Tato bakalářská práce se zaměřuje na subjektivní zkušenosti žen s poruchami příjmu potravy od doby hospitalizace až po současnost s cílem identifikovat specifika ošetřovatelské péče klíčová pro uzdravení a prozkoumat souvislosti mezi jejich osobními zkušenostmi a výskytem onemocnění. Výzkum byl proveden pomocí kvalitativních rozhovorů s deseti ženami ve věku 20–29 let, doplněných modifikovaným testem BAT (Body Attitude Test) pro zhodnocení vztahu k vlastnímu tělu, dvěma kazuistikami a dotazníkovým šetřením. Výsledky ukázaly, že 70 % respondentek nastupovalo k hospitalizaci s nízkou motivací, která se zvyšovala díky podpoře personálu a režimové péči, přičemž psychoterapie byla označena za klíčovou (60 %). Modifikovaný test BAT odhalil přetrvávající potíže se vztahem k vlastnímu tělu u většiny respondentek (70 %) i přes fyzické zotavení, což potvrzuje vážnou psychickou povahu PPP. Dotazník ukázal široké rozmezí BMI (10,7–19,1) a častý výskyt PPP (40 %) a jiných psychických poruch (70 %) v rodinách. Kazuistiky respondentek N. a M. ilustrovaly kontrast mezi úspěšným zotavením a opakovanými relapsy v závislosti na sociální podpoře. Práce zdůrazňuje potřebu individualizované péče a dlouhodobé psychoterapie pro prevenci relapsů. Přispívá k pochopení komplexnosti PPP a nabízí podněty pro zlepšení ošetřovatelské praxe, ačkoli je omezena malým vzorkem a subjektivitou dat.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
This bachelor’s thesis focuses on the subjective experiences of women with eating disorders from the time of hospitalization to the present, aiming to identify key aspects of nursing care essential for recovery and to explore the connections between their personal experiences and the onset of the disorder. The research was conducted through qualitative interviews with ten women aged 20–29, supplemented by a modified Body Attitude Test (BAT) to assess their relationship with their own bodies, two case studies, and a questionnaire survey. The results revealed that 70% of respondents entered hospitalization with low motivation, which increased due to staff support and structured care, with psychotherapy identified as crucial (60%). The modified BAT showed persistent difficulties with body image in most respondents (70%), despite physical recovery, confirming the psychological nature of eating disorders. The questionnaire indicated a wide range of BMI values (10.7–19.1) and a frequent occurrence of eating disorders (40%) and other mental health issues (70%) in families. Case studies of respondents N. and M. highlighted a contrast between successful recovery and repeated relapses, depending on social support. The thesis emphasizes the need for individualized care and long-term psychotherapy to prevent relapses. It contributes to understanding the complexity of eating disorders and offers insights for improving nursing practice, though it is limited by a small sample size and data subjectivity.
- zadáno vedoucím/školitelem