Molekulární pochopení rozdílů mezi pyroptózou, nekroptózou a apoptózou je klíčové pro odhalení cesty, kterou se imunitní specializované buněčné makrofágy chovají v odlišných prostředích a reagují na umírající buňky. Přesný mechanismus však zůstává nejasný. K zodpovězení této otázky byl supernatant z fyzikálně indukované mechanické smrti 1205Lu melanomových buněk přenesen na THP-1 makrofágy po dobu 16 hodin. Exprese cytokinů makrofágy byla měřena pomocí ELISA a reverzní transkripční PCR ve dvou různých časových bodech po expozici supernatantu. Pro srovnání THP-1 odpovědi vnímajících melanomové buňky umírající na mechanický tlak po knockdownu CLASP s melanomovými buňkami umírajícími na apoptózu byly k indukci apoptózy u rakovinných buněk 1205Lu použity dobře popsané induktory B-Raf inhibitor a staurosporin. Aby se efektivně zabily melanomové buňky a zachovaly makrofágy, byl proveden test závislosti odpovědi na dávce induktoru s následným testem buněčné smrti. Uvolňování CXCL10 bylo pozorováno specificky z makrofágů vystavených CLASP knockdown komprimovaným 1205Lu melanomovým buňkám, což ukazuje na prozánětlivý stav a rozpoznání makrofágy THP-1. Dále jsme chtěli zjistit, zda buněčná smrt závislá na Clasp indukuje aktivaci THP-1 efektivněji než inhibitory B-Raf, které jsou současnou standardní léčbou melanomu, a staurosporin, který indukuje apoptózu. Proto jsme provedli test dávkové odezvy inhibitorů B-Raf a staurosporinu na melanomových buňkách a buňkách THP-1 a měřili buněčnou smrt u které umírají melanomové buňky ale makrofágy jsou zachovány živé. Staurosporinem ošetřené buňky melanomu nevyvolaly zánětlivou reakci makrofágů. Naopak, knockdown CLASP (KD) a následná komprese buněk vedou k mechanické buněčné smrti a spouštějí odpověď makrofágů. To může být významným zjištěním, pokud jde o povolání imunitních buněk do místa rakoviny. Tato zjištění pomáhají objasnit roli makrofágů při vnímání umírajících melanomových buněk a mohla by poskytnout další léčbu v kombinaci se současnou terapií rakoviny.