Vztah kritického myšlení o mediálních sděleních a rizika rozvoje onemocnění poruchou příjmu potravy u adolescentů

• Název práce v češtině: Vztah kritického myšlení o mediálních sděleních a rizika rozvoje onemocnění poruchou příjmu potravy u adolescentů
• Název v anglickém jazyce: The Relationship between Critical Thinking about Media Messages and Risk Factors of Developing Eating Disorders among Adolescents
• Klíčová slova: Poruchy příjmu potravy|Rizikové faktory|Adolescence|Mediální gramotnost|Oceňování vlastního těla
• Klíčová slova anglicky: Eating Disorders|Risk Factors|Adolescence|Media Literacy|Body Appreciation
• Akademický rok vypsání: 2023/2024
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra psychologie (21-KPS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. et Mgr. Alena Čechová
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 28.05.2024
• Datum zadání: 28.05.2024
• Schválení administrátorem: bylo schváleno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 29.05.2024
• Datum a čas obhajoby: 02.09.2024 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 28.06.2024
• Datum proběhlé obhajoby: 02.09.2024
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Bc. Lucie Zernerová, M.Sc., Ph.D.

Zásady pro vypracování

Riziko onemocnění poruchou příjmu potravy je souhrou působení mnoha rizikových faktorů. Dle Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně se prevalence tohoto onemocnění od počátku 21. století u adolescentů zvýšila z 3,5% na necelých 8%. Rapidně také stále klesá věková hranice tohoto onemocnění. Za důležitý je považován vývoj účinných preventivních programů, pro které je nezbytné studium rizikových a zesilujících rizikových faktorů. Stále rozvíjející se trend užívání sociálních médií a jeho možné důsledky na duševní zdraví adolescentů je téma, kterým se v posledních letech věnuje mnoho studií. Tato bakalářská práce se pokusí zaměřit na fenomén sledování sociálních médií v souvislosti s rizikem rozvoje poruch příjmu potravy. Cílem této práce je blíže prozkoumat faktory, působící na adolescenty skrze typy médií, kterými je tato věková skupina nejvíce vystavována. V práci budou pomocí literární rešerše mimo jiné hledány dovednosti, které mohou působit jako protektivní faktory.
Literárně přehledová část stručně představí problematiku poruch příjmu potravy, zejména její rizikové a protektivní faktory. Bude představen možný koncept přístupu k vnímání vlastního těla a jeho spojitost s rozvojem tohoto onemocnění. V této části práce budou představeny dosavadně využívané účinné programy primární prevence a popsány jejich stěžejní účinné faktory. Pozornost bude věnovaná také rizikům, která pro adolescenty mohou sociální média a expozice médiím přinášet. Práce se bude detailněji věnovat především využití dovednosti kritického myšlení při přijímání informací z médií a její možné roli v problematice poruch příjmu potravy. Budou popsány specifika této dovednosti, nástroje pro její rozvoj a dosavadní možnosti měření její úrovně.

Praktická část představí výzkum, jehož záměrem je ověřit, zda lze najít souvislost mezi úrovní kritického myšlení o mediálních sděleních, rizikem onemocnění poruch příjmu potravy a postojem k přijímání vlastního těla u adolescentů.

Výzkumný design empirické části bude kvantitativní a bude zahrnovat sběr primárních dat pomocí dotazníkového šetření. Participantům ve věku od 12 do 18 let bude administrovaná škála (Critical Thinking about Media Messages) hodnotící, jak často účastnící kriticky přemýšlejí o mediálních sděleních. Položky této škály odrážejí kritické uvažování ve vztahu k jednotlivým doménám rámce mediální gramotnosti. K zjištění míry přijímání vlastního těla bude administrována škála Body Appreciation Scale-2., která pomocí svých položek zjišťuje, jak dospívající dokáže být ke svému tělu vnímavý, laskavý a ohleduplný. Následně bude administrován dotazník, jehož položky se zaměřují na zjištění jídelního režimu, vztahu k tělu a pohybové aktivity, na které dospívající odpovídají dle reality za posledních 28 dní. Vyplněním dotazníku o stravovacích návycích (Child Eating Disorder Examination-Questionnaire), je možné získat informace o riziku ohrožení dítěte vznikem poruch příjmu potravy. Administrace dotazníků proběhne v rámci běžného vyučování za přítomnosti učitelky a autorky výzkumné studie. Analýza nasbíraných dat proběhne pomocí regresních modelů. Velikost vzorku, která čítá 100 participantů, jsme postavili na základě jiných a podobně zaměřených studií, které nějaký efekt u adolescentů našly.

