Daň z vína z pohledu práva Evropské unie

• Název práce v češtině: Daň z vína z pohledu práva Evropské unie
• Název v anglickém jazyce: Taxation of wine from the viewpoint of legal regulations of the European Union
• Klíčová slova: Evropská unie, harmonizace, nepřímé daně, spotřební daň, daň z alkoholických nápojů, daň z vína, Komise, členský stát, vnitřní trh, režim s podmíněným osvobozením od daně, zboží podléhající spotřební dani.
• Klíčová slova anglicky: European Union, harmonization, indirect taxes, excise duty, taxation of alcoholic beverages, taxation of wine, Commission, member state, internal market, suspension of excise duty, excise goods.
• Akademický rok vypsání: 2007/2008
• Typ práce: disertační práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra finančního práva a finanční vědy (22-KFP)
• Vedoucí / školitel: prof. JUDr. Marie Karfíková, CSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 26.02.2008
• Datum zadání: 26.02.2008
• Datum a čas obhajoby: 16.09.2013 09:00
• Místo konání obhajoby: PF UK místnost č. 412
• Datum odevzdání elektronické podoby: 15.07.2013
• Datum proběhlé obhajoby: 16.09.2013
• Oponenti: prof. JUDr. Hana Marková, CSc.

Předběžná náplň práce

Problematika naplnění státního rozpočtu je věčným tématem, které je možné prohlásit za aktuální v jakékoli fázi hospodářského cyklu, tím spíše v době recese. V reakci na nástup finanční krize se vždy objeví potřeba nacházet nové zdroje financování vládních výdajů. I když zdanění vína je v tomto ohledu tématem spíše marginálním, je třeba si položit otázku, proč tomu tak je a zda není právě v této oblasti skrytý potenciál. Daň z vína však hraje významnou roli nejen jako příjem státního rozpočtu, nýbrž jako nástroj regulace spotřeby této komodity, jež je negativně vnímána z hlediska lidského zdraví. Uvalení spotřební daně z vína dále neovlivňuje pouze chování spotřebitelů, má totiž dopady i na rostlinnou výrobu v tomto odvětví.
Celá problematika zároveň získává úplně jinou dimenzi tím, že oblast zdanění vína patří k oblastem, jež podléhají harmonizaci ze strany Evropské unie. V době globalizace a stále se prohlubující evropské integrace je důležité umět z těchto aspektů ekonomiky vytěžit maximum. V souvislosti s harmonizací daňových systémů členských států Evropské unie se nabízí otázka využití potenciálu jednotného vnitřního trhu k získání předního postavení mezi světovými ekonomickými hráči. Tento potenciál však není možné využít, pokud harmonizace nedosáhne dostatečného stupně a pokud nebude adekvátně odrážet aktuální potřeby jak jednotlivých členských států, tak Evropské unie jako celku.
Disertační práce se proto věnuje právě právní úpravě selektivních spotřebních daní, konkrétně zdanění vína v kontextu evropského práva. Harmonizační snahy v této oblasti urazily již dlouhou cestu, když první snahy o harmonizaci sahají až do samotných počátků evropské integrace. Disertační práce se celým historickým vývojem evropské právní úpravy zdanění vína zabývá, přičemž poukazuje i na nástroje, které byly v jednotlivých fázích využívány, ať už se jedná o normy primárního evropského práva, evropské právo sekundární nebo judikaturu Soudního dvora. Harmonizace daně z vína k dnešnímu dni dosáhla relativně vysokého stupně, když se podařilo sjednotit nejen základ daně, ale také základní principy a techniky výběru daně. K usnadnění využití jednotného vnitřního trhu přispívá i harmonizace nepřímá prováděná pomocí sbližování právních norem i v ostatních odvětvích práva, zejména pak práva daňového procesu a práva vinařského.
Při bližším rozboru všech dotčených evropských právních norem je však nutné konstatovat, že proces harmonizace daně z vína stále ještě nebyl dovršen a v současnosti již delší dobu stagnuje. Právě takový rozbor disertační práce nabízí, čímž zároveň i poukazuje na prostor pro harmonizaci další či pro případné odstranění nedostatků současné evropské právní úpravy. Zároveň disertační práce v tomto směru nabízí odpovědi na to, proč k současné stagnaci došlo, a detekuje oblasti, u kterých je dosažení konsensu mezi členskými státy složité, ne-li nemožné. Disertační práce mapuje preference jednotlivých členských států, jejich ekonomickou situaci, stejně jako jejich pozici na světovém trhu s vínem. Pomocí komparace jednotlivých právních úprav zdanění vína je ukázáno, jakým způsobem byla provedena transpozice evropského práva týkajícího se zdanění vína. Upozorněno je i na specifika jednotlivých členských zemí. Z představených charakteristik jednotlivých států je usuzováno na pravděpodobnost dalšího pokroku v procesu harmonizace, jímž je nyní sladění sazeb daně z vína či alespoň jejich přiblížení.
V rámci disertační práce je potvrzeno, že diversita členských zemí EU je pro Evropu typická a neodmyslitelná. I kvůli ní zde ne zcela funguje proces spontánního přibližování daňových řádů. Z hlediska zdanění vína je možné evropské státy rozdělit na tři skupiny – vinařské velmoci, které jsou proti zdanění vína a snaží se prosadit co možná nejnižší daňové sazby; státy severské, u nichž pěstování a konzumace vína nemá tradici a preferováno je spíše naplnění státního rozpočtu spolu s potíráním alkoholismu; a konečně státy, jež nejsou ani jedním z extrémů a víno sice zdaňují, pouze však nízkou sazbou. Jelikož schválení každé normy sekundárního evropského práva závazné pro zdanění vína v EU vyžaduje jednomyslný souhlas všech členských zemí, bude další harmonizace daně z vína stále složitější, čím více se bude Evropská unie rozšiřovat. Nalézt kompromis mezi dvaceti sedmi národními zájmy a jejich specifiky bude čím dál tím komplikovanější a prostor pro přiblížení právních řádů bude nutné hledat v souvisejících oblastech. Momentálně se takovou oblastí s velkým potenciálem pro sbližování jeví harmonizace správy daní a potírání daňových podvodů.