Konspirační teorie a politická nedůvěra: Kvantitativní analýza

• Název práce v češtině: Konspirační teorie a politická nedůvěra: Kvantitativní analýza
• Název v anglickém jazyce: Conspiracy Theories and Political Distrust: A Quantitative Analysis
• Klíčová slova: Konspirační teorie, politická nedůvěra, kvantitativní analýza, Okouzlení světa
• Klíčová slova anglicky: Conspiracy Theory, Political Distrust, Quantitative Analysis, Enchantment of the World
• Akademický rok vypsání: 2023/2024
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Tomáš Dvořák, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 29.09.2024
• Datum zadání: 29.09.2024
• Datum a čas obhajoby: 16.06.2025 09:00
• Místo konání obhajoby: Areál Jinonice, B228, 228, seminární místnost ISS
• Datum odevzdání elektronické podoby: 29.04.2025
• Datum proběhlé obhajoby: 16.06.2025
• Oponenti: PhDr. Martina Novopacká, Ph.D.

Seznam odborné literatury

1. Sociologický ústav AV ČR. (2023). Společnost nedůvěry? Unikátní projekt rozkrývá mapu konspirací v Česku. https://www.soc.cas.cz/aktualita/spolecnost-neduvery-unikatni-projekt-rozkryva-mapu-konspiraci-v-cesku

2. Jolley, D., Douglas, K. M., Skipper, Y., Thomas, E., & Cookson, D. (2021). Measuring adolescents’ beliefs in conspiracy theories: Development and validation of the Adolescent Conspiracy Beliefs Questionnaire (ACBQ). British Journal of Developmental Psychology, 39(3), 499-520.

3. Van Prooijen, J.-W., Krouwel, A., & Pollet, T. V. (2018). Belief in conspiracy theories is associated with poor sceptical thinking and science knowledge. Communications: European Journal of Communication Research, 43(1), 1-14.

4. Douglas, K. M., Uscinski, J. E., Sutton, R. M., Cichocka, A., Nefes, T., Ang, C. S., & Deravi, F. (2020). Understanding conspiracy theories. Palgrave Macmillan.

5. Featherstone, M. (2000). The obscure politics of conspiracy theory. The Sociological Review, 48(2_suppl), 31–45. https://doi-org.ezproxy.is.cuni.cz/10.1111/j.1467-954X.2000.tb03519.x

6. Sutton, R. M., & Douglas, K. M. (2020). Conspiracy theories and the conspiracy mindset: Implications for political ideology. Current Opinion in Behavioral Sciences, 34, 118-122.

7. Schyns, P., & Koop, C. (2010). Political distrust and social capital in Europe and the USA. Social indicators research, 96, 145-167.

8. Weber, M. (1971) ‘Science as a Vocation’, in H.H. Gerth and C.W. Mills (eds) Essays in Sociology, pp. 129–56. New York: Oxford University Press.

9. Federico, C. M. (2022). The complex relationship between conspiracy belief and the politics of social change. Current Opinion in Psychology, 47, 101354.

10. Bonetto, E., & Arciszewski, T. (2021). The creativity of conspiracy theories. The Journal of Creative Behavior, 55(4), 916-924.

11. Bruder, M., & Kunert, L. (2022). The conspiracy hoax? Testing key hypotheses about the correlates of generic beliefs in conspiracy theories during the COVID‐19 pandemic. International Journal of Psychology, 57(1), 43-48. https://doi.org/10.1002/ijop.12769

12. Stockemer, D. (2024, February). Conspiracy Theories in the US: Who Believes in Them?. In The Forum (Vol. 21, No. 4, pp. 529-550). De Gruyter.

13. Walter, A. S., & Drochon, H. (2022). Conspiracy thinking in Europe and America: A comparative study. Political Studies, 70(2), 483-501.

