Vliv volnočasového klubu NAUTIS na sociální začleňování
| Název práce v češtině: | Vliv volnočasového klubu NAUTIS na sociální začleňování |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | The Impact of the NAUTIS Leisure Club on Social Inclusion |
| Klíčová slova: | poruchy autistického spektra|sociální začleňování|volnočasové aktivity|sociální vztahy|Národní ústav pro autismus|tematická analýza |
| Klíčová slova anglicky: | Autism spectrum disorders|social inclusion|leisure activities|social relationships|National Institute for Autism|thematic analysis |
| Akademický rok vypsání: | 2024/2025 |
| Typ práce: | bakalářská práce |
| Jazyk práce: | čeština |
| Ústav: | Katedra psychologie (21-KPS) |
| Vedoucí / školitel: | Mgr. Kristýna Matoušová |
| Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
| Datum přihlášení: | 03.12.2024 |
| Datum zadání: | 03.12.2024 |
| Schválení administrátorem: | bylo schváleno |
| Datum potvrzení stud. oddělením: | 02.01.2025 |
| Datum a čas obhajoby: | 17.06.2025 00:00 |
| Datum odevzdání elektronické podoby: | 12.05.2025 |
| Datum proběhlé obhajoby: | 17.06.2025 |
| Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
| Oponenti: | Mgr. et Mgr. Filip Děchtěrenko, Ph.D. |
| Zásady pro vypracování |
| Bakalářská práce si klade za cíl prozkoumat, jak volnočasový klub NAUTIS (Národní ústav pro autismus) ovlivňuje sociální vztahy, dovednosti a začlenění u dospělých osob s poruchou autistického spektra. Prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s bývalými členy klubu chce práce reflektovat jejich osobní zkušenosti a pohled na volnočasový klub, motivaci do něj docházet a zachytit jeho konkrétní přínosy v rámci sociálních interakcí. Hlavní zastřešující výzkumné otázky by se tedy daly shrnout následovně: Jak vnímají bývalí členové volnočasového klubu NAUTIS své členství a Jaký přínos pro ně mělo působení volnočasového klubu v kontextu sociálních interakcí a dovedností? V literárně přehledové části má průzkum v plánu se zaměřit na definice poruch autistického spektra, dále shrnout teorie a modernější pojetí v nových verzích manuálů a popsat specifika této populace v rámci sociálních vztahů. Poté chce předložit současné poznatky týkající se efektu volnočasových aktivit u osob s poruchami autistického spektra a na závěr představí i jiné podobně zaměřené volnočasové kluby v České republice. Volnočasový klub, provozovaný Národním ústavem pro autismus, pořádá pravidelně několik aktivit měsíčně (obvykle 5-10), kde se s účastí koordinátorů mohou většinou již dospělí členové seznamovat, sdílet své zájmy a navazovat kontakty. Akce se převážně konají v Praze, jezdí se však i na výlety mimo Prahu. Aktivity jsou různorodé (keramika, online hry, návštěvy galerií…), některé s kapacitním omezením, na jiné se klienti mohou dostavit bez oznámení. Bakalářská práce nachází oporu například ve výsledcích následujících studií. Výzkumy, které se zajímají o účinek volnočasových aktivit na socioemoční stav u osob s poruchami autistického spektra, ukázaly, že u adolescentů zaznamenávají nižší míru depresivních příznaků a osamělosti, pokud se účastní organizovaných volnočasových aktivit, zejména sportovního typu. Tyto aktivity pomáhají rozšířit jejich síť přátelství a kontaktů, a také rozvíjet sociální dovednosti, které jim mohou do budoucna usnadnit navazování a udržování kamarádství (Bohnert, 2016). Další studie potvrzují, že účast ve skupinových volnočasových aktivitách je spojena s větším počtem přátelství (Dovgan, 2018). Po roční účasti na volnočasovém skupinovém programu bylo u účastníků s poruchami autistického spektra z Madridu pozorováno jak zvýšení skóre kvality života, tak zlepšení následujících čtyř komponent: spokojenosti, nezávislosti, kompetence a sociální interakce (García-Villamisar, 2010). Z výzkumů také vyplývá, že dospělí jedinci s diagnózou poruchy autistického spektra se méně zapojují do společenských aktivit. (Myers, 2015) Zároveň pro tuto populaci ať už z důvodu nižší samostatnosti nebo kognitivním či komunikačním potížím a strachu z neznámého, existuje