Efektivita pohřebních rituálů v kontextu českého ateismu

• Název práce v češtině: Efektivita pohřebních rituálů v kontextu českého ateismu
• Název v anglickém jazyce: The Effectiveness of Funeral Rituals in the Context of Czech Atheism
• Klíčová slova: smrt, pohřeb, rituál, přechodový rituál, ateismus, náboženství, spiritualita, společnost, komunita, komunismus, taboo, sekularizace
• Klíčová slova anglicky: death, funeral, ritual, rite of passage, atheism, religion, spirituality, society, community, communism, taboo, secularization
• Akademický rok vypsání: 2023/2024
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Mgr. Jan Balon, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 18.09.2024
• Datum zadání: 18.09.2024
• Datum a čas obhajoby: 16.06.2025 09:00
• Místo konání obhajoby: Areál Jinonice, C121, 121, Seminární místnost ISS
• Datum odevzdání elektronické podoby: 29.04.2025
• Datum proběhlé obhajoby: 16.06.2025
• Oponenti: Mgr. Kristina Švábová

Seznam odborné literatury

Adamson, S., & Holloway, M. (2013). Symbols and Symbolism in the Funeral Today: What Do They Tell Us about Contemporary Spirituality? Journal for the Study of Spirituality, 3(2), 140–155. https://doi.org/10.1179/2044024313Z.00000000010

Ariès, P. (2013). The hour of our death. Vintage.

Elias, N., & Elias, N. (2010). The loneliness of the dying ; and, Humana conditio: observations on the development of humanity on the fortieth anniversary of the end of a war (8 May 1985). University College Dublin Press.

Frisby, H. (2019). Traditions of death and burial. Shire Publications.

Furstova, J., Malinakova, K., Sigmundova, D., & Tavel, P. (2021). Czech out the atheists: A representative study of religiosity in the Czech Republic. The International Journal for the Psychology of Religion, 31(4), 288-306. https://doi.org/10.1080/10508619.2020.1844967

Harrawood, L. K. (2010). Measuring Spirituality, Religiosity, and Denial in Individuals Working in Funeral Service to Predict Death Anxiety. OMEGA - Journal of Death and Dying, 60(2), 129-142. https://doi.org/10.2190/OM.60.2.b

Holloway, M., Adamson, S., Argyrou, V., Draper, P., & Mariau, D. (2013). “Funerals aren’t nice but it couldn’t have been nicer”. The makings of a good funeral. Mortality, 18(1), 30–53. https://doi.org/10.1080/13576275.2012.755505

Lee, R. L. M. (2008). Modernity, Mortality and Re-Enchantment: The Death Taboo Revisited. Sociology, 42(4), 745–759. http://www.jstor.org/stable/42857173

Nesporová, O. (2021). Funerary practices in the Czech Republic. Emerald Publishing Limited.

Nešporová, O. (2007). Smrt, umírání a pohřební rituály v české společnosti ve 20. století. Soudobé dějiny, 14(02-03), 345-378.

Nešpor, Z. R. (2021). The Czech (oslovak) model? Secular last rites in Central Europe under the communists and beyond. Mortality, 26(2), 144-156.

Sarkissian, A. (2015). The varieties of religious repression: Why governments restrict religion. Oxford University Press.

