Vnímání ideálu ženské krásy na sociálních sítích a jeho odraz v pojetí vlastního vzhledu

• Název práce v češtině: Vnímání ideálu ženské krásy na sociálních sítích a jeho odraz v pojetí vlastního vzhledu
• Název v anglickém jazyce: Perception of the ideal of female beauty on social media and its reflection in the concept of one's own appearance
• Klíčová slova: sociální sítě, vzhled, identita, ideál krásy, sebe-prezentace
• Klíčová slova anglicky: social networks, appearance, identity, beauty ideal, self-presentation
• Akademický rok vypsání: 2023/2024
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Marie Heřmanová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 24.09.2024
• Datum zadání: 24.09.2024
• Datum a čas obhajoby: 23.06.2025 09:00
• Místo konání obhajoby: Areál Jinonice, B228, 228, seminární místnost ISS
• Datum odevzdání elektronické podoby: 29.04.2025
• Datum proběhlé obhajoby: 23.06.2025
• Oponenti: Mgr. Jitka Wirthová, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Součástí praktické části mé diplomové práce budou polostrukturované hloubkové rozhovory s nejméně patnácti informátorkami ve věku 18-26 let, které aktivně používají sociální sítě. Chtěla bych se v rozhovorech mých informátorek tázat, jak chápou obecně krásu a jak vnímají svůj vzhled, jaké sociální sítě využívají, jak často, jakým způsobem a jak hodnotí prezentování krásy prostřednictvím sociálních sítí. S jakými pocity se pak při sledování sítí potýkají a jaký vliv to má na vnímání jejich vzhledu.
Bude se jednat o polostrukturované rozhovory. Otázky budou rozděleny do několika tematických okruhů, které budou zahrnovat otázky předpřipravené, ale zároveň budou obsahovat improvizované otázky, navazující na odpovědi informačních partnerek. Budou vedeny osobně či distančně online formou, dle časových možností informátorky i výzkumnice. Poté bude využita tematická analýza, která je postavena na otevřeném kódování (Toušek 2012).
Rozhovory budou prováděny s různě starými ženami ve věkovém rozmezí 18-26 let, které aktivně či pasivně využívají sociální sítě. Výzkumný vzorek se skládá z daného obsazení, protože se jedná o ženy, které si prošly přechodem dospívání, kdy dochází k výrazným fyzickým změnám a je to období formování osobní identity. Vzhled často vnímají jako faktor definování sebe sama i druhých. Zároveň spadají do věkové kategorie 16-24 let, která používá sociální sítě nejčetněji (ČSÚ 2021).

