Bennett, P., Williams, Y., Page, N., Hood, K., & Woollard, M. (2004). Levels of mental health problems among UK emergency ambulance workers. Emergency Medicine Journal, 21(2), 235–236. https://doi.org/10.1136/emj.2003.005645
Bentley, M. A., Crawford, J. M., Wilkins, J. R., Fernandez, A. R., & Studnek, J. R. (2013). An Assessment of Depression, Anxiety, and Stress Among Nationally Certified EMS Professionals. Prehospital Emergency Care, 17(3), 330–338. https://doi.org/10.3109/10903127.2012.761307
Billings, A. G., & Moos, R. H. (1981). The role of coping responses and social resources in attenuating the stress of life events. Journal of Behavioral Medicine, 4(2), 139–157. https://doi.org/10.1007/bf00844267
Bonumwezi, J. L., Tramutola, D., Lawrence, J., Kobezak, H. M., & Lowe, S. R. (2022). Posttraumatic Stress Disorder Symptoms, Work-related Trauma Exposure, and Substance Use in First Responders. Drug and Alcohol Dependence, 109439. https://doi.org/10.1016/j.drugalcdep.2022.109439
Costanzo, L. S. (2021). Costanzo Physiology (7th Ed.). Elsevier.
Cydulka, R. K., Lyons, J., Moy, A., Shay, K., Hammer, J., & Mathews, J. (1989). A follow-up report of occupational stress in urban EMT-paramedics. Annals of Emergency Medicine, 18(11), 1151–1156. https://doi.org/10.1016/s0196-0644(89)80050-2
Donnelly, E. (2012). Work-Related Stress and Posttraumatic Stress in Emergency Medical Services. Prehospital Emergency Care, 16(1), 76–85. https://doi.org/10.3109/10903127.2011.621044
Donnelly, E., & Siebert, D. (2009). Occupational Risk Factors in the Emergency Medical Services. Prehospital and Disaster Medicine, 24(5), 422–429. https://doi.org/10.1017/s1049023x00007251
Endler, N. S., & Parker, J. D. A. (1994). Assessment of Multidimensional Coping: Task, Emotion, and Avoidance Strategies. Psychological Assessment, 6(1), 50–60. https://doi.org/10.1037/1040-3590.6.1.50
Fjeldheim, C. B., Nöthling, J., Pretorius, K., Basson, M., Ganasen, K., Heneke, R., Cloete, K. J., & Seedat, S. (2014). Trauma exposure, posttraumatic stress disorder and the effect of explanatory variables in paramedic trainees. BMC Emergency Medicine, 14(1). https://doi.org/10.1186/1471-227x-14-11
Franěk, O. (2022). Operační řízení přednemocniční neodkladné péče (3rd ed.). Ondřej Franěk.
Ganley, O. H., Pendergast, W. J., Wilkerson, M. W., & Mattingly, D. E. (2005). Outcome Study of Substance Impaired Physicians and Physician Assistants Under Contract with North Carolina Physicians Health Program for the Period 1995-2000. Journal of Addictive Diseases, 24(1), 1–12. https://doi.org/10.1300/j069v24n01_01
Gärtner, A., Behnke, A., Conrad, D., Kolassa, I.-T., & Rojas, R. (2019). Emotion Regulation in Rescue Workers: Differential Relationship With Perceived Work-Related Stress and Stress-Related Symptoms. Frontiers in Psychology, 9. https://doi.org/10.3389/fpsyg.2018.02744
Hammer, J. S., Mathews, J. J., Lyons, J. S., & Johnson, N. J. (1986). Occupational stress within the paramedic profession: An initial report of stress levels compared to hospital employees. Annals of Emergency Medicine, 15(5), 536–539. https://doi.org/10.1016/s0196-0644(86)80988-x
Hasson, D., Von Thiele Schwarz, U., & Lindfors, P. (2009). Self-rated Health and Allostatic Load in Women Working in Two Occupational Sectors. Journal of Health Psychology, 14(4), 568–577. https://doi.org/10.1177/1359105309103576
Hendl, J. (2016). Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace (4. přepracované a rozšířené vydání). Portál.
