Toxicita na sociálních sítích a její souvislost s mentální pohodou vysokoškolských studentů a studentek

• Název práce v češtině: Toxicita na sociálních sítích a její souvislost s mentální pohodou vysokoškolských studentů a studentek
• Název v anglickém jazyce: Social media toxicity and its relationship with the mental well-being of university students
• Klíčová slova: toxicita, sociální sítě, TikTok, Instagram, Facebook, X, online prostředí, důsledky, virtuální chování
• Klíčová slova anglicky: toxicity, social media, TikTok, Instagram, Facebook, X, online environment, consequences, virtual behavior
• Akademický rok vypsání: 2023/2024
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: Aleš Kudrnáč, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 23.09.2024
• Datum zadání: 24.09.2024
• Datum a čas obhajoby: 23.06.2025 09:00
• Místo konání obhajoby: Areál Jinonice, B217, 217, seminární místnost IMS
• Datum odevzdání elektronické podoby: 28.04.2025
• Datum proběhlé obhajoby: 23.06.2025
• Oponenti: Mgr. Ivan Petrúšek, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Praktická část diplomové práce bude sestávat ze dvou částí. V první části se zaměřím na srovnání toxicity na konkrétních sociálních sítích (TikTok, Instagram, Facebook a X) pomocí obsahové analýzy. Abych určila, co je a co není toxické chování, vytvořím vzorec slov a frází, která jsou obecně považována za toxická. Tento vzorec bude definován pomocí článku od Shetha et al. (2022), který se na tuto konkrétní problematiku zaměřuje – ovšem celé to převedu do češtiny a na české prostředí. Následnou analýzu dat budu provádět v SPSS pomocí regresní analýzy. Cílem této části je zjistit, zda typ obsahu může být faktorem ovlivňujícím toxické chování. Různé platformy mohou přitahovat různé demografické skupiny, a tím i různé formy toxického chování.

Druhá část bude zaměřena na důsledky toxického chování na sociálních sítích na konkrétní demografické skupině – vysokoškolských studentech. Budu provádět dotazníkové šetření, které bude obsahovat otázky na to, jaké sociální sítě respondenti používají, jak často a jaké typy obsahu sledují, a právě na osobní zkušenosti s toxickým obsahem a jeho vliv na jejich mentální zdraví (např. stres, úzkost, deprese). Sběr dat budu provádět sama nejspíše pomocí platformy SurveyMonkey. a respondenty budu shánět přes sociální sítě – studentské skupiny a také pomocí snow-ballu, kdy respondenty požádám o sdílení s jejich vrstevníky. Cílený vzorek je mít alespoň 200 respondentů. Analýza dat bude také probíhat v SPSS, kde budu testovat předem stanovené hypotézy pomocí vhodných statistických testů. Dá se předpokládat, že vysokoškolští studenti budou aktivnější na určitých sociálních sítích více než na jiných, tudíž tuto část považuji za alespoň částečné doplnění obsahové analýzy a možnost pro budoucí výzkumy zaměřit se i na jiné demografické skupiny.

