Souvislost spánkové mispercepce, REM spánku a depresivity u neorganické nespavosti

• Název práce v češtině: Souvislost spánkové mispercepce, REM spánku a depresivity u neorganické nespavosti
• Název v anglickém jazyce: Relationship between sleep misperception, REM sleep and depressivity in non-organic insomnia
• Klíčová slova: Depresivita|hyperarousal|insomnie|REM spánek|spánková mispercepce
• Klíčová slova anglicky: Depressivity|hyperarousal|insomnia|REM sleep|sleep misperception
• Akademický rok vypsání: 2024/2025
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra psychologie (21-KPS)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Jana Kopřivová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 10.10.2024
• Datum zadání: 10.10.2024
• Schválení administrátorem: bylo schváleno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 10.10.2024
• Datum a čas obhajoby: 18.06.2025 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 12.05.2025
• Datum proběhlé obhajoby: 18.06.2025
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: PhDr. RNDr. Tereza Nekovářová, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Spánková mispercepce je stav subjektivního určování délky trvání spánku (total sleep time = TST) a délky doby usínání (sleep onset latency = SOL), který neodpovídá objektivním měřením. Přestože není pravidlem ani nutností, vyskytuje se ve vysoké míře u lidí trpících neorganickou nespavostí.
V minulosti byla naznačena souvislost mispercepce a relativní doby spánku stráveného v REM,
přičemž se ale zdá, že nebylo dosaženo konsenzu. Pérusse et al. (2015) ve své studii došli k závěru, že čím více času strávili insomnici v REM, tím větší vnímali subjektivní kvalitu i kvantitu samotného spánku. Toto zjištění se ale zdá být v přímém rozporu s jinými studiemi (Feige et al., 2008; Riemann et al., 2012) a teorií hyperarousalu, v rámci které Van Someren (2021) vyjádřil názor, že by lidem trpícím insomnií bylo lépe naopak bez REM spánku, neboť je v jejich případě maladaptivní. Současně také existují práce poukazující na souvislost hyperarousalu a spánkové mispercepce také u pacientů s depresí (Xie et al., 2024; Parrino et al., 2009).

Cílem této práce je přispět k pochopení vztahu mezi REM spánkem a vnímanou kvalitou spánku hodnocenou pomocí percipovaného SOL a TST.
Současně má práce za cíl zhodnotit, zda míra spánkové mispercepce souvisí s vyšší mírou subjektivně hodnocené depresivity.

Literárně přehledová část se bude zabývat ukotvením pojmů, jako jsou neorganická nespavost a mispercepce, obecnou funkcí a strukturou REM spánku a jeho specifiky u insomnie, teorií
hyperarousalu jeho vlivem na spánek a depresivní prožívání.

V empirické části budou zpětně analyzována data nasbíraná pomocí polysomnografie a dotazníků v NUDZ v letech 2019 až 2024. Data jsou výsledky vyšetření ze spánkové laboratoře u lidí s diagnózou neorganické nespavosti. Pozornost této práce bude zejména směřována na odhadované TST, odhadované SOL, ohodnocení kvality spánku a ohodnocení pocitu svěžesti po probuzení ze subjektivních dat, z objektivních pak na naměřené TST, naměřené SOL, výsledky Beckovy škály deprese a procentuální i absolutní délku REM spánku.

Studie bude sestávat ze dvou podstudií: V první bude pomocí korelace a regresní analýzy srovnána míra spánkové mispercepce a délky REM spánku u všech insomniků. Ve druhé budou insomnici rozděleni na dvě skupiny dle míry depresivity, a pomocí dvouvýběrového t-testu bude sledováno, zda existuje mezi těmito skupinami rozdíl v míře spánkové mispercepce.
Předpokládáme, že více REM spánku bude spojeno s výraznější spánkovou mispercepcí, pravděpodobně kvůli zvýšené míře arousalu. Druhým předpokladem je, že vyšší míra depresivity bude spojena s vyšší mírou spánkové mispercepce.