Očekávaný přínos výsledků výzkumu do psychologické teorie a praxe jsou nové poznatky o souvztažnosti kritického myšlení o mediálních sděleních, postoji k přijímání vlastního těla a riziku rozvoje poruch příjmu potravy. Může přispět k implementaci nástrojů pro rozvoj kritického myšlení o mediálních sděleních u adolescentů. Výsledky mohou sloužit také jako vodítko k dalšímu zkoumání dovednosti kritického myšlení zejména v oblasti prevence.

Seznam odborné literatury

Culbert, K. M., Racine, S. E., & Klump, K. L. (2015). Research Review: What we have learned about the causes of eating disorders – a synthesis of sociocultural, psychological, and biological research. Journal of Child Psychology and Psychiatry, 56(11), 1141–1164.https://doi.org/10.1111/jcpp.12441

Dakanalis, A., Clerici, M., Bartoli, F., Caslini, M., Crocamo, C., Riva, G., & Carrà, G. (2017). Risk and maintenance factors for young women’s DSM-5 eating disorders. Archives of Women’s Mental Health, 20(6), 721–731. https://doi.org/10.1007/s00737-017-0761-6

Fardouly, J., Slater, A., Parnell, J., & Diedrichs, P. C. (2023). Can following body positive or appearance neutral Facebook pages improve young women’s body image and mood? Testing novel social media micro-interventions. Body Image, 44, 136–147. https://doi.org/10.1016/j.bodyim.2022.12.008

Stice, E., Onipede, A. Z., Marti C. N., A meta-analytic review of trials that tested whether eating disorder prevention programs prevent eating disorder onset, Clinical Psychology Review, Volume 87 (2021).https://doi.org/10.1016/j.cpr.2021.102046.

Leach, S.M., Jason, C. I., Brian, F. F., Brian H. (2020) The factorial validity of the Cornell Critical Thinking Tests: A multi-analytic approach, Thinking Skills and Creativity, 37. https://doi.org/10.1016/j.tsc.2020.100676.

Kováč, T. (2000). Watson-Glaserův test hodnocení kritického myšlení, Forma C, Příručka. Brno: Psychodiagnostika.

Kvardova, N., Lacko, D. & Machackova, H. (2023). The validity of the Czech version of Body Appreciation Scale-2 for adolescents. J Eat Disord 11, 176.https://doi.org/10.1186/s40337-023-00897-7

McLean, S. A., Paxton, S. J., & Wertheim, E. H. (2013). Mediators of the relationship between media literacy and body dissatisfaction in early adolescent girls: Implications for prevention. Body Image, 10(3), 282–289. https://doi.org/10.1016/j.bodyim.2013.01.009

McLean, S.A., Paxton, S.J. & Wertheim, E.H. (2016). The measurement of media literacy in eating disorder risk factor research: psychometric properties of six measures. J Eat Disord 4, 30.https://doi.org/10.1186/s40337-016-0116-0

McLean, S. A., Wertheim, E. H., Masters, J., & Paxton, S. J. (2017). A pilot evaluation of a social media literacy intervention to reduce risk factors for eating disorders. International Journal of Eating Disorders, 50(7), 847–851. https://doi.org/10.1002/eat.22708

Rodgers, R. F., McLean, S. A., & Paxton, S. J. (2015). Longitudinal relationships among internalization of the media ideal, peer social comparison, and body dissatisfaction: Implications for the tripartite influence model. Developmental Psychology, 51(5), 706–713.https://doi.org/10.1037/dev0000013

Tillema, M., Bouwmeester, S., Verkoeijen, P., & Heijltjes, A. (2021). Psychometric properties of the short-form CART: Investigating its dimensionality through a Mokken Scale analysis. Thinking Skills and Creativity, 39, 100793. https://doi.org/10.1016/j.tsc.2021.100793