Prožívání stárnutí u žen se zaměřením na tělo

• Název práce v češtině: Prožívání stárnutí u žen se zaměřením na tělo
• Název v anglickém jazyce: The Experience of Ageing in Women with a Focus on the Body
• Klíčová slova: stárnutí|gender|ženské tělo|posilovna|vtělenost stárnutí|identita|případová studie
• Klíčová slova anglicky: ageing|gender|female body|gym|embodiment of ageing|identity|case study
• Akademický rok vypsání: 2023/2024
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: doc. Mgr. Radka Dudová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 09.07.2024
• Datum zadání: 09.07.2024
• Schválení administrátorem: bylo schváleno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 12.07.2024
• Datum a čas obhajoby: 18.06.2025 13:30
• Datum odevzdání elektronické podoby: 02.06.2025
• Datum proběhlé obhajoby: 18.06.2025
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Petra Poncarová

Zásady pro vypracování

Východiska:
Vhledy do procesu stárnutí jsou v dnešním kontextu užitečné nejen kvůli trendu stárnutí populace, ale také kvůli změnám, které mohou v tomto procesu v současnosti nastávat (z hlediska různorodosti životních drah, prodlužování věku dožití a předpokládaného delšího aktivního života).
V rámci společenských věd se stárnutí často popisuje ve dvou základních diskurzech. První je vnímání stárnutí jako „poklesu a úpadku“, které zdůrazňuje křehkost, ztrátu kontroly a neproduktivitu. Druhý diskurz se zaměřuje na „úspěšné stárnutí“, které klade důraz na vzdorování projevům stárnutí a neoliberální imperativ osobní zodpovědnosti a aktivity (Sandberg, 2013). Tento tlak na „úspěšné stárnutí“ může být vnímán jako forma moci, která odlišuje „aktivní“ jedince od jejich „neaktivních“ vrstevníků (Allain & Marshall, 2017).
Výzkumy zaměřené na starší členy posiloven a fitness center ukazují, že důvody, proč se tito jedinci rozhodli začít cvičit, a jak v tomto kontextu vnímají svou identitu, zdraví a proces stárnutí, jsou různorodé (Andreasson et al., 2016). Dále se studie zaměřují na motivace, které je vedou k pokračování ve cvičení, a zaznamenávají pozitivní dopady jako sounáležitost, posílení postavení (empowerment), zdravotní a psychické benefity (Ericson et al., 2018). Kritické perspektivy však upozorňují na tlak na „úspěšné stárnutí“ jako na morální imperativ.
Účast žen v posilovně může být také specifická z hlediska genderových norem. Existuje potenciální kulturní rozpor mezi ženskostí a silovým tréninkem, což může ovlivnit, jak ženy vnímají svou účast v posilovně (Marecek & Salvatore, 2010).
Tato práce se zaměřuje na ženy ve věku 50+, které navštěvují posilovny. Zkoumá jejich zkušenosti, motivace a bariéry spojené s tréninkem. Studie také analyzuje, jak ženy vnímají své tělo, proces stárnutí a jak formují svou identitu a jak prostřednictvím cvičení (tedy působení na své tělo a jeho přetváření) proměňují a/nebo potvrzují svou identitu v kontextu vlastního stárnutí. Podstatným teoretickým východiskem tak bude také náhled skrz teorii vtělení stárnutí (Gilleard & Higgs, 2013, 2015).
Cíle: Práce se zaměří na skupinu žen ve věku 50+ navštěvujících posilovnu, a tak zachytí jejich v perspektivu z hlediska vnímání tréninku, navštěvování posilovny - motivace a bariéry s tím spojené. Hlubším cílem práce je vhled do žité reality a používaných narativů těchto žen a to zejména v oblastech vnímání životní fáze, ve které se nacházejí, a procesu stárnutí především v oblastech vztahujícím se k vlastnímu tělu a identitě.
Výzkumné otázky:
Jaké jsou motivace a bariéry žen 50+ pro návštěvu posilovny?
Jak ženy vnímají své tělo a proces stárnutí v kontextu tréninku?
Jaké narativy používají ženy 50+ k popisu své životní fáze a identity?

