Vliv výživy na dlouhověkost – vědecké přístupy k prevenci

• Název práce v češtině: Vliv výživy na dlouhověkost – vědecké přístupy k prevenci
• Název v anglickém jazyce: The impact of nutrition on longevity – scientific approaches to prevention
• Klíčová slova: Stárnutí; dlouhověkost; biohacking; výživa; prevence; stravovací návyky.
• Klíčová slova anglicky: Aging; longevity; biohacking; nutrition; prevention; dietary habits.
• Akademický rok vypsání: 2024/2025
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: III. interní klinika – klinika endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN (11-00530)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Ing. Tereza Vágnerová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 20.10.2024
• Datum zadání: 20.10.2024
• Datum a čas obhajoby: 24.06.2025 07:30
• Datum odevzdání elektronické podoby: 24.04.2025
• Datum proběhlé obhajoby: 24.06.2025
• Předmět: Obhajoba diplomové práce (B02793)
• Oponenti: Mgr. Martin Šaier
• Konzultanti: doc. MUDr. Lukáš Zlatohlávek, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Téma práce je „Vliv výživy na dlouhověkost – vědecké přístupy k prevenci“. Výživa je v současné vědě považována za jeden z hlavních faktorů prevence chronických onemocnění a zpomalení procesů stárnutí.
Teoretická část práce se nejprve podrobně zabývá procesem stárnutí, poté faktory ovlivňujícími dlouhověkost, poslední část obsahuje hlavní vědecké i kontroverzní poznatky v oblasti prevence stárnutí pomocí výživy, suplementace a léků proti stárnutí. V praktické části byl sběr dat proveden kvantitativní metodou pomocí strukturovaného dotazníku. Výzkumu se zúčastnilo 160 respondentů, rozdělených do dvou skupin: skupina stravující se longevity, tedy skupina pokusná (78 respondentů) a skupina ostatních respondentů, tedy skupina kontrolní (82 respondentů). Sekundární cíl byl realizován pomocí sběru dat z volně dostupných informací na internetu.
Hlavním cílem bylo analyzovat stravování pokusné skupiny na základě rozdílů ve stravovacích návycích s kontrolní skupinou a v diskusi zhodnotit potenciální vliv těchto návyků na zdraví a délku života. Výzkum se zároveň dotýká rostoucího trendu tzv. biohackingu, proto byla sekundárním cílem nejprve analýza využívaných zdrojů informací o dlouhověkosti a následně analýza stravování známého biohackera a influencera v oblasti dlouhověkosti Bryana Johnsona.
Výzkum odhalil statisticky významné rozdíly mezi skupinami, na jejichž základě bylo možné definovat typické stravovací návyky skupiny pokusné. Přičemž ne vždy byla tato zjištění v souladu s vědeckými poznatky. Zejména preference neprokázaných stravovacích vzorců, vynechání důležitých složek výživy a konzumace převážně jenom rostlinných bílkovin, zahrnující zároveň obsáhlou suplementaci s mnohdy neprokázanými doplňky stravy. Naopak pozitivem byl vyšší příjem bílkovin, kontrola příjmu tuků s důrazem na rostlinné zdroje a preferencí omega-3, zařazování prospěšných potravin a omezení těch problematických. Při analýze využívaných zdrojů informací o dlouhověkosti, bylo zjištěno že hlavními zdroji byly sociální sítě a populární média, zatímco konzultace s odborníkem byly spíše výjimečné. Přičemž při současné aktivní aplikaci v praxi převládaly hlavně vědecké studie a odborné články. U skupiny pokusné byla navíc vyšší tendence řídit se doporučeními od influencerů. Při hodnocení stravování a suplementace Bryana Johnsona, bylo zjištěno, že jeho strava obsahuje některá pozitiva (kvalitní tuky, omezení průmyslově zpracovaných potravin), ale vyznačuje se nízkou pestrostí, extrémní suplementací, striktní kalorickou restrikcí a přerušovaným půstem, což z hlediska dlouhodobé udržitelnosti nelze doporučit pro běžnou populaci.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The topic of this thesis is “The Influence of Nutrition on Longevity – Scientific Approaches to Prevention.” In contemporary science, nutrition is considered one of the main factors in preventing chronic diseases and slowing the aging process.
The theoretical part of the thesis first explores the aging process in detail, followed by factors influencing longevity. The final section presents both the main scientific findings and controversial insights regarding aging prevention through nutrition, supplementation, and anti-aging medications. In the practical part, data collection was conducted using a quantitative method via a structured questionnaire. The research included 160 respondents, divided into two groups: the longevity diet group – the experimental group (78 respondents), and the remaining respondents – the control group (82 respondents). The secondary objective was pursued through data collection from publicly available online sources.
The main goal was to analyze the diet of the experimental group by comparing their eating habits with the control group and to evaluate in the discussion the potential impact of these habits on health and lifespan. The research also touches on the growing trend of so-called biohacking. Therefore, the secondary objective involved first analyzing the sources of information on longevity being used, followed by an analysis of the dietary habits of a well-known biohacker and longevity influencer, Bryan Johnson.
The research revealed statistically significant differences between the groups, allowing the definition of typical dietary habits of the experimental group. However, these findings did not always align with scientific evidence. Particularly notable were the preferences for unproven dietary patterns, omission of essential nutrients, and predominantly plant-based protein intake, accompanied by extensive supplementation, often with unverified dietary supplements. On the other hand, positives included a higher protein intake, fat intake control with an emphasis on plant-based sources and omega-3s, inclusion of beneficial foods, and limitation of problematic ones. In analyzing the sources of information on longevity, it was found that the primary sources were social media and popular media, while expert consultations were rather rare. However, when practically applying the information, scientific and professional articles were predominantly used. The experimental group also showed a higher tendency to follow recommendations from influencers. In evaluating the diet and supplementation of Bryan Johnson, it was found that his diet includes some positive aspects (quality fats, limitation of processed foods), but is characterized by low variety, extreme supplementation, strict caloric restriction, and intermittent fasting, which, from the perspective of long-term sustainability, is not recommended for the general population.