Očekávaným přínosem výsledků je přispění k pochopení vztahů mezi REM spánkem, spánkovou mispercepcí a mírou depresivního prožívání u pacientů s neorganickou insomnií.

Seznam odborné literatury

Feige, B., Al‐shajlawi, A., Nissen, C., Voderholzer, U., Hornyak, M., Spiegelhalder, K.,
Kloepfer, C., Perlis, M., & Riemann, D. (2008). Does REM sleep contribute to
subjective wake time in primary insomnia? A comparison of
polysomnographic and subjective sleep in 100 patients. Journal of Sleep Research,
17(2), 180–190.https://doi.org/10.1111/j.1365-2869.2008.00651.x

Harvey, A. G., & Harvey, A. G. (2012). (Mis)perception of sleep in insomnia: A puzzle and a
resolution. Psychological Bulletin, 138(1), 77–101. https://doi.org/10.1037/a0025730
Means, M. (2003). Accuracy of sleep perceptions among insomnia sufferers and normal
sleepers. Sleep Medicine, 4(4), 285–296.https://doi.org/10.1016/s1389-9457(03)00057-1

Kawai, K., Iwamoto, K., Miyata, S., Okada, I., Ando, M., Fujishiro, H., Noda, A., & Ozaki, N. (2022). A Study of Factors
Causing Sleep State Misperception in Patients with Depression. Nature and Science of Sleep, Volume 14, 1273–1283.
https://doi.org/10.2147/nss.s366774

Mercer, J. D., Bootzin, R. R., & Lack, L. C. (2002b). Insomniacs’ perception of wake instead
of sleep. Sleep, 25(5), 559–566.https://doi.org/10.1093/sleep/25.5.559

Parrino, L., Milioli, G., De Paolis, F., Grassi, A., & Terzano, M. G. (2009). Paradoxical
insomnia: The role of CAP and arousals in sleep misperception. Sleep Medicine,
10(10), 1139–1145.https://doi.org/10.1016/j.sleep.2008.12.014

Pérusse, A. D., Pedneault-Drolet, M., Rancourt, C., Turcotte, I., St-Jean, G., & Bastien, C. H.
(2015). REM sleep as a potential indicator of hyperarousal in
psychophysiological and paradoxical insomnia sufferers. International Journal of
Psychophysiology, 95(3), 372–378.https://doi.org/10.1016/j.ijpsycho.2015.01.005

Riemann, D., Spiegelhalder, K., Nissen, C., Hirscher, V., Baglioni, C., & Feige, B. (2012). REM
sleep instability – a new pathway for insomnia? Pharmacopsychiatry.
https://doi.org/10.1055/s-0031-1299721

Trimmel, K., Eder, H. G., Böck, M., Stefanic-Kejik, A., Klösch, G., & Seidel, S. (2021). The
(mis)perception of sleep: factors influencing the discrepancy between self-
reported and objective sleep parameters. Journal of Clinical Sleep Medicine, 17(5),
917–924.https://doi.org/10.5664/jcsm.9086

Turcotte, I., St-Jean, G., & Bastien, C. H. (2011). Are individuals with paradoxical insomnia
more hyperaroused than individuals with psychophysiological insomnia?
Event-related potentials measures at the peri-onset of sleep. International Journal
of Psychophysiology, 81(3), 177–190.https://doi.org/10.1016/j.ijpsycho.2011.06.008

Van Someren, E. J. W. (2021). Brain mechanisms of insomnia: new perspectives on
causes and consequences. Physiological Reviews, 101(3), 995–1046.
https://doi.org/10.1152/physrev.00046.2019

Xie, M., Huang, Y., Cai, W., Zhang, B., Huang, H., Li, Q., Qin, P., & Han, J. (2024). Neurobiological Underpinnings of Hyperarousal in Depression: A Comprehensive review. Brain Sciences, 14(1), 50.https://doi.org/10.3390/brainsci14010050