Modelování tvaru planetek
| Název práce v češtině: | Modelování tvaru planetek |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | Asteroid shape modellig |
| Akademický rok vypsání: | 2006/2007 |
| Typ práce: | diplomová práce |
| Jazyk práce: | čeština |
| Ústav: | Astronomický ústav UK (32-AUUK) |
| Vedoucí / školitel: | doc. Mgr. Josef Ďurech, Ph.D. |
| Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
| Datum přihlášení: | 31.10.2006 |
| Datum zadání: | 31.10.2006 |
| Datum a čas obhajoby: | 05.06.2008 00:00 |
| Datum odevzdání elektronické podoby: | 05.06.2008 |
| Datum proběhlé obhajoby: | 05.06.2008 |
| Oponenti: | Mgr. Petr Scheirich, Ph.D. |
| Zásady pro vypracování |
| Teoretická část - nastudování literatury týkající se určování tvaru a rotačního
stavu planetek metodou inverze světelných křivek. Aplikace této metody na vhodnou planetku. Praktická část - pořízení několika světelných křivek vybrané planetky (pomocí 65-cm dalekohledu v Ondřejově), kombinace těchto nových měření se staršími daty, odvození tvaru a rotačního stavu planetky. |
| Seznam odborné literatury |
| Kaasalainen et al. (2002): Asteroid models from disk-integrated data, in Asteroids III, eds. Bottke, Cellino, Paolicchi, Binzel
Warner: A practical guide to lightcurve photometry and analysis, Springer 2006 Kaasalainen & Torppa (2001): Optimization Methods for Asteroid Lightcurve Inversion. I. Shape Determination, Icarus 153, 24 Kaasalainen et al. (2001): Optimization Methods for Asteroid Lightcurve Inversion. II. The Complete Inverse Problem, Icarus 153, 37 Kaasalainen et al. (2002): Models of Twenty Asteroids from Photometric Data, Icarus 159, 369 a další dle doporučení vedoucího |
| Předběžná náplň práce |
| Metoda inverze světelných křivek umožnuje určit tvar asteroidu na základě analýzy jeho světelných
křivek z několika opozic. Dosud byla tato metoda aplikována asi na sto těles. U dalších několika desítek těles je potřeba přidat jen několik kvalitních pozorování z další opozice a bude možné jednoznačně odvodit jejich tvar. Cílem práce je vybrat vhodnou planetku s dostatečným množsvím archivních fotometrických dat, provést její fotometrická měření universitním dalekohledem v Ondřejově, a odvodit fzyikální model. Nezbytným předpokladem úspěchu je osvojení si metody inverze světelných křivek. |
| Předběžná náplň práce v anglickém jazyce |
| The lightcurve inversion method enables us to derive asteroid shapes from their lightcurves observed during
several apparitions. This method has been applied to about one hundred targets so far. There are tens of other asteroids such, that only a few additional observations from a next opposition would be sufficient for an unambiguous shape determination. The aim of this work is to select an asteroid with sufficient amount of archive photometric data, to carry out new photometric observations of this asteroid by means of the university telescope in Ondřejov, and to derive its physical model. Good understanding of the lightcurve inversion method will be inevitable. |