Náhradní mateřství z pohledu práva sociálního zabezpečení

• Název práce v češtině: Náhradní mateřství z pohledu práva sociálního zabezpečení
• Název v anglickém jazyce: Surrogacy from the perspective of social security law
• Klíčová slova: Náhradní mateřství, Právo sociálního zabezpečení, Dávky související s rodičovstvím
• Klíčová slova anglicky: Surrogacy, Social security law, Parental benefits
• Akademický rok vypsání: 2024/2025
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra pracovního práva a práva sociálního zabezpečení (22-KPP)
• Vedoucí / školitel: JUDr. Kateřina Štěpánková, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 03.12.2024
• Datum zadání: 03.12.2024
• Datum potvrzení stud. oddělením: 22.09.2025
• Datum a čas obhajoby: 22.09.2025 13:30
• Místo konání obhajoby: Právnická fakulta UK, nám. Curieových 7, Praha 1, 228, 228
• Datum odevzdání elektronické podoby: 05.09.2025
• Datum proběhlé obhajoby: 22.09.2025
• Oponenti: doc. JUDr. Margerita Vysokajová, CSc.

Předběžná náplň práce

Tato diplomová práce se zabývá tématem náhradního mateřství v kontextu práva sociálního zabezpečení v České republice. Náhradní mateřství jako specifická forma asistované reprodukce není v českém právním řádu výslovně upraveno, což způsobuje řadu aplikačních i interpretačních problémů ať už v oblasti poskytování sociálních dávek tak i uznávání rodičovského postavení objednatelského páru. Práce se soustředí zejména na náhradní mateřství, realizované heterosexuálním manželským párem, a analyzuje její dopady z pohledu stávající legislativy.
Cílem práce je identifikovat legislativní nedostatky týkající se nároků na dávky nemocenského pojištění a dávek státní sociální podpory, které vznikají v důsledku chybějící právní úpravy náhradního mateřství. Objednatelský pár často nemůže dávky včas čerpat, jelikož nejsou právními rodiči dítěte v okamžiku jeho narození a proces osvojení je zdlouhavý. Náhradní matka má sice dle zákona nárok na některé dávky, ale dítě zpravidla sama nevychovává. Práce rozebírá rovněž problematiku zápisu rodičů do rodného listu, soudního osvojení a související právní nejistoty.
Součástí diplomové práce je také komparativní pohled na právní úpravu v jiných evropských státech zejména Řecku a Spojeném království, kde je náhradní mateřství legislativně zakotveno, často podmíněno soudním povolením a důrazem na ochranu dítěte i všech zúčastněných osob. Tato srovnání ukazují, že právní jistota a včasné určení rodičovství mají zásadní význam pro uplatnění práv dětí a jejich rodičů v oblasti sociálního zabezpečení.
Závěrečná část práce přináší návrhy de lege ferenda, včetně doporučení zakotvit náhradní mateřství do českého právního řádu, umožnit předporodní soudní schválení rodičovství, a upravit nároky na dávky tak, aby byly poskytovány osobám, které dítě fakticky od narození vychovávají. Cílem navrhovaných změn je zajistit rovné a spravedlivé zacházení, ochránit nejlepší zájem dítěte a reflektovat moderní formy rodičovství v systému sociálního zabezpečení.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

This diploma thesis addresses the topic of surrogacy in the context of social security law in the Czech Republic. Surrogacy, as a specific form of assisted reproduction, is not explicitly regulated in Czech legislation, which causes numerous application and interpretative issues, particularly in the areas of social benefit entitlements and the recognition of the parental status of intended parents. The thesis focuses primarily on surrogacy involving a heterosexual married couple and analyses its implications under the current legal framework.
The aim of the thesis is to identify legislative shortcomings concerning entitlements to sickness insurance benefits and state social support benefits that arise due to the absence of legal regulation of surrogacy. Intended parents often cannot access benefits in a timely manner, as they are not recognized as the legal parents of the child at the time of birth, and the adoption process is lengthy. Although the surrogate mother is legally entitled to certain benefits, she typically does not raise the child herself. The thesis also examines issues related to the registration of parents on the child’s birth certificate, judicial adoption, and the associated legal uncertainties.
The thesis includes a comparative analysis of the legal frameworks in other European countries, particularly Greece and the United Kingdom, where surrogacy is legally regulated, often subject to prior judicial approval, and with a strong emphasis on the protection of the child and all parties involved. These comparisons demonstrate that legal certainty and timely establishment of parenthood are essential for the proper application of the rights of children and their parents within the social security system.
The final part of the thesis presents de lege ferenda proposals, including recommendations to incorporate surrogacy into the Czech legal system, to allow pre-birth judicial approval of parenthood, and to adjust benefit entitlements so that they are granted to the persons who actually raise the child from birth. The aim of the proposed changes is to ensure equal and fair treatment, protect the best interests of the child, and reflect modern forms of parenthood within the social security system.