Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 390)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Role osobnosti třídního učitele při posuzování psychosociálního klimatu ve školní třídě
Název práce v češtině: Role osobnosti třídního učitele při posuzování psychosociálního klimatu ve školní třídě
Název v anglickém jazyce: The Role of the Class Teacher's Personality in Assessing the Psychosocial Environment of the School Classroom
Klíčová slova: Psychosociální klima třídy|Posuzování klimatu|Osobnost|Big Five|Třídní učitel
Klíčová slova anglicky: Classroom environment|Assessment|Personality|Big Five|Class teacher
Akademický rok vypsání: 2023/2024
Typ práce: bakalářská práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra psychologie (21-KPS)
Vedoucí / školitel: Mgr. Simona Pekárková, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
Datum přihlášení: 25.07.2024
Datum zadání: 25.07.2024
Schválení administrátorem: bylo schváleno
Datum potvrzení stud. oddělením: 29.07.2024
Datum a čas obhajoby: 18.06.2025 00:00
Datum odevzdání elektronické podoby:11.05.2025
Datum proběhlé obhajoby: 18.06.2025
Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
Oponenti: Veronika Hein, M.Sc.
 
 
 
Zásady pro vypracování
Pojem školní třída je podle Průchy et al. (2009) definován jako „skupina žáků stejného věku, kteří jsou společně vyučováni ve škole“. Jednou z důležitých charakteristik je její psychosociální klima (Mareš & Ježek, 2012). Jedná se o neviditelný sociálně-psychologický jev, jehož tvůrci jsou žáci a učitelé (Mareš, 2013) a jež lze definovat jako „relativně trvalý stav interakce, komunikace a vztahů, jež se vytvářejí (spontánně i řízené) mezi účastníky edukačního prostředí školní třídy a jež působí na jejich jednání, kooperace a výsledky činnosti“ (Průcha, 2002). Mezi tvůrce psychosociálního klimatu školní třídy patří učitel a žáci (Mareš, 2013).
Výzkum osobnosti učitele vychází z předpokladu, že pochopení role učitelových nekognitivních charakteristik, je důležité pro podporu procesu učení a vyučování, v nichž učitel figuruje jako významná postava (Arif et al., 2012; Burić et al., 2023). Například osobnostní rysy Svědomitost a Přívětivost, v kontextu teorie Big 5 od autorů McCrae & Costa (1996), se podílejí na tvorbě organizovanějšího a vřelejšího učícího prostředí (Burić et al., 2023). Současně učitel, který není úzkostný a je stabilní, dokáže vytvořit energickou emocionální atmosféru a pohodu se svými žáky (Arif et al., 2012). Stejně tak je však významná i schopnost učitele posoudit psychosociální klima ve třídě. Mitchell et al. (2010) v kontextu sociálně-kognitivní teorie uvádí, že i když žáci a učitelé sdílejí společnou objektivní zkušenost, jejich odlišné role pravděpodobně povedou k různým pohledům na třídní klima.
Mezi klíčové koncepty této práce patří výše zmíněná teorie Big 5 podle autorů McCrae & Costa, (1996). Cílem práce je pak zjistit vztah mezi osobnostními faktory – Otevřenost vůči zkušenosti, Svědomitost, Extraverze, Přívětivost a Neuroticismus – třídního učitele a posuzováním psychosociálního klimatu ve školní třídě.
Literárně přehledová část se bude zabývat konceptem psychosociálního klimatu školní třídy, jeho definicí, dimenzemi a rolemi žáků a učitele při jeho tvorbě. Dále se zaměří na školní třídu jako malou sociální skupinu, faktory klíčové pro tvorbu vřelého psychosociálního klimatu, a také způsoby jeho měření. Zahrnuty budou také kapitoly a podkapitoly týkající se osobnosti třídního učitele a způsoby její diagnostiky. Popsány budou též způsoby posuzování psychosociálního klimatu učitelem, jejich význam a souvislost s rolí učitele.
Empirická část práce představí kvantitativní průřezovou studii, která se zaměří na roli osobnostních faktorů učitele při posuzování psychosociálního klimatu ve školní třídě. Bude uskutečněno dotazníkové šetření u učitelů s minimálně 1 rokem třídnictví na 1. a 2. stupni ZŠ.
Osobnostní rysy budou měřeny dotazníkem BFI-2-S (Hřebíčková et al., 2020) a informace o posouzení psychosociálního klimatu budou získány prostřednictvím dotazníku CES (Lašek, 2001). Předpokladem je existence signifikantního vztahu mezi faktory Big 5 a celkovým skóre z dotazníku CES. Dále se práce zaměří na exploraci role sociodemografických proměnných jako moderátorů vztahu mezi osobností učitele a jeho vnímáním třídního klimatu. Exploračně bude zkoumána také role osobnostních typů. Data budou analyzována pomocí korelační analýzy (Pearsonův korelační koeficient), regresní analýzy a metody ANOVA v programu Jamovi nebo R.
Očekáváný přínos bakalářské práce do psychologické teorie a praxe spočívá v poskytnutí hlubšího porozumění souvislostem mezi osobností třídního učitele a jeho posouzením psychosociálního klimatu ve školní třídě. Dále také v identifikaci klíčových osobnostních rysů, které přispívají pozitivnímu hodnocení psychosociálního klimatu třídy. Práce může sloužit jako podklad pro navazující výzkumy v oblasti pedagogické psychologie.
Seznam odborné literatury
Arif, M. I., Rashid, A., Tahira, S. S., & Akhter, M. (2012). Personality and Teaching: An Investigation into Prospective Teachers’ Personality. International Journal of Humanities and Social Science, 2(17).
Burić, I., Butković, A., & Kim, L. E. (2023). Teacher personality domains and facets: Their unique associations with student-ratings of teaching quality and teacher enthusiasm. Learning and Instruction, 88, 101827. https://doi.org/10.1016/j.learninstruc.2023.101827
Hřebíčková, M., Jelínek, M., Květon, P., Benkovič, A., Botek, M., Sudzina, F., Soto, C. J., & John, O. P. (2020). Big Five Inventory 2 (bfi-2): Hierarchický Model S 15 Subškálami: Ceskoslovenska Psychologie. Ceskoslovenska Psychologie, 64(4), 437–460.
Mareš, J. (2013). Pedagogická psychologie. Praha: Portál.
Mareš, J., & Ježek, S. (2012). Klima školní třídy: dotazník pro žáky. Národní ústav pro vzdělávání.
McCrae, R., & Costa, P. (1996). The five factor model of personality: Theoretical Perspective.
Mitchell, M. M., Bradshaw, C. P., & Leaf, P. J. (2010). Student and Teacher Perceptions of School Climate: A Multilevel Exploration of Patterns of Discrepancy. Journal of School Health, 80(6), 271–279. https://doi.org/10.1111/j.1746-1561.2010.00501.x
Lašek, J. (2001). Sociálně psychologické klima školních tříd a školy. Gaudeamus.
Průcha, J. (2002). Sociální klima ve třídách českých škol: porovnání nálezů z empirických šetření. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. U, Řada pedagogická, 50(U7), 63-75.
Průcha, J., Walterová, E., & Mareš, J. (2009). Pedagogický slovník. 6., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Portál, (s 395).
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK