Rigorózní práce zkoumá právní úpravy poměrných volebních systémů se zaměřením na specifickou ústavní úpravu voleb v České republice. Zaměřuje se na volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, u kterých hraje zcela významnou roli článek 18 Ústavy jako ústavní regulativ požadující poměrnost volebního nastavení. Právě proporcionalita je v celé práci nejčastěji zkoumanou a skloňovanou vlastností volebních systémů. V obecné části práce se nejprve popisuje historický kontext pro volby na území Českých zemí. Dále se práce pokouší z hlediska teorie popsat základní rozdíly mezi většinovými a poměrnými volebními systémy. Konkrétně popisuje širokou škálu parametrů poměrného volebního systému, které mají vliv na výsledné složení parlamentů. Uvádí, jak často jsou dnes jednotlivé parametry volebních systémů používány v zahraničí. Kdo, kdy a proč je začal používat. Následně se práce též krátce zabývá vývojem volebního zákona pro volby do Poslanecké sněmovny od roku 1990. Ve zvláštní části dochází k aplikaci starších, současných i zvažovaných nastavení volebních systémů na reálné výsledky jednotlivých voleb do Poslanecké sněmovny od roku 1992 do roku 2021. Toto srovnání je ještě doplněno o nastavení volebního systému v některých okolních státech a další alternativní volební nastavení, jež mohou přinést zajímavý výsledek rozdělení mandátů. Vzhledem množství použitích dat pro srovnání jednotlivých nastavení, se jedná o zcela unikátní práci, která umožňuje čtenáři zkoumat jednotlivá volební nastavení z nejširšího množství hledisek. Díky tomu si může práce na závěr klást za cíl kriticky zhodnotit nejnovější volební úpravu, jež byla čerstvě jedenkrát aplikovaná a pokouší se být inovativní v navrhování dalšího směru, kterým by se volební úprava v České republice měla vydat, aby nebylo pochyb o souladu volebního zákona s článkem 18 Ústavy.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
This rigorous thesis deals with legal regulations of proportional electoral systems, focusing on the specific constitutional regulation in the Czech Republic. It focuses on the elections to the Chamber of Deputies of the Parliament of the Czech Republic in which Article 18 of the Constitution plays a very important role as a constitutional regulation requiring proportionality in the electoral setting. Proportionality is the feature of electoral systems that is most often investigated and emphasized throughout the work. The general part of the thesis first describes the historical context for the elections in the territory of the Czech lands. Furthermore, the work attempts to describe the basic differences between the majority and the proportional electoral systems from the theoretical point of view. Specifically, it describes a wide range of parameters of the proportional electoral system that influence the resulting composition of parliaments. It indicates how often individual parameters of electoral systems are used abroad today. Who, when and why started using them. The thesis also briefly discusses the evolution of the Czech electoral law since 1990. In the special part of the thesis, older, current and proposed electoral rules are applied to every concrete elections to the Chamber of Deputies since the year 1992 till the year 2021. This comparison is then complemented with the electoral settings in some neighbouring states. Considering the amount of data used to compare individual settings, this is a completely unique work that allows the reader to examine individual electoral settings from the widest number of points of view. Thanks to this, the work can finally set itself the goal of critically evaluating the latest electoral regulation, which was applied just once, and tries to be innovative in proposing the next direction in which the electoral regulation in the Czech Republic should go, so that there is no doubt about the compliance of the electoral law with Article 18 of the Constitution.
- zadáno a potvrzeno stud. odd.