Koncept zotavení u osob se zkušeností se syndromem vyhoření: kvalitativní analýza psychologických potřeb

• Název práce v češtině: Koncept zotavení u osob se zkušeností se syndromem vyhoření: kvalitativní analýza psychologických potřeb
• Název v anglickém jazyce: The concept of recovery in people with experience of burnout syndrome: a qualitative analysis of psychological needs
• Klíčová slova: syndrom vyhoření|zotavení|psychologické potřeby
• Klíčová slova anglicky: burnout syndrome|recovery|psychological needs
• Akademický rok vypsání: 2023/2024
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra psychologie (21-KPS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Ivana Šípová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 04.09.2024
• Datum zadání: 04.09.2024
• Schválení administrátorem: bylo schváleno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 13.09.2024
• Datum a čas obhajoby: 27.05.2025 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 22.04.2025
• Datum proběhlé obhajoby: 27.05.2025
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Ondřej Knor

Zásady pro vypracování

Cílem diplomové práce je prozkoumání individuální zkušenosti osob s procesem a fázemi zotavování (neboli recovery) ze syndromu vyhoření, primárně v mimopracovní neboli volnočasové rovině. Práce si klade za cíl pochopit odlišnosti v jednotlivých fázích zotavení, tedy akutní, střednědobé a dlouhodobé, ve vztahu k šesti psychologickým potřebám DRAMMA modelu tedy odpoutání, autonomii, mistrovství, smysluplnost, afiliaci a relaxaci, které ovlivňují kvalitu prožitku volného času a jeho přínos pro celkovou pohodu či nepohodu.
Literárně-přehledová část shrne základní informace o dlouhodobé zátěži, stresu a jeho zvládání
a syndromu vyhoření (definice, protektivní i rizikové faktory, důsledky, fáze, …). V tématice syndromu vyhoření se práce opře o výzkumnou práci Michaela P. Leitera a Christiny Maslachové (Leiter, M. P., & Maslach, C., 2017) nebo také Wilmara Schaufeliho (Schaufeli, W. B., Maslach, C., & Marek, T. (2017) a dalších autorů. Stěžejní bude ale pro práci model David B. Newmana, Louis Taye a Eda Dienera, tzv. DRAMMA model (2013), který vykazuje vysoký potenciál pro porozumění


roli psychologických potřeb v podpoře well-beingu. Model bude přiblížen v rámci druhé kapitoly o procesu zotavování (neboli recovery) a roli volného času v tomto procesu.
Pro výzkumnou část byla vybrána kvalitativní metodologie, ve formě polostrukturovaných rozhovorů s osobami, které si syndromem vyhoření prošly. Cílem výzkumné části je pomocí tematické obsahové analýzy přispět k hlubšímu pochopení: 1. individuální zkušenosti zotavení ze syndromu vyhoření a konkrétním zotavovacím aktivitám a zážitkům, 2. psychologickým potřebám a jejich naplňování v procesu zotavení, 3. souvislosti jednotlivých psychologických potřeb s fázemi procesu zotavení. Respondenti budou osloveni na podzim roku 2024 v rámci projektu Nevyhasni, který se zabývá prevencí syndromu vyhoření. Rozhovory budou probíhat fyzicky nebo online. Z každého rozhovoru bude pořízen záznam, následně budou přepsány a zanalyzovány. Ambicí je realizovat alespoň 8 rozhovorů.
Téma bylo zvoleno s ohledem na nedostatek literatury v oblasti tzv. recovery experience v kontextu syndromu vyhoření. Práce díky své kvalitativní povaze, může osvětlit samotné zotavování jako vícestupňový proces, ale také širší souvislosti s vnímáním psychologických potřeb a volného času. Výstupy mohou být následně využity jako vstup pro následné kvantitativní analýzy či přímo jako podněty pro navrhování intervencí pro pomoc osobám procházejícím syndromem vyhoření.

Seznam odborné literatury

Bakker, A. B., Demerouti, E., & Sanz-Vergel, A. (2023). Job Demands–Resources Theory: Ten years later. Annual Review of Organizational Psychology and Organizational Behavior, 10(1), 25–53.https://doi.org/10.1146/annurev-orgpsych-120920-053933

Cooper, C. L., & Quick, J. C. (Eds.). (2017). The handbook of stress and health: A guide to research and practice. Wiley Blackwell.https://doi.org/10.1002/9781118993811


Kujanpää, M., Syrek, C., Lehr, D., Kinnunen, U., Reins, J. A., & De Bloom, J. (2020). Need satisfaction and optimal functioning at leisure and work: A longitudinal validation study of the DRAMMA model. Journal of Happiness Studies, 22(2), 681–707.https://doi.org/10.1007/s10902-020-00247-3

Leiter, M. P., & Maslach, C. (2017). Burnout and engagement: Contributions to a new vision. Burnout Research, 5, 55–57.https://doi.org/10.1016/j.burn.2017.04.003

Newman, D. B., Tay, L., & Diener, E. (2013). Leisure and Subjective Well-Being: A model of psychological mechanisms as mediating factors. Journal of Happiness Studies, 15(3), 555–578.https://doi.org/10.1007/s10902-013-9435-x

Maslach, C., & Leiter, M. P. (2008). Early predictors of job burnout and engagement. Journal of Applied Psychology, 93(3), 498–512.https://doi.org/10.1037/0021-9010.93.3.498

Schaufeli, W. B., Leiter, M. P., & Maslach, C. (2009). Burnout: 35 years of research and practice. Career Development International, 14(3), 204–220.https://doi.org/10.1108/13620430910966406

Schaufeli, W. B., Maslach, C., & Marek, T. (2017). Professional burnout: recent developments in theory and research.http://ci.nii.ac.jp/ncid/BA22675037

Sonnentag, S., Cheng, B. H., & Parker, S. L. (2022). Recovery from Work: Advancing the Field Toward the Future. Annual Review of Organizational Psychology and Organizational Behavior, 9(1), 33–60.https://doi.org/10.1146/annurev-orgpsych-012420-091355

Sonnentag, S., & Fritz, C. (2015). Recovery from job stress: The stressor‐detachment model as an integrative framework. Journal of organizational behavior, 36(S1), S72-S103.