Seznam odborné literatury

1. Gencoglu, O., & Gratzl, S. (2021). Analysis of toxic language in social media using deep learning. Neurocomputing, 458, 356-371. DOI: 10.1016/j.neucom.2021.07.032
2. Boyd, D. M., & Ellison, N. B. (2007). Social Network Sites: Definition, History, and Scholarship. Journal of Computer-Mediated Communication, 13(1), 210-230. DOI: 10.1111/j.1083-6101.2007.00393.x
3. Costa, E. (2018). Affordances-in-practice: An ethnographic critique of social media logic and context collapse. New Media & Society, 20(10), 3641-3656. https://doi.org/10.1177/1461444818756290
4. Gangneux, J. (2019). Rethinking social media for qualitative research: The use of Facebook Activity Logs and Search History in interview settings. The Sociological Review, 67(6), 1249-1264. Dostupné z: https://doi.org/10.1177/0038026119859742
5. Garcia, A. C., & Lovink, G. (2021). The Anthropology of Social Media: A Decade of Studying the Concept of Connectivity. Annual Review of Anthropology, 50, 169-184. DOI: 10.1146/annurev-anthro-010220-074557
6. Hajian, S., Bonchi, F., & Castillo, C. (2019). Algorithmic bias: From discrimination discovery to fairness-aware data mining. In Proceedings of the 25th ACM SIGKDD International Conference on Knowledge Discovery & Data Mining (KDD '19). Association for Computing Machinery, New York, NY, USA, 2125–2126. DOI: 10.1145/3292500.3332286
7. Hendl, J. & Remr, J. (2017). Metody výzkumu a evaluace. Praha: Portál. ISBN 978-80-262-1192-1.
8. Jane, E. A. (2016). Misogyny Online: A Short (and Brutish) History. Sage Publications. Dostupné z: https://us.sagepub.com/en-us/nam/misogyny-online/book245572
9. Patchin, J. W., & Hinduja, S. (2018). Bullying, Cyberbullying, and Suicide. Archives of Suicide Research, 22(1), 5-27. DOI: 10.1080/13811118.2017.1304304
10. Kronick, J. C., Křížová, I., & Rabušic, L. (1997). Alternativní metodologie pro analýzu kvalitativních dat / Alternative Methodologies for the Analysis of Qualitative Data. Sociologický Časopis / Czech Sociological Review, 33(1), 57–67. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/41131263
11. Murthy, D. (2012). Towards a Sociological Understanding of Social Media: Theorizing Twitter. Sociology, 46(6), 1059-1073. Dostupné z: https://doi.org/10.1177/0038038511422553
12. Smith, J. (2021). Toxic Behavior on Social Media: Definitions, Impacts, and Solutions. Journal of Social Media Studies, 10(2), 234-250.
13. Sheth, A., Valerie L, S., & Ugur, K. (2022). Defining and Detecting Toxicity on Social Media: Context and Knowledge are Key. ar5iv. Dostupné z: https://ar5iv.labs.arxiv.org/html/2104.10788
14. Suler, J. (2004). The Online Disinhibition Effect. CyberPsychology & Behavior, 7(3), 321-326. DOI: 10.1089/1094931041291295
15. Velký sociologický slovník. (1996). 1.svazek, Praha: Karolinum.

Předběžná náplň práce

Toxicita na sociálních sítích je fenomén, který se stává více a více diskutovaným napříč veřejností. Dle Smithe (2021) se toxické chování na sociálních sítích definuje jako soubor destruktivních jednání, která zahrnují šikanu, vyloučení, šíření dezinformací, normalizaci riskantního chování a vytváření nerealistických očekávání, zejména ohledně tělesného vzhledu a popularity. Takové chování může mít za důsledek vážné psychické problémy jako jsou úzkost, deprese a poruchy příjmu potravy, zejména mezi mladými a zranitelnými skupinami obyvatelstva. Sociální sítě jako TikTok, Instagram, Facebook a X se stávají nedílnou součástí každodenního života miliónů lidí a ovlivňují naše sociální interakce. Dle Boyda a Ellisona (2007) je lze definovat jako platformy, které uživatelům umožňují vytvářet veřejné či polo-veřejné profily, navazovat spojení s ostatními uživateli, sdílet obsah a komunikovat. Slouží jako prostor pro interakci a výměnu informací mezi jednotlivci nebo skupinami, přičemž vytvářejí komplexní sociální struktury, které ovlivňují jejich chování a vztahy jejich členů. Toto online prostředí představuje nový způsob, jakým jsou udržovány a budovány vztahy, které překračují geografické i kulturní hranice. Tyto platformy s sebou přináší snadnou komunikaci a sdílení informací, ovšem přinášejí i nové výzvy v podobě toxického chování. Tato práce se zaměří na srovnání toxicity na výše zmíněných sociálních sítích a bude zkoumat její důsledky na uživatele.