Předběžná náplň práce

Námět práce

Rituály smrti a tradice pohřbívání jsou významným přechodovým rituálem pro společnosti napříč různými kulturami. Rituály jako takové napomáhají společenstvím k vyrovnání se s konflikty a náročnými situacemi. Pohřební rituály navíc pomáhají definovat komunitu a zachovávat sociální vztahy mezi živými i mrtvými (Creed, 2003). Navíc způsob, jakým se společnost staví ke smrti a umírání, jaké tradice a rituály doprovází zesnulého, a jak jsou tyto tradice zachovávány, vypovídá o tom, jak daná společnost přistupuje ke smrti, jaká je její hodnotová orientace a mnoho dalšího (Nešporová, 2007).
Smrt v náboženském či spirituálním pojetí obvykle znamená nový začátek, či jinou formu života. Dodává tak pocit jisté nesmrtelnosti, může tak nabízet komfort pozůstalým, či zmírnit strach ze smrti. Ovšem počet věřících se mění a společnost je více sekulární než v minulosti. Idea konečnosti, kdy po smrti nic není, neboť to nelze vědecky prokázat, stojí naproti víry v posmrtný život, reinkarnaci apod. Přesto však pohřební tradice a rituály ve většině společností přetrvávají, ačkoli se postupně mění a vyvíjí (Nešporová, 2007).
V České republice však dochází k postupnému úpadku těchto rituálů, a to navzdory jejich důležitosti (Nešporová, 2007). Mou výzkumnou otázkou je tedy odhalit, jaké možné faktory, za touto změnou stojí, tedy proč pohřební rituály mizí, nebo jsou nahrazeny alternativami. Zajímá mne, jakou roli v tomto úpadku rituálu hraje náboženská víra a ateismus v české společnosti. Přínosem této práce by tak mohla být počáteční diskuze na téma úpadku pohřebních rituálů v kontextu českého ateismu, a jaké důvody za ní stojí.
Mnoho autorů se již zabývalo postojem společnosti ke smrti a promítáním tohoto postoje do pohřebních rituálů. Dle Ariès (2013) byla smrt a umírání v tradiční společnosti před 19. století součástí života běžných lidí. Tradice a obřady vyprovázející zesnulého byli součástí rituálů hojně provozovaných ve společnosti. Tyto pohřební rituály pomáhaly s přijetím smrti jako součást života. Naproti tomu pro západní společnost 20. století se stala smrt neakceptovatelná, lidé se dožívají stále většího věku a neumírají již doma, nýbrž v nemocnicích a hospicích. Truchlení a vyrovnávání se s ztrátou blízkých se stalo soukromou záležitostí. Smrt se tak postupně stala pro moderní společnost taboo (Elias, 2001).
Zájem o pohřební rituály v akademické debatě postupně roste, ovšem systematických výzkumů zatím není mnoho. Pohřební rituály se mění a jsou více sekularizované a personalizované, než tomu bylo dříve. Slouží potřebám pozůstalých a jsou dle toho náležitě individualizovány. Pohřby v moderních západních společnostech jsou spíše oslavou života, jaký vedl zesnulý. Náboženské pohřby nebyly natolik osobní a pro nevěřící tak mohou ztrácet na významu. Nová podoba pohřbů však může být pro pozůstalé neuspokojivá, neboť nemají dostatek prostoru k truchlení. Paralelně s rozšiřujícím se pojetím spirituality a odstřižením od náboženského života je doprovázeno změnou v pohřebních rituálech. Tato proměna tak otevírá nový prostor pro výzkum, který nám může lépe napomoci pochopit, jak ke smrti společnost přistupuje (Holloway, et al., 2013).
Odpor k zasahování náboženských autorit a jejich vlivu do běžného života lidí má v kontextu Českého státu dlouhodobou tradici. Během komunistického režimu bylo toto cítění ještě prohloubeno a utvrzeno. Současně se sekularizací se velmi populární stala kremace a poslední rozloučení nevázané na náboženskou instituci. Civilní pohřeb nahradil pohřeb náboženský, jakožto důsledek restrikcí vůči církvi a náboženským institucím obecně uplatňované bývalým režimem. Jednalo se zároveň o snahu potlačit sociální rozměr pohřebních rituálů skrze negativní přístup a prezentaci smrti. Truchlení bylo vytlačeno do soukromé sféry a pohřební rituály označené za zastaralé. Namísto náboženství a spirituality byl podporován národní sentiment (Nešporová, 2007).
V Anglie byla provedena kvalitativní studie zabývající se spiritualitou v rámci pohřebních rituálů. Data byla získána prostřednictvím pozorování před pohřebních schůzek, pohřbů a rozhovorů s rodinnou po pohřbu a následně také s dalšími informátory. Závěrem této studie bylo, že současný pohřeb je záležitostí psychologickou, sociální a spirituální. Zachování pohřební tradice je odůvodněno potřebou živých vyrovnat se s přechodem mezi životem a smrtí. Tento přechod se odehrává na psychologické úrovni a také prostřednictvím přechodových rituálů. Během pohřbu ztrácí zesnulý svůj status ,,zesnulého“ a stává se mrtvým tělem, které je pohřbeno, či zpopelněno. V rámci pohřebního rituálu je provedena fyzická likvidace těla, která je součástí společenského procesu během rituálu a je spojena s filozofickým přístupem k vztahu mezi smrtí a životem. Personalizace pohřbů je výsledkem hledání smyslu v uskutečnění pohřbu, jeho vytváření a příjímání. Je zde zachována jistá míra spirituality (Holloway, et al., 2013).

