Modelování rozptylu toxických látek v atmosféře při průmyslových haváriích
Název práce v češtině: | Modelování rozptylu toxických látek v atmosféře při průmyslových haváriích |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Atmospheric dispersion of toxic materials in the context of Industrial accidents |
Akademický rok vypsání: | 2007/2008 |
Typ práce: | diplomová práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Katedra fyzikální a makromol. chemie (31-260) |
Vedoucí / školitel: | prof. RNDr. Eva Tesařová, CSc. |
Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
Datum přihlášení: | 27.08.2007 |
Datum zadání: | 26.03.2008 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 02.06.2008 |
Datum proběhlé obhajoby: | 02.06.2008 |
Oponenti: | Ing. Luboš Matějíček, Ph.D. |
Předběžná náplň práce |
Tato práce je zaměřena na modelování následků úniku amoniaku z vybraných zařízení - chladícího zařízení zimního stadiónu, železniční cisterny a velkého průmyslového zásobníku. Zařízení obsahující nebezpečné látky v množstvích menších než jaké jsou stanoveny zákonem č. 59/2006 Sb. o prevenci závažných havárií, jsou nazývány tzv. "podlimitními zdroji" a často, na rozdíl od velkých průmyslových instalací, unikají pozornosti kompetentních orgánů. Riziko, které však s ohledem na možné ohrožení okolního obyvatelstva představují, je ale v mnoha případech vysoké, neboť se tyto zdroje nezřídka vyskytují i v centrech měst. Z pohledu širokého využití a také s přihlédnutím na historické "havarijní" zkušenosti představují největší riziko zařízení obsahující právě amoniak. Je dobře známo, že toxicita amoniaku je vysoká a i malé koncentrace tohoto plynu v ovzduší mohou způsobovat vážné následky. Vlastní předmět řešeného tématu je proto založen na výstupech z analýzy a hodnocení rizik objektů a zařízení, ve kterých se amoniak používá, a na které dále navazuje analýza následků, zejména s přihlédnutím na poškození zdraví lidí a složek životního prostředí. Jedním z možných scénářů úniku amoniaku ze zařízení je jeho rozptyl v atmosféře, tzv. toxický rozptyl. Pro analýzu následků tohoto scénáře za různých vnějších podmínek bylo použito celkem pěti různých softwarových nástrojů, jejichž výstupy jsou v práci presentovány, vzájemně konfrontovány a zevrubně diskutovány. Vybrané nástroje byly použity pro modelování vybraných typů havárií, jejichž průběhy jsou dobře známy z praxe. Tímto způsobem bylo možné zajistit maximální objektivnost výstupů, neboť veškerá vstupní data byla definována na základě empirických zkušeností. Externí konzultant: Ing. Miloš Paleček, CSc., Výzkumný ústav bezpečnosti práce. |