Tvorba hlíz u bramboru je komplikovaný morfogenní proces. Přísnou regulaci zajišťuje multikomponentní tuberigenní signál, mezi jehož klíčové složky patří homolog florigenu označovaný jako SELF PRUNING 6A (StSP6A) a transkripční faktor BEL5. Protein SP6A a transkript BEL5 jsou za indukčních podmínek produkovány listy a floémem transportovány do podzemního stonku (stolonu). Ve stolonu SP6A interaguje s FD-like a 14-3-3 proteiny za vzniku komplexu TAC (tuberigen activation complex). BEL5 je translatován, vytváří komplex s KNOX transkripčním faktorem POTH1 a tento komplex reguluje expresi cílových genů zapojených v iniciaci tuberizace. Fotoperiodicky citlivý poddruh andigena s nadexpresí StSP6A nebo BEL5 tuberizuje i za neindukčních podmínek. Naopak umlčení exprese StSP6A nebo BEL5 pomocí RNAi vedlo k opoždění nástupu tuberizace i za indukčních podmínek. To ukazuje na zásadní úlohu obou faktorů v iniciaci tuberizace, nicméně vzájemný vztah a nadřízenost či podřízenost mezi nimi dosud vyjasněna nebyla. Diplomová práce se bude zabývat odvozením SP6A/BEL5 double knock-out mutantních linií pomocí CRISPR/Cas9 mutageneze u kulturního bramboru, cv. Desirée, resp. cv. Otava, a jejich následnou charakterizací s důrazem na tuberizační potenciál. Jednoduché konstrukty pro knock-out SP6A a BEL5 byly již vytvořeny konzultantkou této DP. Odvození dvojitých transgenních linií je ale výzvou samo o sobě, neboť získání jedinců, kteří nebudou genetickou chimérou, vyžaduje modifikaci standardních protokolů (např. opakovaná regenerace de novo). Charakterizace transgenních linií by mohla výrazně posunout pochopení role těchto mobilních signálů, a to nejen při regulaci tuberizace.
