Intervence ke snižování self-stigmatu duševního onemocnění

• Název práce v češtině: Intervence ke snižování self-stigmatu duševního onemocnění
• Název v anglickém jazyce: Interventions to reduce self-stigma of mental illness
• Klíčová slova: duševní onemocnění|stigma|self-stigma|intervence|NECT
• Klíčová slova anglicky: mental illness|stigma|self-stigma|intervention|NECT
• Akademický rok vypsání: 2023/2024
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra psychologie (21-KPS)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Eva Dragomirecká, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 13.09.2024
• Datum zadání: 13.09.2024
• Schválení administrátorem: bylo schváleno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 13.09.2024
• Datum a čas obhajoby: 17.06.2025 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 11.05.2025
• Datum proběhlé obhajoby: 17.06.2025
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Tereza Blažejovská

Zásady pro vypracování

Cílem této bakalářské práce je představit intervence určené ke snižování míry self-stigmatu (internalizovaného stigmatu) duševního onemocnění a dále blíže představit intervenci NECT (Narrative Enhancement and Cognitive Therapy), zhodnotit její použití a účinnost.
Obsahem literárně přehledové části bude nejprve seznámení se samotným konceptem stigmatu a stigmatizace duševního onemocnění a důsledky tohoto jevu, kdy jedním z nich je self-stigma. Self-stigmatu duševního onemocnění bude věnována samostatná část, kde bude koncept definován, budou popsány faktory přispívající k jeho vzniku a dále faktory protektivní, tedy ty, jež vzniku self-stigmatu předcházejí. Následně se tato kapitola zaměří na důsledky self-stigmatu a jeho měření. Další z kapitol se bude zaměřovat na jednotlivé intervence ke snižování self-stigmatu, včetně metody NECT. Rovněž se teoretická část bude věnovat na zotavení orientovanému (recovery-oriented) přístupu, z něhož metoda NECT vychází.
V rámci výzkumné části práce bude cílem vytvořit systematické review, tedy shromáždit, posoudit a syntetizovat studie zabývající se metodou NECT a zjistit, jaké jsou zkušenosti s využitím této metody v praxi. Výzkumné otázky zní: Jak se metoda používá? Jaké jsou výhody, nevýhody, případně omezení metody? Jaká je úspěšnost metody a co jí ovlivňuje? Do systematického review budou zahrnuty studie, jak kvantitativní, tak kvalitativní povahy. Hledání studií bude probíhat s pomocí příslušných databází a klíčových slov. Review bude zpracováváno dle pravidel pro zpracování systematických review.
Očekávaným přínosem výsledků práce do psychologické teorie a praxe bude existence uceleného přehledu intervencí snižujících self-stigma duševního onemocnění, konkrétně zhodnocení použití, efektivity a případných limitací metody NECT. Tyto výstupy mohou přispět k efektivnějšímu používání metody NECT a její případné implementaci v České republice.