Téma toxicity na sociálních sítích je relativně novým, ale zároveň rychle se rozvíjejícím. Existuje již několik studií, které se toxicitou zabývaly z různých úhlů. Suler (2004) se zabýval výzkumem efektu online disinhibice, což je tendence lidí chovat se online s menšími zábranami než v reálném životě. Online prostředí zajišťuje určitou anonymitu a absenci fyzických důsledků, které pak vedou k nárůstu verbálního napadání a trollingu. Haijan et al. (2019) se na toxicitu zaměřili z více technické perspektivy a zkoumali to, jak algoritmy sociálních sítí často ženou do popředí příspěvky, které jsou kontroverzní a negativní. Tyto příspěvky totiž dokáží v uživatelích vyvolat negativní emoce, které následně generují vyšší míru interakce. Další studie od Patchina a Hinduji (2018) se zabývala vzájemnými vztahy mezi sextingem, kyberšikanou, depresí a myšlenkami na sebevraždu. Mimo to tato studie identifikovala formy toxicity, a to konkrétně kyberšikanu, hate speech a trolling. Kyberšikana je forma šikany, která probíhá prostřednictvím informačních a komunikačních technologií. Je to úmyslné a opakovaná obtěžování, zastrašování nebo ponižování osoby. Studie poukázala na to, že sexting zvyšuje pravděpodobnosti toho, že se jedinec stane obětí kyberšikany – sdílení sexuálního obsahu bývá často zneužíváno k vydírání nebo ponižování. Oběti kyberšikany trpí zvýšenými příznaky deprese a mají vyšší riziko sebevražedných myšlenek. Hate speech neboli nenávistný projev je forma komunikace, která útočí na jednotlivce nebo skupiny na základě rasy, náboženství, sexuální orientace či pohlaví. Cílem tohoto projevu je ponižovat, zastrašovat nebo podněcovat k násilí. Osoby vystavené nenávistným projevům často zažívají úzkost, strach, deprese a pocity izolace. Tyto projevy přispívají i k polarizaci společnosti a eskalují konflikty mezi různými skupinami. Trolling je chování, ve kterém jedinec (troll) záměrně provokuje, uráží či obtěžuje ostatní uživatele. Cílem je vyvolat silné emocionální reakce a konflikt. Toto chování utváří negativní atmosféru na online platformách, která odráží uživatele od účasti v diskuzi. Oběti trollingu mohou trpět stresem, úzkostmi či depresemi. Další úhel pohledu přinesla Jane (2016), která se soustředila na to, jak demografické faktory ovlivňují zkušenosti s toxicitou na sociálních sítích. Ženy a menšiny jsou dle její studie častěji terčem toxického chování, což má vliv na jejich chování a interakce na těchto platformách.

Navzdory narůstajícímu počtu studií na toto téma existuje stále mnoho nevyřešených otázek. Nenašla jsem žádnou studii, která by se zabývala porovnáním toxicity na různých sociálních sítích. Sociální sítě se berou jako jeden celek, ovšem na každé sociální síti je šířen jiný typ obsahu. Přeci jen TikTok je sociální sít, kde se šíří hlavně vizuální obsah prostřednictvím krátkých povětšinou zábavných videí. Instagram je podobně vizuální, ale uživatelé přidávají hlavně fotografie, které mají působit esteticky. X (původně Twitter) je platforma, kde uživatelé pomocí krátkých textů sdílí své názory a víří diskuzi a Facebook je taková kombinace úplně všeho. Já osobně považuji za podstatné se zaměřit na každou konkrétní síť a prozkoumat, jestli i typ obsahu může být faktorem ovlivňující toxické chování a také zjistit, na jakých platformách se toxické chování objevuje a v jakém měřítku. Chtěla bych ovšem navázat na již zmiňované studie, které řeší i psychické problémy zapříčiněné toxickým chováním na sociálních sítích. Jedna část mého výzkumu se bude skládat z dotazníkového šetření českých vysokoškolských studentů/studentek, kterých se budu ptát na jejích zkušenosti. Mimo jiné jsem nezaznamenala žádný výzkum zabývajícím se tímto tématem v České republice, konkrétně na české populaci, tudíž by tato diplomová práce mohla přinést něco nového a dosud tolik nezkoumaného na našem území.