Předpokládané metody zpracování

Výzkum bude veden kvalitativně. Cílem výzkumu není generalizace, nýbrž hlubší prozkoumání faktorů či důvodů, které mohou stát za úpadkem pohřební tradice, případně její zachování, a to také v kontextu s náboženským vyznáním.
Výzkumná část bude provedena pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Respondenty budu primárně hledat mezi zaměstnanci pohřebních ústavů, či například církevními zástupci, kteří se ve své práci s pohřby a pohřebními rituály přímo potýkají a zařizují je. Následně také v menším množství provedu rozhovory s běžnými lidmi s profesí nesouvisející s pohřebními rituály. V ideálním případě s dotazovaným, který má osobní zkušenost s pohřbem či jeho zařizováním, a respondentem, který tuto zkušenost nemá.
Respondenty participující na mém výzkumu plánuji oslovit skrze pohřební ústavy, náboženské instituce, popřípadě jiné instituce, kde se lidé setkávají se smrtí a s pohřby, oslovením známých či pomocí krátkého elektronického dotazníku o účasti na výzkumu. Plánuji provést minimálně šest rozhovorů, primárně tedy s lidmi potýkajícími se s smrtí v jejich pracovním životě.
Otázky pro vedení rozhovoru budou vytvořeny mimo jiné na základě analýzy mediálního obsahu, přesněji reklamních webových stránek pohřebních ústavů, mediálních zpráv hovořících na toto téma, náboženských institucí apod. Otázky mají být hlavně zaměřeny na jejich osobní zkušenost z profesního či běžného života. Analýza mediálního obsahu může být nápomocná pro rozklíčování, jakým způsobem je téma pohřebních rituálů veřejně zobrazováno. Současně by jisté vyobrazení či popisky mohli být použity během rozhovorů pro nasměrování hovoru konkrétním směrem a rozprouděním konverzace.
Rozhovory budou následně přepsány a analyzovány pomocí kódování. Bude se jednat o kombinace induktivní a deduktivní metody. Některé kódy se budou zakládat na předchozí teoretické části, jiné budou dotvořeny dle potřeby a odpovědí dotazovaných. Následovat bude interpretace kódovaného materiálu. Pokud to bude možné zpracuji tuto část v Requalu, neboť s ním mám již zkušenosti. V analýze rozhovorů se budu soustředit na identifikaci faktorů, které mohou být klíčové pro zachování či odpuštění od tradice pohřbu a také jakou roli zde hraje náboženská či spirituální víra. Zejména jakou roli v tomto tématu má ateismus.

Etické souvislosti zvažovaného projektu

Téma mé práce je eticky citlivé. V případě rozhovorů bude po účastnících požadovaný informovaný souhlas a před zahájením potencionální účastí na mém výzkumu budou seznámeni s tématem mé výzkumné práce.
Samozřejmostí je anonymizace účastníků a ochrana jejich osobních údajů a citlivého obsahu rozhovorů. Celá jména účastníků nebudou uvedena v závěrečné analýze ani jinde. Ostatní osobní data budou použita pouze pro mou práci. Před rozhovory budou účastníci seznámeni s právem neodpovídat na otázku, rozhovor ukončit, pokud se nebudou cítit komfortně a před samotným rozhovorem jim upřesním jakékoli dotazy týkající se mého výzkumného zájmu. Zároveň také mohou zažádat o odstranění či vynechání pasáží z rozhovorů apod.
Samotné otázky pro polostrukturovaný rozhovor budou pečlivě vybrány a zváženy jejich rizika. Chci se vyhnout případně příliš invazivním otázkám.