Seznam odborné literatury

Alonso, M., Guillén, A. I., & Muñoz, M. (2019). Interventions to reduce internalized stigma in individuals with mental illness: A systematic review. The Spanish Journal of Psychology, 22, E27. https://doi.org/10.1017/sjp.2019.9
Ben, C. L., Chio, F. H., Mak, W. W., Corrigan, P. W., & Chan, K. K. (2021). Internalization process of stigma of people with mental illness across cultures: A meta-analytic structural equation modeling approach. Clinical Psychology Review, 87, 102029. https://doi.org/10.1016/j.cpr.2021.102029
Bipeta, R., Yerramilli, S. S., & Pillutla, S. V. (2020). Perceived stigma in remitted psychiatric patients and their caregivers and its association with self-esteem, quality of life, and caregiver depression. East Asian Archives of Psychiatry, 30(4), 101-107. https://doi.org/10.12809/eaap1972
Drapalski, A. L., Lucksted, A., Brown, C. H., & Fang, L. J. (2021). Outcomes of ending self-stigma, a group intervention to reduce internalized stigma, among individuals with serious mental illness. Psychiatric Services, 72(2), 136-142. https://doi.org/10.1176/appi.ps.202000212
Dubreucq, J., Plasse, J., & Franck, N. (2021). Self-stigma in serious mental illness: A systematic review of frequency, correlates, and consequences. Schizophrenia Bulletin, 47(5), 1261-1287. https://doi.org/10.1093/schbul/sbaa185
Frese, F. J., & Davis, W. W. (1997). The consumer–survivor movement, recovery, and consumer professionals. Professional Psychology: Research and Practice, 28(3), 243-245. https://doi.org/10.1037/0735-7028.28.3.243
Hamidi, S., Ebrahimi, H., Vahidi, M., & Areshtanab, H. N. (2023). Internalized stigma and its association with hope, self-esteem, self-efficacy, and treatment adherence among outpatients with severe mental illness: A cross-sectional survey. Iranian Journal of Nursing and Midwifery Research, 28(3), 345-351. https://doi.org/10.4103/ijnmr.IJNMR_246_22
Hansson, L., Lexén, A., & Holmén, J. (2017). The effectiveness of narrative enhancement and cognitive therapy: A randomized controlled study of a self-stigma intervention. Social Psychiatry and Psychiatric Epidemiology, 52, 1415-1423. https://doi.org/10.1007/s00127-017-1385-x
Jacobson, N., & Greenley, D. (2001). What is recovery? A conceptual model and explication. Psychiatric Services, 52(4), 482-485. https://doi.org/10.1176/appi.ps.52.4.482
Klein, T., Kösters, M., Corrigan, P. W., Mak, W. W., Sheehan, L., Conley, C. S., & Rüsch, N. (2023). Does the peer-led Honest, Open, Proud program reduce stigma’s impact for everyone? An individual participant data meta-regression analysis. Social Psychiatry and Psychiatric Epidemiology, 58(11), 1675-1685. https://doi.org/10.1007/s00127-023-02491-3
Le Boutillier, C., Chevalier, A., Lawrence, V., Leamy, M., Bird, V. J., Macpherson, R., & Slade, M. (2015). Staff understanding of recovery-oriented mental health practice: A systematic review and narrative synthesis. Implementation Science, 10, 1-14. https://doi.org/10.1186/s13012-015-0275-4
McCullock, S. P., & Scrivano, R. M. (2023). The effectiveness of mental illness stigma-reduction interventions: A systematic meta-review of meta-analyses. Clinical Psychology Review, 100, 102242. https://doi.org/10.1016/j.cpr.2023.102242
Pescosolido, B. A. (2013). The public stigma of mental illness: What do we think; what do we know; what can we prove? Journal of Health and Social Behavior, 54(1), 1-21. https://doi.org/10.1177/0022146512471197
Pescosolido, B. A., Halpern-Manners, A., Luo, L., & Perry, B. (2021). Trends in public stigma of mental illness in the US, 1996-2018. JAMA Network Open, 4(12), e2140202-e2140202. https://doi.org/10.1001/jamanetworkopen.2021.40202
Ritsher, J. B., Otilingam, P. G., & Grajales, M. (2003). Internalized stigma of mental illness: Psychometric properties of a new measure. Psychiatry Research, 121(1), 31-49. https://doi.org/10.1016/j.psychres.2003.08.008
Štrkalj Ivezić, S., Alfonso Sesar, M., & Mužinić, L. (2017). Effects of a group psychoeducation program on self-stigma, empowerment, and perceived discrimination of persons with schizophrenia. Psychiatria Danubina, 29(1), 66-73.
Yanos, P. T., Lucksted, A., Drapalski, A. L., Roe, D., & Lysaker, P. (2015). Interventions targeting mental health self-stigma: A review and comparison. Psychiatric Rehabilitation Journal, 38(2), 171-178. https://doi.org/10.1037/prj0000100
Yanos, P. T., Lysaker, P. H., Silverstein, S. M., Vayshenker, B., Gonzales, L., West, M. L., & Roe, D. (2019). A randomized-controlled trial of treatment for self-stigma among persons diagnosed with schizophrenia-spectrum disorders. Social Psychiatry and Psychiatric Epidemiology, 54, 1363-1378. https://doi.org/10.1007/s00127-019-01725-2
Yanos, P. T., Roe, D., & Lysaker, P. H. (2011). Narrative enhancement and cognitive therapy: A new group-based treatment for internalized stigma among persons with severe mental illness. International Journal of Group Psychotherapy, 61(4), 576-595. https://doi.org/10.1521/ijgp.2011.61.4.576