Úmrtnostní krize v USA je především spojována s tzv. „úmrtími ze zoufalství“ (deaths of despair), zahrnujícími předávkování drogami, alkoholismus a sebevraždy, které se od počátku 21. století výrazně zvýšily, zejména mezi střední třídou. Hlavními jejími faktory jsou ekonomické problémy, ztráta pracovních míst a společenského statusu, nedostatečný přístup k zdravotní péči a nárůst užívání opioidů, které způsobily epidemii závislosti. Souběžně došlo ke zvýšení úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění, cukrovku a obezitu, částečně v důsledku nezdravého životního stylu a nerovností ve zdravotnictví. Pandemie covid-19 tuto krizi prohloubila, zejména mezi zranitelnými skupinami obyvatel. Tyto faktory vedly k stagnaci nebo poklesu naděje dožití, což USA odlišuje od jiných vyspělých zemí, kde délka života nadále rostla nebo se stabilizovala. Cílem diplomové práce bude zanalyzovat úmrtnostní trendy, příčiny a důsledky uvedené krize.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
The mortality crisis in the USA is primarily associated with so-called “deaths of despair,” including drug overdoses, alcoholism, and suicides, which have significantly increased since the beginning of the 21st century, particularly among the middle class. The main contributing factors are economic issues, job losses, loss of social status, insufficient access to healthcare, and a rise in opioid use, which has led to an addiction epidemic. Concurrently, mortality from cardiovascular diseases, diabetes, and obesity has also increased, partially due to unhealthy lifestyles and inequalities in healthcare. The COVID-19 pandemic has further exacerbated this crisis, especially among vulnerable population groups. These factors have resulted in a stagnation or decline in life expectancy, distinguishing the USA from other developed countries where life expectancy has continued to grow or stabilized. The aim of this thesis is to analyze mortality trends, causes, and the consequences of this crisis.
