Schopnost správně detekovat predátora je pro organismus zcela zásadní vlastnost důležitá pro přežití. U obojživelníku dochází v období metamorfózy k zásadní přestavbě těla spojené často i s přechodem z vodního prostředí na souš. Z literatury je známé, že larvy obojživelníků zapojují jako dominantní smysl při detekci predátora čich. Není již zcela jasné, zda se dominance této modality zachovává také po metamorfóze. Cílem bakalářské práce bude na základě literární rešerše porovnat, jaké senzorické procesy se zapojují při detekci predátora před a po metamorfóze. S přechodem na souš by mohla získat na významu některá jiná modalita, případně by mohlo být výhodné vnímání multimodální.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
The ability to correctly detect a predator is an essential trait for the organism to survive. Amphibians undergo a major body remodelling during metamorphosis, often associated with the transition from aquatic to terrestrial environments. It is known from the literature that amphibian larvae engage the sense of smell as the dominant sense in detecting predators. It is no longer entirely clear whether the dominance of this modality is maintained after metamorphosis. This thesis will aim to compare, which sensory processes are involved in predator detection before and after metamorphosis. With the transition to land, some other modality might gain importance, or multimodal perception might be advantageous.