14. Grzesiak-Feldman, M. (2013). The effect of high-anxiety situations on conspiracy thinking. Current Psychology, 32(1), 100-118. https://doi.org/10.1007/s12144-013-9165-6

15. Swami, V., Voracek, M., Stieger, S., Tran, U. S., & Furnham, A. (2014). Analytic thinking reduces belief in conspiracy theories. Cognition, 133(3), 572-585. https://doi.org/10.1016/j.cognition.2014.08.006

Předběžná náplň práce

Cílem mé bakalářské práce bude zjistit, zda víra v konspirační teorie v České republice souvisí s politickou nedůvěrou, respektive jaké faktory zvyšují pravděpodobnost podpory konspiračních teorií mezi občany. Důvodem výběru tohoto tématu je vedle osobního zájmu i jeho aktuálnost a rozmach na základě vzestupu šíření konspiračních teorií v době politických a společenských otřesů. Konspirační teorie nejsou novým fenoménem, ale v posledních letech zažívají značný nárůst, což je patrné jak na globální, tak na národní úrovni.

Víra v konspirační teorie je často spojována s nedůvěrou vůči tradičním zdrojům informací a autoritám, včetně politických institucí. Tento fenomén je patrný zejména v dobách společenských a politických otřesů, kdy se lidé mohou cítit zrazeni těmito institucemi a obrátit se k alternativním vysvětlením událostí. Výzkum Van Prooijena, Krouwela a Polleta (2018) ukazuje, že víra v konspirační teorie souvisí s nízkou úrovní skeptického myšlení a vědeckého poznání. Dále Douglas et al. (2020) zdůrazňují, že konspirační teorie mohou narušovat veřejnou důvěru v demokratické instituce, což může mít vážné důsledky pro sociální soudržnost a politickou stabilitu.

Víra v konspirační teorie je složitý fenomén, který může být ovlivněn několika specifickými mechanismy. Mezi nejvýznamnější faktory patří skepse vůči vědeckému poznání, socio-ekonomická marginalizace, politická nespokojenost a pocity ohrožení. Jak uvádí Swami et al. (2014), analytické myšlení může významně snížit víru v konspirační teorie, neboť podporuje kritické zpracování informací a snižuje závislost na intuitivních a afektivních reakcích (Swami et al., 2014). Studie Van Prooijen a Douglas (2017) zdůrazňuje, že konspirační teorie často nabývají na významu během společenských krizí, kdy lidé hledají alternativní vysvětlení pro své pocity nejistoty a ohrožení. Grzesiak-Feldman (2013) navíc ukazuje, že vysoká úroveň úzkosti a strachu může podněcovat konspirační myšlení.
Socio-ekonomická marginalizace, jak naznačuje studie Waltera a Drochona (2022), může vést k pocitům bezmoci a frustrace, což činí jedince náchylnějšími k víře v konspirační teorie. Tito lidé často hledají viníky svých problémů a konspirační teorie jim poskytují jednoduché a přehledné vysvětlení jejich obtížné situace. Stockemer (2024) dále zdůrazňuje, že víra v konspirační teorie může být výsledkem ztráty důvěry v tradiční politické instituce a mainstreamová média, což potvrzuje negativní korelace mezi konspiračními teoriemi a důvěrou ve vládu, média a vědecké instituce.

Vliv politické nespokojenosti na víru v konspirační teorie je dalším významným faktorem. Jak ukazují studie Douglas et al. (2020), lidé nespokojení s politickým vývojem častěji přijímají konspirační teorie jako způsob vyjádření své nedůvěry vůči vládnoucím elitám a politickým strukturám. Tento fenomén je zvláště patrný během období politických a ekonomických krizí, kdy je důvěra v politické instituce obzvláště nízká.

Literatura také ukazuje, že víra v konspirační teorie může mít vážné důsledky pro společenské a politické chování. Například studie Bruder a Kunert (2021) zjistila, že víra v konspirační teorie během pandemie COVID-19 negativně ovlivňovala ochotu lidí dodržovat preventivní opatření, což mělo přímý dopad na veřejné zdraví..

Můj výzkum má za cíl poskytnout nové poznatky o vztahu mezi vírou v konspirační teorie a politickou nedůvěrou. Na základě sekundární analýzy dat shromážděných v projektu "Společnost nedůvěry" se pokusím ověřit hypotézy z dřívějších studií na reprezentativním vzorku české populace. Výsledky tohoto výzkumu mohou být relevantní jak pro akademickou účely, tak pro sféry politické či mediální.