méně příležitostí k provozování volnočasových aktivit, což může ještě posilovat jejich izolaci a bránit jim v rozvoji jejich sociálních dovedností. Dosavadní výzkumy používají především kvantitativní metody a často je toto téma řešeno u dětské populace. Cílem práce tedy bude prozkoumat téma více do hloubky pomocí kvalitativních metod. V empirické části pomocí metody tematické analýzy práce identifikuje klíčové body a problémy. Počet rozhovorů provedených s bývalými účastníky by se pohyboval mezi 5 až 10, podle možností budou provedeny buď v online formě, případně v prostorech společnosti NAUTIS. Očekává se, že by výsledky práce mohly přispět k detailnějšímu porozumění významu organizovaných volnočasových aktivit u dospělých jedinců s poruchou autistického spektra. V praktické rovině by bakalářská práce mohla poskytnout podklady pro zkvalitnění volnočasových klubů. |
| Seznam odborné literatury |
| Bohnert, A. M., Zaff, J. F., & Lerner, R. M. (2016). More than leisure: Organized activity participation and socio-emotional adjustment among adolescents with autism spectrum disorder. Journal of Autism and Developmental Disorders, 46(8), 2637–2652.https://doi.org/10.1007/s10803-016-2783-8 Dovgan, K. N., & Owada, M. (2018). Relations among activity participation, friendship, and internalizing problems in children with autism spectrum disorder. National Autistic Society, 22(4), 750-758.https://doi.org/10.1177/1362361318775541 García-Villamisar, D. A., & Dattilo, J. (2010). Effects of a leisure programme on quality of life and stress of individuals with ASD. Journal of Intellectual Disability Research, 54(7), 611–619.https://doi.org/10.1111/j.1365-2788.2010.01289.x Bohnert, A. M., Zaff, J. F., & Lerner, R. M. (2016). More than leisure: Organized activity participation and socio-emotional adjustment among adolescents with autism spectrum disorder. Journal of Autism and Developmental Disorders, 46(8), 2637–2652.https://doi.org/10.1007/s10803-016-2783-8 Dovgan, K. N., & Owada, M. (2018). Relations among activity participation, friendship, and internalizing problems in children with autism spectrum disorder. National Autistic Society, 22(4), 750-758.https://doi.org/10.1177/1362361318775541 García-Villamisar, D. A., & Dattilo, J. (2010). Effects of a leisure programme on quality of life and stress of individuals with ASD. Journal of Intellectual Disability Research, 54(7), 611–619.https://doi.org/10.1111/j.1365-2788.2010.01289.x Greaves-Lord, K., & Sonuga-Barke, E. (2022). Innovations of the ICD-11 in the field of autism spectrum disorder: A psychological approach. Clinical Psychology in Europe.https://doi.org/10.32872/cpe.10005 Krejčířová, D. (2003). Diagnostika poruch autistického spektra. In Autismus VII.. Institut pedagogicko-psychologického poradenství. Myers, E. B., & Rosenblatt, A. I. (2015). Community and social participation among individuals with autism spectrum disorder transitioning to adulthood. Journal of Autism and Developmental Disorders.https://doi.org/10.1007/s10803-015-2403-z Světová zdravotnická organizace (World Health Organization). (2023). 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí. V F84 - Pervazivní vývojové poruchy. Ženeva. Thorová, K. (2016). Poruchy autistického spektra. Portál. Greaves-Lord, K., & Sonuga-Barke, E. (2022). Innovations of the ICD-11 in the field of autism spectrum disorder: A psychological approach. Clinical Psychology in Europe.https://doi.org/10.32872/cpe.10005 Krejčířová, D. (2003). Diagnostika poruch autistického spektra. In Autismus VII.. Institut pedagogicko-psychologického poradenství. Myers, E. B., & Rosenblatt, A. I. (2015). Community and social participation among individuals with autism spectrum disorder transitioning to adulthood. Journal of Autism and Developmental Disorders.https://doi.org/10.1007/s10803-015-2403-z Světová zdravotnická organizace (World Health Organization). (2023). 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí. V F84 - Pervazivní vývojové poruchy. Ženeva. Thorová, K. (2016). Poruchy autistického spektra. Portál. |