Metodika: Výzkum bude realizován formou případové studie konkrétního řetězce fitness center. Data budou sbírána prostřednictvím hloubkových rozhovorů se ženami ve věku 50 a více let, které navštěvují dané fitness centrum. Rozhovory budou pokud možno triangulovány pomocí pozorování, rozhovorů s trenéry a anonymizovaných demografických dat fitness centra. Rekrutace účastnic proběhne prostřednictvím přímého oslovení na místě a metody sněhové koule. Analýza dat bude provedena formou tematické analýzy s využitím perspektiv feministických a kritických teorií. Práce se na rozdíl od většiny jiných věkově zaměřených studií zaměřuje už na mladší část postupně stárnoucí populace, a tak se se může dotknout tématu (vnitřního) “vyjednávání” o definici své životní fáze.
Hypotézy: Očekávaná témata, která by se během rozhovorů mohla objevit:
- motivace a bariéry v účasti ve fitness centru
- vztah ke svému tělu (jako pokles jeho kapitálu, rezistence vůči normativnímu ideálu krásy)
- Vtělenost stárnutí
- vnímání vlastní (ne?)ženskosti
- proměna životních rolí (možnost sebe-objevování)
- kombinovaný narativ skrze diskurzy stárnutí (“stárnutí jako pokles”, “úspěšné stárnutí”)
- proces definování životního stádia (skrze různorodé životní dráhy)
Charakteristika závěrů: Práce se přirozeně pohybuje na intersekcionálním poli - kombinujícím oblasti feministických teorií, teorií stárnutí a kritické teorie. Práce přispěje ke studiu současných diskurzů spojených s procesem stárnutí (respektive půjde o jejich projevy v rámování individuálních narativů). Práce dále rozšíří studium životních drah z hlediska vlastního definování stádií pozdní střední a zralé dospělosti a to zároveň specificky v rámci životního stádia žen, takže bude zachycen genderový aspekt a vnímání “ženskosti”.

Seznam odborné literatury

Allain, K. A., & Marshall, B. (2017). Foucault Retires to the Gym: Understanding Embodied Aging in the Third Age. Canadian journal on aging, 36(3), 402-414. https://doi.org/10.1017/S0714980817000216
Sobiech, G., & Leipert, S. (2021). Older women being active in fitness gyms: benefits or constraints? Results from a qualitative interview study (southern Germany and East Coast of USA). German journal of exercise and sport research, 51(4), 457-467. https://doi.org/10.1007/s12662-021-00777-9

Sossa Rojas, A. (2022). Body, Meanings, and Physical Exercise in Older Adults: The Qualitative Perspective of Frequent Gym-Goers. Qualitative sociology review: QSR, 18(3), 106-124. https://doi.org/10.18778/1733-8077.18.3.05

Andreasson, J., Tugetam, Å., & Bergman, P. (2016). Keeping Death at Bay through Health Negotiation: Older Adults' Understanding of Health and Life within Gym and Fitness Culture. Activities, adaptation, & aging, 40(3), 200-218. https://doi.org/10.1080/01924788.2016.1199515

Ericson, H., Quennerstedt, M., Skoog, T., & Johansson, M. (2018). Health resources, ageing and physical activity: a study of physically active women aged 69-75 years. Qualitative Research in Sport, Exercise and Health, 10(2), 206-222. https://doi.org/10.1080/2159676X.2017.1393453

Salvatore, J., & Marecek, J. (2010). Gender in the Gym: Evaluation Concerns as Barriers to Women’s Weight Lifting. Sex roles, 63(7-8), 556-567. https://doi.org/10.1007/s11199-010-9800-8

Dorwart, C. E., Cornelous, S. S., & Patterson, A. F. (2019). "Just More Comfortable in the Gym": An Exploration of the Constraints That Contribute to Adult African American Females' Lack of Participation in Outdoor Recreation Activities. Journal of outdoor recreation, education, and leadership, 11(3), 171-190. https://doi.org/10.18666/JOREL-2019-V11-I3-8878

Rutagumirwa, S. K., & Bailey, A. (2019). “I Have to Listen to This Old Body”: Femininity and the Aging Body. The Gerontologist, 59(2), 368-377. https://doi.org/10.1093/geront/gnx161

Ghosh, M. (2023). Female Instagram elderly influencers countering the ageing narratives. Humanities & social sciences communications, 10(1), 804-10. https://doi.org/10.1057/s41599-023-02323-4
Kirigin, K. A., & Warren, C. A. B. (2018). Our Bodies Not Ourselves: WOMEN AGING FROM MENOPAUSE TO ONE HUNDRED. Routledge, an imprint of Taylor and Francis.

Pilcher, K., & Martin, W. (2020). Forever ‘Becoming’? Negotiating Gendered and Ageing Embodiment in Everyday Life. Sociological research online, 25(4), 698-717. https://doi.org/10.1177/1360780420928380

Gilleard, C., & Higgs, P. (2015). Aging, Embodiment, and the Somatic Turn. Age, Culture, Humanities: An Interdisciplinary Journal, 2, 17–33. https://doi.org/10.7146/ageculturehumanities.v2i.130485

Gilleard, C. J., & Higgs, P. (2013). Ageing, corporeality and embodiment. Anthem Press.