Pro lepší ukotvení výzkumného tématu v sociologii bych rád použil Weberovu teorii okouzlení světa. Max Weber ve své teorii argumentuje, že moderní společnost se vyznačuje racionalizací a sekularizací, což vede k deziluzování světa. Tato deziluze může způsobovat, že lidé hledají alternativní vysvětlení a víry, včetně konspiračních teorií, aby znovu nalezli smysl a jistotu ve světě, který se zdá být stále komplexnější a nejistější. Tuto část bych však rád dále prokonzultoval s vedoucím mé práce.

Zkoumání tohoto tématu je důležité pro pochopení současných společenských a politických dynamik. Konspirační teorie mohou mít významné důsledky pro demokratické společnosti. Mohou podkopávat důvěru veřejnosti v demokratické instituce, narušovat sociální soudržnost a podporovat politickou polarizaci. Lepší porozumění těmto jevům může přispět k prevenci jejich šíření a podpoře demokratické stability.

Analýza bude založena na datech z výzkumu „Společnost nedůvěry“, který byl proveden mezi březnem a dubnem 2023. Tento výzkum zajišťovala firma InsightLab s.r.o. ve spolupráci s Českým rozhlasem. Cílem výzkumu bylo zmapování vnímání dezinformačních narativů v české společnosti a identifikace okolností, které ovlivňují jejich rozšíření.

Data budou čerpána z internetové populace ČR ve věku 18-65 let, a velikost vzorku činí 3880 respondentů. Data byla sbírána metodou on-line dotazníkového šetření CAWI (Computer-Assisted Web Interviewing). Sledované kvóty zahrnovaly pohlaví, věk, vzdělání, kraj a velikost místa bydliště. Průměrná délka vyplnění dotazníku byla 29 minut.

Data již prošla procesem čištění, což zahrnovalo vyřazení nevalidních dotazníků na základě kritérií kvality (např. rychlost vyplnění, chyby v kontrolních otázkách) a kontrolu a zajištění reprezentativity vzorku, včetně převážení dat pro vyrovnání případných odchylek v naplnění kvót.

Hlavním výstupem analýzy dat bude regresní analýza. Cílem této analýzy je vyvinout co nejvhodnější model pro popis vztahu mezi závislou proměnnou (např. víra v konspirační teorie) a sadou nezávislých proměnných (např. důvěra v politické instituce, socio-ekonomické faktory, úroveň vzdělání atd.). K analýze bude potřeba ještě rekódovat proměnné k dosáhnutí nejlepší možné interpretace výsledků. Pro analýzu chci zvolit statistický software SPSS.

Realizace projektu není spojena s výraznými etickými riziky, protože etika výzkumu je již ošetřena ze strany firmy Insight Lab, zpracovavatelem výzkumu, od kterých budu příslušná data čerpat. V rámci projektu byla zajištěna ochrana osobních údajů účastníků výzkumu v souladu s platnými právními předpisy a zásadami etického zacházení s daty. Data byla anonymizována a jakákoli identifikovatelná osobní data byla odstraněna, aby byla zajištěna ochrana soukromí respondentů. Dále se zavazuji, že budu data využívat jen k účelům zpracování své bakalářské práce a nebudu je s nikým za žádných okolností sdílet.

Co se týče celkové etiky práce, zavazuji se, že mé výstupy nebudou plagiátem a že budu důsledně citovat veškeré zdroje informací, které použiji.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The aim of my bachelor's thesis will be to determine whether belief in conspiracy theories in the Czech Republic is related to political distrust, specifically what factors increase the likelihood of supporting conspiracy theories among citizens. In addition to personal interest, the choice of this topic is motivated by its current relevance and the rise in the spread of conspiracy theories during times of political and social upheaval. While conspiracy theories are not a new phenomenon, they have seen a significant rise in recent years, both globally and nationally.

Belief in conspiracy theories is often associated with distrust of traditional sources of information and authorities, including political institutions. This phenomenon is especially noticeable in times of social and political upheaval when people may feel betrayed by these institutions and turn to alternative explanations of events. Research by Van Prooijen, Krouwel, and Pollet (2018) shows that belief in conspiracy theories is associated with low levels of skeptical thinking and scientific knowledge. Douglas et al. (2020) further emphasize that conspiracy theories can undermine public trust in democratic institutions, which can have serious consequences for social cohesion and political stability.