Seznam odborné literatury

1. ABIDIN, Crystal. Internet celebrity: Understanding fame online. Emerald Publishing Limited, 2018.
2. AMERICAN SOCIOLOGICAL ASSOCIATION, et al. Code of ethics and policies and procedures of the ASA Committee on Professional Ethics. The Association, 1999. Dostupné z: https://www.asanet.org/sites/default/files/savvy/images/asa/docs/pdf/CodeofEthics.pdf.
3. BETZ, Diana E.; SABIK, Natalie J.; RAMSEY, Laura R. Ideal comparisons: Body ideals harm women’s body image through social comparison. Body image, 2019, 29: 100-109.
4. CARTER, Jeanne J.; VARTANIAN, Lenny R. Self-concept clarity and appearance-based social comparison to idealized bodies. Body Image, 2022, 40: 124-130.
5. DA SILVA, Heloísa Monteiro; VILARIM, Jamilly Roberta Lima; DA SILVA, Josenalva Santos Freire. Social networks, appearance and self-esteem: a literature review from 2002 to 2021. International Journal of Sciences, 2021, 2.3: 112-116.
6. FEDERICO, April. The Power of Media: Shaping Beauty Standards and Body Image. Online. Medium. 2023. Dostupné z: https://aprilfederico.medium.com/the-power-of-media-shaping-beauty-standards-and-body-image-f2c34a997722.
7. FIORAVANTI, Giulia, et al. How the exposure to beauty ideals on social networking sites influences body image: A systematic review of experimental studies. Adolescent research review, 2022, 7.3: 419-458.
8. HALLIWELL, Emma. The impact of thin idealized media images on body satisfaction: Does body appreciation protect women from negative effects?. Body image, 2013, 10.4: 509-514.
9. HENRIQUES, Mavis; PATNAIK, Debasis. Social media and its effects on beauty. In: Beauty-Cosmetic Science, Cultural Issues and Creative Developments. IntechOpen, 2020.
10. HORST, Heather A.; MILLER, Daniel (ed.). Digital anthropology. Routledge, 2020.
11. LANGMEIER, Josef a KREJČÍŘOVÁ, Dana. Vývojová psychologie. 2., aktualiz. vyd. Psyché (Grada). Praha: Grada, 2006. ISBN 978-80-247-1284-0.
12. LEAVER, Tama; HIGHFIELD, Tim a ABIDIN, Crystal. Instagram: Visual Social Media Cultures. Wiley, 2020. ISBN 978-1-509-53439-5.
13. LAUGHTER, Melissa R., et al. Psychology of aesthetics: Beauty, social media, and body dysmorphic disorder. Clinics in Dermatology, 2023, 41.1: 28-32.
14. MILLS, Jennifer S.; SHANNON, Amy; HOGUE, Jacqueline. Beauty, body image, and the media. Perception of beauty, 2017, 10.
15. MORÁN-PALLERO, Natalia; FELIPE-CASTAÑO, Elena. Self-concept in social networks and its relation to the affect in adolescents. Behavioral Psychology/Psicología Conductual, 2021, 29.3.
16. SIDDIQUI, Adeeba. Social media and its role in amplifying a certain idea of beauty. Infotheca-Journal For Digital Humanities, 2021, 21.1: 73-85.
17. Sociální sítě. Online. 2021. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/142872020/06200421j07.pdf/58b176ff-bfbf-470d-97ca-a6b511d849b3?version=1.1.
18. SUJON, Zoetanya. The Social Media Age. SAGE Publications, 2021. ISBN 978-1526436894.
19. TOUŠEK, Ladislav. Vybrané aspekty metodologie aplikované antropologie. Vybrané kapitoly z aplikované sociální antropologie. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2012, 25-106. Dostupné z: https://d1wqtxts1xzle7.cloudfront.net/26107556/Tousek_2012_Vybrane_aspekty_metodologie_aplikovane_antropologie-with-cover-page-v2.PDF?Expires=1650811296&Signature=d1OCv~s77Ex~xWU1oc7OCV3cz8x~xfgPeCJpFH3aVnZ6T4Gzs7UjP2WCthbEwexWe3Mr36rIf5OI2-3D6SwG2qKUy5~cdlDjTJ8f8Rw5EXsPf1ExsWXILwpk3X9elYvvqUu5xQ9WPmYdbh7fJ5A8ZQCZ3swjvHjVZMCq80Lu~fBdXr8QXkeCkJY-AZ2JQjSiB8k1SdLHZGR2IiSrd3J5eCiZm9YZzsNCAoM6rHPXfWqZyPmyqX6ZpeHng3Po3MgaHu067ck4sBQdAkpk2owBrROTpDj38wPVzGkKroURLXoLBvaY6l4R6~xTZMymtv8Gp3ktN74xC5hz6t3hfbk8YA__&Key-Pair-Id=APKAJLOHF5GGSLRBV4ZA.
20. WIDDOWS, Heather. Social Media and Unrealistic Beauty Ideals. Online. Psychology Today. 2024. Dostupné z: https://www.psychologytoday.com/intl/blog/perfect-me/202401/social-media-and-unrealistic-beauty-ideals.

