Pozdní fáze formování velkých planet sluneční soustavy
Název práce v češtině: | Pozdní fáze formování velkých planet sluneční soustavy |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Late phases of the formation of the giant planets in the Solar System |
Akademický rok vypsání: | 2007/2008 |
Typ práce: | bakalářská práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Astronomický ústav UK (32-AUUK) |
Vedoucí / školitel: | doc. Mgr. Miroslav Brož, Ph.D. |
Řešitel: | skrytý![]() |
Datum přihlášení: | 03.10.2007 |
Datum zadání: | 03.10.2007 |
Datum a čas obhajoby: | 23.06.2009 00:00 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 23.06.2009 |
Datum proběhlé obhajoby: | 23.06.2009 |
Oponenti: | prof. RNDr. David Vokrouhlický, DrSc. |
Zásady pro vypracování |
1) Seznámit se s přehledovou literaturou k tématu migrace planet.
2) Použít software pro N-částicové simulace planetesimálního disku. 3) Popsat pravděpodobný vývoj drah Uranu a Neptunu. |
Seznam odborné literatury |
Chambers, J. E.: A Hybrid Symplectic Integrator that Permits Close
Encounters between Massive Bodies. MNRAS, 304, 793-799 (1999). Tsiganis, K., Gomes, R., Morbidelli, A., Levison, H. F.: Origin of the orbital architecture of the giant planets of the Solar System. Nature, 435, 7041, 459-461 (2005). Levison, H.F., Morbidelli, A., Gomes, R., Backman, D.: Planet Migration in Planetesimal Disks. in Protostars and Planets V. Eds. B. Reipurth, D. Jewitt, and K. Keil University of Arizona Press, Tucson, 2006 |
Předběžná náplň práce |
Planety sluneční soustavy vznikly postupnou akrecí planetesimál
a planetárních embryí v protoplanetárním disku; v případě obřích planet došlo též ke gravitačnímu kolapsu okolního plynu. Nezanedbatelná část planetesimál ale i poté obíhala okolo Slunce samostatně, gravitačně působily na planety a způsobovaly podstatné změny jejich velkých poloos (migraci). V současnosti nejúspěšnější teorií, popisující tuto fázi, je Nice model (Tsiganis, 2005). Postuluje existenci disku planetesimál za Neptunem o celkové hmotnosti 30-50 M_Země. Úkolem studenta je: 1) kriticky zhodnotit pozorovaná fakta o planetách a planetkách, podporující teorii o migraci planet; 2) vyzkoušet N-částicové numerické integrace disku planetesimál symplektickým integrátorem z balíku Mercury (Chambers, 1999; http://www.arm.ac.uk/~jec/), například sledovat oscilace velkých poloos planet v závislosti na uvažovaném počtu planetesimál, případně je možné porovnávat N-částicové simulace s jednoduššími modely migrace; 3) diskutovat možné orbitální historie planet Uran a Neptun. |