Belief in conspiracy theories is a complex phenomenon that can be influenced by several specific mechanisms. The most significant factors include skepticism towards scientific knowledge, socio-economic marginalization, political dissatisfaction, and feelings of threat. As Swami et al. (2014) point out, analytical thinking can significantly reduce belief in conspiracy theories, as it promotes critical processing of information and reduces reliance on intuitive and affective reactions (Swami et al., 2014). A study by Van Prooijen and Douglas (2017) emphasizes that conspiracy theories often gain prominence during times of social crises when people seek alternative explanations for their feelings of uncertainty and threat. Moreover, Grzesiak-Feldman (2013) shows that high levels of anxiety and fear can fuel conspiracy thinking.

Socio-economic marginalization, as suggested by the study by Walter and Drochon (2022), can lead to feelings of powerlessness and frustration, making individuals more susceptible to belief in conspiracy theories. These individuals often seek culprits for their problems, and conspiracy theories provide them with simple and clear explanations for their difficult situation. Stockemer (2024) further emphasizes that belief in conspiracy theories may result from a loss of trust in traditional political institutions and mainstream media, confirming the negative correlation between conspiracy theories and trust in government, media, and scientific institutions.

The influence of political dissatisfaction on belief in conspiracy theories is another significant factor. As studies by Douglas et al. (2020) show, people dissatisfied with political developments are more likely to embrace conspiracy theories as a way of expressing their distrust of ruling elites and political structures. This phenomenon is especially noticeable during periods of political and economic crises when trust in political institutions is particularly low.

The literature also shows that belief in conspiracy theories can have serious consequences for social and political behavior. For example, a study by Bruder and Kunert (2021) found that belief in conspiracy theories during the COVID-19 pandemic negatively impacted people's willingness to adhere to preventive measures, which had a direct impact on public health.

My research aims to provide new insights into the relationship between belief in conspiracy theories and political distrust. Based on secondary analysis of data collected in the "Society of Distrust" project, I will attempt to verify hypotheses from previous studies on a representative sample of the Czech population. The results of this research may be relevant for academic purposes as well as for political or media spheres.

To better anchor the research topic in sociology, I would like to use Weber's theory of disenchantment of the world. Max Weber argues in his theory that modern society is characterized by rationalization and secularization, which leads to the disenchantment of the world. This disenchantment can cause people to seek alternative explanations and beliefs, including conspiracy theories, to rediscover meaning and certainty in a world that seems increasingly complex and uncertain. However, I would like to consult this part further with my thesis supervisor.

Exploring this topic is important for understanding contemporary social and political dynamics. Conspiracy theories can have significant consequences for democratic societies. They can undermine public trust in democratic institutions, disrupt social cohesion, and promote political polarization. A better understanding of these phenomena can help prevent their spread and support democratic stability.

The analysis will be based on data from the "Society of Distrust" survey, conducted between March and April 2023. This survey was carried out by InsightLab s.r.o. in cooperation with Czech Radio. The aim of the research was to map the perception of disinformation narratives in Czech society and to identify the circumstances that influence their spread.

The data will be drawn from the internet population of the Czech Republic aged 18-65 years, with a sample size of 3,880 respondents. The data was collected using the Computer-Assisted Web Interviewing (CAWI) method. The quotas tracked included gender, age, education, region, and size of residence. The average time to complete the questionnaire was 29 minutes.

The data has already undergone a cleaning process, which involved excluding invalid questionnaires based on quality criteria (e.g., completion speed, errors in control questions) and ensuring the sample's representativeness, including re-weighting the data to balance any quota deviations.

The main output of the data analysis will be regression analysis. The goal of this analysis is to develop the most appropriate model to describe the relationship between the dependent variable (e.g., belief in conspiracy theories) and a set of independent variables (e.g., trust in political institutions, socio-economic factors, education level, etc.). Variables will need to be recoded to achieve the best possible interpretation of the results. I plan to use the statistical software SPSS for the analysis.

The project does not involve significant ethical risks, as the ethics of the research have already been addressed by Insight Lab, the research processor from whom I will draw the relevant data. The project ensured the protection of the participants' personal data in accordance with applicable legal regulations and principles of ethical data handling. The data was anonymized, and any identifiable personal data was removed to ensure the privacy of respondents. Additionally, I commit to using the data only for the purposes of processing my bachelor's thesis and not sharing it under any circumstances.

As for the overall ethics of the work, I commit to ensuring that my outputs are not plagiarized and that I will rigorously cite all sources of information I use.