritualit, a tím i základní požadavek na laickou svatost: "vtělenost" do konkrétního způsobu života.
5. Třetí část práce ať naopak ozřejmí společné prvky laické svatosti tím, že nejprve ozřejmí teologický pojem svatosti věřících, následně přiblíží teologickou povahu laické svatosti a nakonec (na základě druhé části) zdůrazní jako typický projev laické svatosti pluralitu životních modelů.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

First Positum work consists of documents and conciliar magisterium postconciliar documents relating to the laity, let him be taken into account but also the abundant secondary literature on this topic postconciliar data.
Second It sets out the following business structure:
I. The genesis of the historical and theological bases of state secular
II. Basic dimensions of lay spirituality
III. Characteristics lay holiness
3th The first part becomes clear whether the problematic genesis and development of the lay state (with respect to the formation spiritual and religious status as a "remnant" of believers) and outline the current theological concept of a lay person on the basis of initiation to the general dedication to the priesthood and the secular character ("indoles saecularis") layman . It is good that this part stressed the tension that exists between the historical origins and development on the one hand, and contemporary theological conception the other.
4th The second part will map both three antinomity ("area"), two possible forms of lay spirituality: marriage and family - dedicated to the life of the laity, popular devotion - religious movements and socio-political engagement - church services. In this section stands out clearly both the richness of forms of lay spirituality, and thus lay the essential requirement of holiness: "incarnation" in a particular way of life.
5th The third part becomes clear whether the contrary, the general common elements of holiness by first demonstrating the theological concept of holiness believers, then zooms general theological nature of holiness, and finally (on the basis of the second part) stress as a typical manifestation of holiness lay plurality of live of models.