Dopady nové regulace u dohod konaných mimo pracovní poměr

• Název práce v češtině: Dopady nové regulace u dohod konaných mimo pracovní poměr
• Název v anglickém jazyce: Impact of the new regulation on agreements outside the employment relationship
• Klíčová slova: cost benefit analýza|DPČ|dohody konané mimo pracovní poměr|sociální dopady
• Klíčová slova anglicky: cost benefit analysis|agreements outside the employment relationship|social impacts
• Akademický rok vypsání: 2024/2025
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Hana Bílková
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 28.11.2024
• Datum zadání: 04.12.2024
• Schválení administrátorem: bylo schváleno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 04.12.2024
• Datum a čas obhajoby: 17.06.2025 10:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 12.05.2025
• Datum proběhlé obhajoby: 17.06.2025
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Ing. Martina Sieber, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Název: Dopady nové regulace DPČ na matky, pečovatele a studenty.
Východiska: Dohoda o pracovní činnosti umožňuje zapojení na trh práce sociálně ohroženějším skupinám jako jsou matky na mateřské, lidí pečující o zdravotní osoby či zdravotně postižené osoby a studenti. Avšak typickým znakem této metody je snížená ochrana zaměstnanců a řadí se mezi tzv. prekérní zaměstnání tedy takové pracovněprávní vztahy, které nemají stejnou ochranu jako pracovní poměr. Právě otázka míry ochrany zaměstnanců a její vliv na cílové skupiny činí téma vysoce aktuálním. „Z dat VŠPS vyplývá, že částečné úvazky jsou zejména doménou žen (na rodičovské dovolené nebo s dětmi předškolního věku), mladých lidí (absolventů škol) a osob v důchodovém věku (65 let a více). Nejčastějšími důvody práce na částečný úvazek jsou zdravotní důvody (u osob vyššího věku), nemožnost najít zaměstnání na plnou pracovní dobu, péče o děti či jinou závislou osobu (zejména ženy), nebo účast na vzdělávání (mladí lidé). „(Kotíková et al., 2012, s. 19). Nové regulace na rok 2024 může ať už kladně či záporně ovlivnit skupiny, které ji využívají. Budu zkoumat převážně dopady, které ovlivňují tyto 3 dané skupiny: matky na mateřské či rodičovské dovolené, osoby pečující o zdravotně postižené a studenti.

Cíle: VO: Jaké dopady bude mít nová regulace na jednotlivé sociální skupiny – konkrétně matky na mateřské, osoby pečující o zdravotně postižené a studenty?
V rámci mé práce chci přiblížit jaké dopady bude mít nové regulace Dohody o pracovní činnosti na rok 2024 na jejich zaměstnance. Práce má přinést přehledné ujasnění dopadů na dané skupiny, které dohody využívají.

Metodika:Jako moji metodiku bych si zvolila Analýzu nákladů a přínosů také nazývanou CBA. Podstatou metody je převedení všech dopadů opatření na všechny dotčené subjekty, do jednoduchého monetárního vyjádření, které představuje jeho celkový společenský dopad. Před provedením samostatné analýzy definuji konkrétní hodnocení intervence na základě legislativních úprav a dojde k stanovení její nulové varianty. Následně budu provádět CBA v následujících krocích: specifikace opatření, identifikace dopadů, kvantifikace a monetizace dopadů, dojde určení toho, které dopady jsou nacenitelné a které nikoli. Dopady, které je možno monetizovat budou součástí výpočtu NPV, u ostatní popíšu důvody nemožnosti ocenění a vyjádření výsledků. Zároveň bude specifikována cílová populace v souladu s cíli a hypotézou bakalářské práce. Budou popsány i limity výzkumu. Data pro výpočet v agregované podobě budou získána z Českého statistického úřadu a případně také z možnosti oslovení Ministerstva práce a sociálních věcí a Finanční správy na základě zákona č. 106/1999 Sb.

Hypotézy: Regulace ovlivní sociálně slabší skupinu matky na mateřské dovolené. Studenti využívající dohodu o provedení činnosti budou negativně ovlivněni.

Charakteristika závěrů: V rámci mého závěru očekávám finanční výsledek z metodiky, tedy z Cost-benefit analýzy, konkrétně čistou hodnotu aneb NPV. Také bych ho ráda doplnila o konkrétní dopady, ať už negativní či pozitivní na vybrané skupiny, které vzešly z analýzy.

Seznam odborné literatury

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2011. MPSV, 2012 http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2011/Anal2011.pdf
Boardman, A. E., Greenberg, D. H., Vining, A. R., & Weimer, D. L. (2011). Cost-benefit analysis: concepts and practice(Fourth edition). Pearson/Prentice Hall.
Beck, U. (2000). Riziková společnost: Na cestě k jiné moderně. Praha: SLON.
Fialová, K. (2017). Part-time Employment and Business Cycle in Central and Eastern Europe. Národohospodářský obzor, 17(2), 179-203.https://doi.org/10.1515/revecp-2017-0009
Hamerníková, B., & Maaytová, A. (2010). Veřejné finance (2. vyd). Wolters Kluwer.
Keller, J. 2007. Teorie modernizace. Praha: Sociologické nakladatelství. ISBN 978-80-86429-66-3.
Kislingerová, E., & Hnilica, J. (2005). Finanční analýza: krok za krokem. C. H. Beck.
Kotíková, J. Kotrusová, M. Vychová, H. a kol. 2012. Analýza flexibilních forem práce ve vybraných zemích EU. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i.
MPSV. (2012). Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2011(Č. j.: 2012/26853-411)https://www.mpsv.cz/documents/20142/848077/Anal2011.pdf/bfa14137-fde7-d3c9-51f5-502b70656ebb
Valach, J. (2010). Investiční rozhodování a dlouhodobé financování (Třetí, přepracované a rozšířené vydání). Ekopress.
Večerník, J. (2016). Práce, hodnoty, blahobyt: české reálie v evropském kontextu. Sociologický ústav AV ČR, v.v.i
Zapletalová, L., Rosenberg, Z., & Frűhauf L. (2019). Průvodce analýzou nákladů a přínosů (Verze 1.0). Praha: České priority. Dostupné z: www.ceskepriority.cz/metodolog