Předběžná náplň práce

Ve své diplomové práci bych se chtěla zabývat vlivem sociálních sítí na vnímání ideálu ženské krásy a případný dopad na pojetí vlastního vzhledu u mladých žen ve věku 18-26 let.
Sociální sítě se stále rozvíjí a jsou nedílnou součástí každodenního života. Roste jejich význam i vliv, kladou otázky, které se týkají celé společnosti a mají podíl na utváření moci i měnící se vzory (Sujon 2021). Poskytují prostor, ve kterém lze hledat i prezentovat vlastní identitu. V současné době pak zejména Instagram vystupuje jako jedna z nejpopulárnějších sociálních sítí, zaměřující se primárně na vizuální obsah. Tato platforma v dnešní době může sloužit jako sebeprezentace (Leaver, Highfield, Abidin 2020). Sociální sítě slouží ke sdílení osobního života a nabízí prostor pro reprezentaci identity. Prezentovaná identita se poté dá konstruovat a přizpůsobovat publiku i vlastním představám tak, jak by si přála být ve výsledku vnímána. Prezentace prostřednictvím sociálních sítí potom ovlivňuje i identitu v každodennosti (Horst, Miller 2020).
Stále rostoucí je také kultura celebrit a influencerů, kteří každodenně svými příspěvky obohacují své profily na sociálních sítí. Tito lidé mnohdy určují trendy a mají podíl na nastavování standardů krásy. Zároveň se dá zaznamenat rostoucí trend estetických úprav a zákroků, které nemusí být celebritami vždy přiznané, a mohou tak prezentovat nedosažitelný či nerealistický obraz krásy. Navíc je možné využívat nejrůznějších filtrů a úprav na fotografiích, které nemusí být také vždy přiznané. Technologie tak ovlivňují ideál krásy a vytvářejí jeho podobu která není ve fyzickém světě dosažitelná. V kontextu těchto fenoménů bych chtěla ve své diplomové práci prozkoumat tyto otázky: jaký vliv má takto prezentovaný ideál krásy na mladé ženy, které používají sociální sítě? Jakým způsobem ideál krásy vytvářený skrze sociální sítě ovlivňuje jejích vnímaní sebe sama a vlastního vzhledu. Do jaké míry rozeznávají případnou nerealitu tohoto vzhledu? Jaký vliv to má na chápání jejich ideálu krásy?
Ve své práci se chci zaměřovat na mladé ženy, protože je na jejich vzhled ve společnosti kladen větší důraz (Langmeier, Krejčířová 2006). Vzhled spoluutváří identitu a hraje roli v jejich sebevědomí. Zároveň i kosmetický a módní průmysl míří na zlepšení vzhledu a v reklamách figurují ženy, prezentující ideál krásy. Ženy v tomto věkovém rozmezí jsem si vybrala, protože v dospívání procházejí řadou fyzických změn a formují si svoji identitu. Zároveň jsou i uživatelkami sociálních sítí, na kterých spatřují společností pojmenovány ideály krásy, které se mohou někdy dostat do rozporu s jejich fyzickým vzhledem a negativně tak ovlivnit jejich vnímání sebe sama.

Současný stav poznání:
Sociální sítě jsou prostředím, kde může docházet k vytváření představy „dokonalého života“. Sociální sítě se mohou stát zdrojem útlaku a utrpením (Da Silva, Vilarim 2021). Sociální sítě nám často ukazují dokonalý obraz, představují, jak má tělesná krása vypadat.
Výzkum Self-concept clarity and appearance-based social comparison to idealized bodies. Body Image si všímá že se nespokojenost žen zvyšuje spolu se zobrazováním obrázků idealizovaných těl. Carter a Vartanian (2022) provedli výzkum, ve kterém testovali hypotézu, že ženy s menším přijmutím vlastní identity se pravděpodobněji srovnávají s fotografiemi modelek v médiích a spíše se uchylují k tělesné nespokojenosti. Z výsledků vyplývá, že menší sebepřijetí může zvýšit zranitelnost vůči negativním účinkům vystavovaných v médiích (Carter, Vartanian 2022).
Text The impact of thin idealized media images on body satisfaction: Does body appreciation protect women from negative effects? se zaměřoval na otázku, jestli pozitivně vnímaný obraz vlastního těla chrání ženu před negativními účinky mediální expozice. Ty ženy, které nezaujímaly tak sebevědomý postoj k vlastnímu tělu, se výrazněji zaměřovaly na porovnávání se s ženami v médiích (Halliwell 2013). Podobným tématem se zabýval také výzkum Ideal comparisons: Body ideals harm women’s body image through social comparison, zaměřoval se především na souvislosti mezi sociálním srovnáváním a rysů ve vztahu k tělesným ideálům. Nespokojenost se svým tělem a sebeobjektivizace nastávající po pohledu na idealizovaná těla spíše závisí na osobnostních rysech a pozitivním pojetím tělesného obrazu a koreluje se sociálním srovnáváním (Betz, Sabik a Ramsey 2019).