Herttuainen, A., & Nordquist, H. (2023). Recent Paramedic Graduates’ Chronic Stress Adds Intentions to Leave the Profession: A Pilot Study Utilizing a Web-Based Survey. INQUIRY: The Journal of Health Care Organization, Provision, and Financing, 60. https://doi.org/10.1177/00469580231210706
Hichisson, A. D., & Corkery, J. M. (2020). Alcohol/substance use and occupational/post-traumatic stress in paramedics. Journal of Paramedic Practice, 12(10), 388–396. https://doi.org/10.12968/jpar.2020.12.10.388
Holmes, L., Jones, R., Brightwell, R., & Cohen, L. (2017). Student paramedic anticipation, confidence and fears: Do undergraduate courses prepare student paramedics for the mental health challenges of the profession? Australasian Journal of Paramedicine, 14(4). https://doi.org/10.33151/ajp.14.4.545
IARC Working Group on the Evaluation of Carcinogenic Risks to Humans. (2020). Pharmaceuticals (Vol. 100A). International Agency for Research on Cancer.https://publications.iarc.fr/593
Jurišová, E. (2016). Coping strategies and post-traumatic growth in paramedics: Moderating effect of specific self-efficacy and positive/negative affectivity. Studia Psychologica, 58(4), 259–275. https://doi.org/10.21909/sp.2016.04.722
Karasek, R., Brisson, C., Kawakami, N., Houtman, I., Bongers, P., & Amick, B. (1998). The Job Content Questionnaire (JCQ): An instrument for internationally comparative assessments of psychosocial job characteristics. Journal of Occupational Health Psychology, 3(4), 322–355. https://doi.org/10.1037/1076-8998.3.4.322
Knor, J., Pekara, J., Seblova, J., Peran, D., Cmorej, P., & Nemcova, J. (2020). Qualitative Research of Violent Incidents Toward Young Paramedics in the Czech Republic. Western Journal of Emergency Medicine, 21(2), 463–468. https://doi.org/10.5811/westjem.2019.10.43919
Lazarus, R. S., & Folkman, S. (1984). Stress, appraisal, and coping. Springer Publishing Company.
Mausz, J., Donnelly, E. A., Moll, S., Harms, S., & McConnell, M. (2022). Role Identity, Dissonance, and Distress among Paramedics. International Journal of Environmental Research and Public Health, 19(4), 2115. https://doi.org/10.3390/ijerph19042115
Pacheco, J. P., Giacomin, H. T., Tam, W. W., Ribeiro, T. B., Arab, C., Bezerra, I. M., & Pinasco, G. C. (2017). Mental health problems among medical students in Brazil: a systematic review and meta-analysis. Revista Brasileira de Psiquiatria, 39(4), 369–378. https://doi.org/10.1590/1516-4446-2017-2223
Petrino, R., Tuunainen, E., Bruzzone, G., & Garcia-Castrillo, L. (2023). Patient safety in emergency departments: a problem for health care systems? An international survey. European Journal of Emergency Medicine, Publish Ahead of Print. https://doi.org/10.1097/mej.0000000000001044
Pilgrim, J. L., Dorward, R., & Drummer, O. H. (2016). Drug-caused deaths in Australian medical practitioners and health-care professionals. Addiction, 112(3), 486–493. https://doi.org/10.1111/add.13619
Ptáček, R., Raboch, J., & Kebza, V. (Eds.). (2013). Burnout syndrom jako mezioborový jev. Grada Publishing.
