Znechucení tvoří afektivní část tzv. behaviorálního imunitního systému chránící jedince před patogeny v prostředí. Míra znechucení se mění během života a liší se i mezi jednotlivci. Rozvíjí se od raného dětství a vlivem hormonálních, imunologických a psychosociálních faktorů prochází významnými změnami během celého ontogenetického vývoje. Cílem této disertační práce je studovat znechucení v období dospívání. Pomocí průřezových a longitudinálních studií se práce pokusí přinést komplexnější pohled na vývoj znechucení v tomto období doprovázeném intenzivními biologicko-psychologickými změnami. Měření znechucení proběhne jak pomocí běžně užívaných textových dotazníků tak experimentálními metodami, které využívají různé smyslové modality. Hlavním cílem je zhodnocení rozdílů a změn ve znechucení u dospívajících z evoluční perspektivy s ohledem na působení psychologických a sociálních vlivů.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
Disgust constitutes the affective component of the behavioral immune system, protecting individuals from environmental pathogens. The intensity of disgust varies throughout life and differs among individuals. It develops from early childhood and undergoes significant changes during ontogenetic development due to hormonal, immunological, and psychosocial factors. This dissertation aims to study disgust during adolescence. Using both cross-sectional and longitudinal studies, it seeks to provide a more comprehensive understanding of the development of disgust during this period, characterized by intense biological and psychological changes. Disgust will be measured using commonly used text-based questionnaires as well as experimental methods that employ various sensory modalities. The primary objective is to evaluate differences and changes in adolescent disgust from an evolutionary perspective while considering the influence of psychological and social factors.