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The issues of assurance of sources for national budgets are eternal topics which are apparently current in any phase of the economic cycle, and it holds still more for the period of recession. In response to the outbreak of a financial crisis it is always possible to see the needs of finding new sources of financing of government expenses. Even though taxation of wine is rather a marginal topic in this regard, it is necessary to ask why this is so and whether it is not just this area that hides a large potential. Taxation of wine, however, plays an important role not only as a source of incomes for the state budget, but also as a tool of regulation of consumption of this commodity, which is negatively perceived from the viewpoint of human health. The imposition of taxation of wine does not influence consumers’ behaviour only, but it has also impacts on plant production in this sector.
At the same time, the entire issue acquires an absolutely different dimension through the fact that the area of taxation of wine belongs among the fields which are subject to harmonisation on the part of the European Union. At the time of globalisation and continually intensifying European integration it is important to be able to gain maximum yields from these aspects of the economy. In connection with harmonisation of tax systems of the members states of the European Union it is possible to ask a question concerning the use of the potential of the single internal market to achieve a leading position among the world’s economic players. This potential cannot, however, be used unless harmonisation achieves a sufficient level and unless it can adequately reflect current needs of both individual member states and of the European Union as a whole.
That is why this Dissertation deals just with legal regulations relating to selective excise duties, namely with taxation of wine in the context of European law. Harmonisation efforts in this field already have a long history, when the first initiatives aimed at harmonisation date back to the very beginning of the European integration. The Dissertation deals with the entire historical development of European legal regulations aimed at taxation of wine, and at the same time it refers also to the tools which were used in individual phases, whether they are standards of primary European law, secondary European law or case law of the Court of Justice of the European Union. Harmonisation of taxation of wine as of this day has achieved a relatively high degree, when it is possible to unify not only the tax base, but also basic principles and techniques used for collection of the tax. Facilitation of the use of the single internal market is supported also by indirect harmonisation carried out with the help of approximation of legal standards also in other branches of law, especially the tax rules of procedure and wine making law.
Nevertheless, with regard to a detailed analysis of all concerned European legal regulations it is necessary to state that the process of harmonisation of taxation of wine has not been completed yet and that it has been stagnating for quite a long time. The Dissertation offers just an analysis focused on these aspects, whereby it points out, at the same time, the space for further harmonisation or possible remedy of defects of the current European legal regulations. At the same time, this Dissertation explains, in this regard, why the present stagnation has occurred, and identifies the areas where it is difficult (or even impossible) to achieve consensus among the member states. The Dissertation maps preferences of individual member states, their economic situation, as well as their position on the world wine market. With the help of comparison of individual legal regulations concerning taxation of wine it is shown in what way the transposition of European legal regulations concerning taxation of wine has been carried out. Specifics of individual member states are highlighted as well. The review of presented characteristics of individual member states is used as a base for the deriving of probability of further progress in the harmonisation process which is now aimed at the equalising of wine tax rates or at least at their approximation.
Within the framework of the Dissertation it is confirmed that diversity of member states of the EU is typical of Europe and is indispensable. Also due to this diversity, the process of spontaneous approximation of tax rules is not fully functional here. From the viewpoint of taxation of wine it is possible to divide European states into three groups – wine powers which are against taxation of wine and try to support the wine tax rates as low as possible; Nordic countries where grapes growing and wine consumption do not have a tradition and where governments prefer rather revenues for state budgets together with fighting alcoholism; and finally the countries which do not represent either of these extremes and practise some taxation of wine, but with a low tax rate only. Since approval of any standard of secondary European law binding on taxation of wine in the EU requires the unanimous consent of all member states, further harmonisation of taxation of wine will be more and more complex with further extension of the European Union. It will be always more and more complicated to achieve a compromise among twenty-seven national interests and their specifics and it will be necessary to search for space for approximation of legal rules in associated areas. At present it is especially harmonisation of tax administration and fighting against tax frauds that seem to be such an area with a huge potential for approximation.