Raistrick, D., Russell, D., Tober, G., & Tindale, A. (2008). A survey of substance use by health care professionals and their attitudes to substance misuse patients (NHS Staff Survey). Journal of Substance Use, 13(1), 57–69. https://doi.org/10.1080/14659890701237082
Regehr, C., Goldberg, G., & Hughes, J. (2002). Exposure to human tragedy, empathy, and trauma in ambulance paramedics. American Journal of Orthopsychiatry, 72(4), 505–513. https://doi.org/10.1037/0002-9432.72.4.505
Servodidio, C. A. (2011). Alcohol Abuse in the Workplace and Patient Safety. Clinical Journal of Oncology Nursing, 15(2), 143–145. https://doi.org/10.1188/11.cjon.143-145
Shenafelt, T. D., Boone, S., Tan, L., Dyrbye, L. N., Sotile, W., Satele, D., West, C. P., Sloan, J., & Oreskovich, M. R. (2012). Burnout and Satisfaction With Work-Life Balance Among US Physicians Relative to the General US Population. Archives of Internal Medicine, 172(18), 1377. https://doi.org/10.1001/archinternmed.2012.3199
Siebert, D. C. (2005). Help Seeking for AOD Misuse among Social Workers: Patterns, Barriers, and Implications. Social Work, 50(1), 65–75. https://doi.org/10.1093/sw/50.1.65
Stanley, I. H., Hom, M. A., & Joiner, T. E. (2016). A systematic review of suicidal thoughts and behaviors among police officers, firefighters, EMTs, and paramedics. Clinical Psychology Review, 44, 25–44. https://doi.org/10.1016/j.cpr.2015.12.002
Sterud, T., Hem, E., Ekeberg, Ø., & Lau, B. (2007). Occupational Stress and Alcohol Use: A Study of Two Nationwide Samples of Operational Police and Ambulance, Personnel in Norway. Journal of Studies on Alcohol and Drugs, 68(6), 896–904. https://doi.org/10.15288/jsad.2007.68.896
Šeblová, J. (2007). Zátěž a stres pracovníků záchranné služby s potenciálním vyústěním v burnout syndrom – možnosti včasné diagnózy, terapie a prevence [Disertační práce, Univerzita Karlova]. Digitální repozitář Univerzity Karlovy. http://hdl.handle.net/20.500.11956/13664
Šín, R., & Štourač, P. (Eds.). (2024). Urgentní medicína. Galén.
Švarcová, B. (2019). Užívání návykových látek u pracovníků zdravotnického operačního střediska zdravotnické záchranné služby [Diplomová práce, Univerzita Karlova]. Digitální repozitář UK. http://hdl.handle.net/20.500.11956/108907
Trans Hospital. (n.d.). Trans Hospital. https://transhospital.cz/
Truhlář, A., Franěk, O., Smržová, E., Kratochvíl, J., & Gřegoř, R. (2021). Indikační kritéria a operační řízení Letecké záchranné služby (LZS). Urgentní medicína, 24(1), 28-31. https://urgentnimedicina.cz/casopisy/UM_2021_1.pdf
van der Ploeg, E., & Kleber, R. J. (2003). Acute and chronic job stressors among ambulance personnel: Predictors of health symptoms. Occupational and Environmental Medicine, 60(Suppl 1), i40–i46. https://doi.org/10.1136/oem.60.suppl_1.i40
Wild, J., Smith, K. V., Thompson, E., Béar, F., Lommen, M. J. J., & Ehlers, A. (2016). A prospective study of pre-trauma risk factors for post-traumatic stress disorder and depression. Psychological Medicine, 46(12), 2571–2582. https://doi.org/10.1017/s0033291716000532
Williams, B., Lau, R., Thornton, E., & Olney, L. S. (2017). The relationship between empathy and burnout – lessons for paramedics: a scoping review. Psychology Research and Behavior Management, 10, 329–337. https://doi.org/10.2147/PRBM.S145810
Witkowski, K., Lofaro, R. J., Headley, A. M., Contreras, S., Remington, C. L., & Ganapati, N. (2024). Understanding problematic substance use among first responders during the COVID-19 pandemic: A survey of law enforcement, fire, and EMS workers in the United States. International Journal of Drug Policy, 123, 104261. https://doi.org/10.1016/j.drugpo.2023.104261
Yip, J., Zeig-Owens, R., Webber, M. P., Kablanian, A., Hall, C. B., Vossbrinck, M., Liu, X., Weakley, J., Schwartz, T., Kelly, K. J., & Prezant, D. J. (2015). World Trade Center-related physical and mental health burden among New York City Fire Department emergency medical service workers. Occupational and Environmental Medicine, 73(1), 13–20. https://doi.org/10.1136/oemed-2014-102601
