Modelování seismického zdroje
| Název práce v češtině: | Modelování seismického zdroje |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | Modeling of the seismic source |
| Akademický rok vypsání: | 2005/2006 |
| Typ práce: | diplomová práce |
| Jazyk práce: | čeština |
| Ústav: | Katedra geofyziky (32-KG) |
| Vedoucí / školitel: | doc. RNDr. Ctirad Matyska, DrSc. |
| Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
| Datum přihlášení: | 01.03.2006 |
| Datum zadání: | 01.03.2006 |
| Datum a čas obhajoby: | 25.09.2007 00:00 |
| Datum odevzdání elektronické podoby: | 25.09.2007 |
| Datum proběhlé obhajoby: | 25.09.2007 |
| Oponenti: | prof. Ing. Tomáš Roubíček, DrSc. |
| Zásady pro vypracování |
| i) Diplomant se seznámí se standardní (silnou) formulací popisu seismického zdroje.
ii) Diplomant přeformuluje základní rovnice slabě, naváže zde na diplomovou práci Tomáše Perglera, která byla věnována postseismické relaxaci; v této práci však půjde zejména o modelování vlnových polí při procesu trhání. iii) Diplomant navrhne vhodnou numerickou metodu (např. kombinaci 2-D konečných prvků se spektrálním rozvojem nebo 3-D konečné prvky). iv) Pro vybrané modely trhání na zlomu diplomant provede modelování vzniku vlnového pole. |
| Seznam odborné literatury |
| *K. Aki, P.G. Richards, Quantitative Seismology, University Science Books, Sausalito, 2002.
*R. Madariaga, K.B. Olsen, Earthquake Dynamics, in: International Handbook of Earthquake and Engineering Seismology, edited by W.H.K. Lee, H. Kanamori and P.C. Jennings, Academic Press, 2002, pp. 175-193. *R. Madariaga, Earthquake source theory: a review, in: Earthquakes: Observation, Theory and interpretation, edited by H. Kanamori and E. Boschi, North-Holland, 1983, pp. 1-44. *T. Pergler, Postseismická relaxace modelů s maxwellovskou reologií, diplomová práce, MFF UK, 2004. Další práce podle pokynů vedoucího. |
| Předběžná náplň práce |
| Smyslem práce je aplikovat na problematiku generování seismických vln nové numerické
přístupy, které vycházejí ze slabé formulace příslušných rovnic. Jejich zvládnutí by pak mohlo směřovat ke studiu efektů souvisejících např. s neplanární geometrií zlomové plochy, vícenásobnými zdroji v teorii šíření nebo i s komplikovanými reologiemi při popisu dynamiky zdroje. |