Zákon č. 201/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů (2017). https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2017-201
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku pracovního stresu a užívání návykových látek u zdravotnického personálu výjezdových posádek zdravotnické záchranné služby v České republice. V teoretické části budou představeny základní charakteristiky a organizační struktura ZZS, profesní specifika práce lékařů a záchranářů, hlavní zdroje pracovního stresu, a dále aktuální poznatky o užívání návykových látek v této profesní skupině. Pozornost bude věnována také faktorům ovlivňujícím zvládání stresu a, možnostem prevence rizikového chování. Hlavním cílem práce je popsat vztah mezi pracovním stresem a užíváním návykových látek u pracovníků ZZS. Vedlejšími cíli jsou porovnat míru užívání návykových látek mezi lékaři a záchranáři, identifikovat nejčastěji užívané látky, důvody jejich užívání a hlavní pracovní stresory. Výzkumná část bude realizována kvantitativní metodou prostřednictvím anonymního elektronického dotazníku distribuovaného mezi pracovníky vybraných krajských ZZS. Výzkum se zaměří na zodpovězení pěti výzkumných otázek: (1) Jaký je vztah mezi subjektivně vnímanou úrovní pracovního stresu a frekvencí užívání návykových látek? (2) Které aspekty práce nejvíce stresují zdravotníky ZZS? (3) Jaká je frekvence užívání návykových látek mezi pracovníky ZZS? (4) Jaké jsou hlavní důvody užívání návykových látek? (5) Existuje rozdíl ve frekvenci užívání návykových látek mezi lékaři a záchranáři? Výsledky práce by měly přispět k hlubšímu porozumění specifikům pracovní zátěže a rizikovým faktorům v prostředí ZZS. Zjištění mohou být využita při tvorbě preventivních a podpůrných programů zaměřených na ochranu duševního zdraví zdravotnického personálu, a zároveň mohou sloužit jako podklad pro další výzkum v této oblasti.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
This bachelor thesis focuses on the issue of work-related stress and the use of psychoactive substances among emergency medical service (EMS) personnel in the Czech Republic. The theoretical part will introduce the basic characteristics and organizational structure of the EMS, the professional specifics of doctors and paramedics, the main sources of occupational stress, and current knowledge on substance use within this professional group. Attention will also be paid to factors influencing stress management and to the possibilities of preventing risky behavior. The main aim of this thesis is to describe the relationship between work-related stress and the use of psychoactive substances among EMS personnel. Secondary objectives include comparing the level of substance use between doctors and paramedics, identifying the most commonly used substances, the reasons for their use, and the main occupational stressors. The research part will be carried out using a quantitative method in the form of an anonymous electronic questionnaire distributed among personnel of selected regional EMS services. The research will address five main questions: (1) What is the relationship between subjectively perceived levels of work-related stress and the frequency of substance use? (2) Which aspects of the job are perceived as the most stressful by EMS personnel? (3) What is the frequency of substance use among EMS workers? (4) What are the main reasons for using psychoactive substances? (5) Is there a difference in the frequency of substance use between doctors and paramedics? The results of this thesis should contribute to a deeper understanding of the specific work burden and risk factors in the EMS environment. The findings may be used in the development of preventive and support programs aimed at protecting the mental health of healthcare professionals and may also serve as a basis for further research in this area.
- zadáno vedoucím/školitelem